Archiv článků (rubrika Školství)
Školní jídelny od 1. září fungují podle novelizované vyhlášky
o školním stravování. Ta sice přinesla řadu změn, ale k dětem se
zdravotními omezeními stále není dostatečně vstřícná. Zástupce dětského
ombudsmana Vít Alexander Schorm proto vyzývá k další úpravě pravidel.
Na Seči se uskutečnila pravidelná porada ředitelek a ředitelů mateřských a
základních a škol, domů dětí a mládeže, základních uměleckých škol,
samostatných školních jídelen a dalších pracovníků v oblasti školství.
Dvoudenní konference tradičně nabízí prostor pro výměnu zkušeností, sdílení
informací o změnách v legislativě, ekonomice i vzdělávacích
programech, ale také pro osobní rozvoj a neformální setkání.
Školní jídelny v Kraji Vysočina se začínají připravovat na zásadní
změnu v oblasti výživy. Novela vyhlášky o školním stravování
přináší upravené výživové dávky, které se promítnou do tzv. spotřebního koše
potravin. Kraj proto uspořádal odborný seminář pro vedoucí zařízení školního
stravování, který se uskutečnil v posledních říjnových dnech v sídle
Kraje Vysočina.
Čeští patnáctiletí z bohatších rodin dosahují vynikajících
vzdělávacích výsledků – v testování PISA patří k evropské
špičce. Zato žactvo z chudších domácností se v porovnání se svými
evropskými protějšky z obdobných poměrů pohybuje jen okolo průměru.
Podzimní série krajských konferencí Ministerstva školství, mládeže a
tělovýchovy představila ředitelům škol a zřizovatelům jasný a prakticky
zaměřený výklad nového systému financování nepedagogické práce. Během září a
října 2025 se tyto konference uskutečnily ve všech krajích ČR a celkem
přivítaly téměř 5000 účastníků.
Více než 11 % pracovníků škol vykazuje známky syndromu vyhoření. Každý
čtvrtý si není jistý tím, že na svém místě vytrvá další tři roky, nebo rovnou
tvrdí, že ze školy odejde. Asi 22 % také pociťuje, že se práce negativně
podepisuje na jejich fyzickém zdraví. Unikátní data o spokojenosti pedagogických
pracovníků škol přinesla nová studie společnosti Anreva Solution pro Ústecký kraj.
Statutární město Ostrava považuje oblast školství a vzdělávání za jednu ze
svých dlouhodobých priorit. Velké téma v jejím rámci představuje dostupnost
kvalitního školství pro všechny děti a žáky. Souvisejícími problémy, a
především pak jejich řešeními, se zabývá odborná konference s názvem
Desegregace ve vzdělávání. Její druhý ročník, navazující na předchozí
„kulaté stoly“ v prostorách Nové radnice, se koná dne 6. listopadu 2025
ve Středisku volného času Korunka v ulici Korunní od 9 hodin.
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické
bezpečnosti. Téměř 89 % identifikovaných zranitelností v IT
infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že
útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc
často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez
potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně
známá hesla.
Už ve čtvrtek 6. listopadu se v prostorách Nadace pro rozvoj architektury
a stavitelství v Praze pod názvem Ředitel školy 2026 uskuteční konference
věnovaná regionálnímu školství.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy prostřednictvím Středního
článku podpory spouští nový program VIP Slučování. Jedná se o „velmi
intenzivní podporu“ pro zřizovatele a školy, které stojí před rozhodnutím
o sloučení.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podniká důležitý krok
k posílení systému péče o duševní zdraví dětí, schválilo dlouhodobý
plán rozvoje středisek výchovné péče.
Jak vzdělávat děti i dospělé k odpovědnému vztahu k přírodě a
udržitelnému rozvoji? Jak propojovat školy, obce, neziskové organizace a místní
komunity? Těmito otázkami se zabývali účastníci XXIV. Krajské konference
o environmentálním vzdělávání, výchově a osvětě (EVVO), která se
uskutečnila 15. října na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Záštitu nad akcí
převzala radní Zlínského kraje pro životní prostředí a zemědělství Renata
Prchlíková.
Soutěž Finanční gramotnost (SFG) chystá na svůj jubilejní, 15. ročník.
S cílem zapojit 100 000 žáků z více než 1000 škol,
organizátoři reagují na trendy moderní výuky a přichází s inovacemi, které
mají klíčovou kompetenci – finanční gramotnost – posunout na novou
úroveň.
Organizace
Pěšky městem
navazuje na jedno z prvních ekologických hnutí Pražské matky a mezi její
hlavní cíle patří snaha uhájit, zejména ve městech, potřebný prostor pro chodce,
zajistit pro ně bezpečné prostředí a upravovat veřejná prostranství,
aby lákala lidi k chození či zastavení. Zvláštní ocenění zasluhuje trvalé úsilí
na ochranu práv dětí a zlepšování prostředí v okolí škol a školských zařízení.
Město Ostrava dlouhodobě podporuje zajímavé aktivity mladých lidí, protože
vnímá jejich zásadní význam pro budoucnost a rozvoj regionu. Aktivní lidé se snahou
kultivovat místo, v němž žijí, přinášejí nový náboj do rozvoje města, ať
už formou tvorby vlastních zajímavých projektů a aktivit nebo participací
v již běžících projektech.
Finanční gramotnost je klíčová kompetence, kterou by měl ovládat každý, kdo
operuje v běžném životě s penězi nebo finančními produkty. Nejde přitom
jen o pouhou znalost teoretických pojmů, ale také o osvojení praktických
schopností jako je plánovat rozpočet, spořit, a hlavně rozumět půjčkám nebo
investicím. Finanční gramotnost je důležitá zejména pro mládež.
Metodický pokyn popisuje problematiku řídicí kontroly se zaměřením na specifické operace školských příspěvkových organizací. Obsahuje nejen teoretické legislativní základy řídicí kontroly, ale rovněž praktické příklady.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo v interaktivní
podobě projekci počtu dětí v mateřských školách na úrovni obcí
s rozšířenou působností s výhledem do roku 2035.
Kraj Vysočina plánuje zvýšit příspěvek svým školám a dětským domovům
o více než 15 milionů korun, aby pokryl chybějící finance na mzdy
nepedagogických pracovníků za období září až prosinec 2025. Týká se to téměř
800 úvazků. Krajští radní už záměr odsouhlasili, konečné slovo budou mít
krajští zastupitelé, kteří budou o navýšení jednat 15. září 2025.
Statutární město Ostrava úspěšně dotáhlo do konce dvouletý projekt
s názvem Prevence předčasných odchodů ze vzdělávání ve městě Ostrava.
Ten probíhal za účasti pěti ostravských základních škol od září 2023 do
června 2025. Podpořil dohromady 130 jejich žáků se sociálním a ekonomickým
znevýhodněním, jejichž rodinné a životní poměry výrazně komplikovaly úspěšné
zvládnutí školní docházky.
Kvůli rostoucí poptávce po předškolní péči vybudovala obec Nedachlebice na
Uherskohradišťsku vedle stávající mateřské školy přístavbu pro dětskou skupinu.
Vzhledem k rychlosti a variabilitě výstavby se rozhodla pro netradiční
kontejnerové řešení, vysvětluje starosta Josef Jandouš.
Od 1. září 2025 začíná platit novela vyhlášky o školním
stravování. Přináší nejzásadnější změny za posledních třicet let –
více zeleniny, méně cukru a soli, ale také větší svobodu pro školní jídelny a
důraz na praktickou podporu při zavádění změn.
Od 1. ledna 2026 přechází financování nepedagogické práce a ostatních
neinvestičních výdajů (ONIV) ve veřejných školách a školských zařízeních do
odpovědnosti jejich zřizovatelů. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
proto připravilo rozsáhlou metodickou podporu, která má obcím a krajům usnadnit
přípravu na tuto zásadní změnu.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo návrh nového Programu
na podporu navýšení kapacit veřejných vysokých škol v oblasti učitelského,
speciálně pedagogického a psychologického vzdělávání. Program reaguje na
závažný a dlouhodobě se zhoršující nedostatek kvalifikovaných odborníků ve
školách, který významně ovlivňuje kvalitu výuky.
Parlament přijal nový školský zákon, obsahem jehož novely je také převod
financování nepedagogických pracovníků na kraje a města. Karlovarský kraj tak bude
financovat mzdové náklady nepedagogů. Zároveň bude hradit i náklady na ostatní
neinvestiční výdaje, kam patří například pomůcky, vzdělávání pedagogů a
další. Celkem přijde kraj zhruba o 60 milionů korun.
Druhé vydání publikace České školství v mapách II pomocí
aktuálních i dosud nezveřejněných dat ukazuje, jak se vzdělávání
v Česku liší napříč regiony. Na základě výsledků žáků, podmínek
vzdělávání, vzdělanostních aspirací a kvality školního prostředí vznikl
detailní „mapový atlas“ vzdělávacího systému, doplněný o interaktivní
verzi na portálu Vzdělávání v datech.
Na začátek listopadu chystá SMS ČR Vzdělávání další z podzimních
konferencí, tentokrát věnovanou problematice regionálního školství, která se
v poslední době stala předmětem celé řady legislativních změn.
Prezident Petr Pavel podepsal 3. července novelu školského zákona, na
základě které začnou platit přísnější pravidla pro odklady základní školní
docházky. Novela se zaměřuje zejména na mateřské a základní školy. Zřizovatelům
přináší především změnu v termínech zápisů.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pokračuje v podpoře
škol, které vzdělávají děti a žáky s dočasnou ochranou z Ukrajiny.
V průběhu podzimu 2025 bude tato podpora zajištěna formou cíleného
financování adaptačních a integračních aktivit ve školách s nejvyšším
podílem ukrajinských dětí. Od 1. ledna 2026 ministerstvo zavede nový systém,
který podpoří zejména nově příchozí děti a zároveň promítne složení žákovské
populace do tzv. indexace, tedy nového modelu spravedlivého financování škol.
Novela školského zákona 2025 přináší zásadní změny v organizaci
sítě škol. Jedním z klíčových opatření je povinné slučování škol
menší velikosti v obcích s více školami. Tento krok reaguje na dlouhodobě
neudržitelnou roztříštěnost sítě škol a má zřizovatelům pomoci efektivněji
spravovat své školy.
Jednou z priorit Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je podpora
pravidelného a zdravého pohybu dětí a mladých lidí, který pozitivně ovlivňuje
jejich fyzické i duševní zdraví. Již v roce 2024 schválila vláda ČR na
návrh ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka národní Plán
podpory pohybu dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních,
který obsahuje soubor opatření pro zvýšení pohybové aktivity mladých lidí a
usiluje o systémovější uchopení problematiky podpory pohybu ve školách
i mimo ně.
Prezident Petr Pavel dnes svým podpisem završil schvalovací proces novely školského zákona, která přináší klíčové změny do vzdělávacího systému.
Předseda Rady Asociace krajů ČR Radim Holiš odeslal dopis prezidentovi republiky
Petru Pavlovi s žádostí o veto novely takzvaného školského zákona, kterou
na konci května schválila Poslanecká sněmovna a minulý týden Senát. Kraje totiž
nesouhlasí s částí novely, která se týká převodu financování
nepedagogických pracovníků ze státu na samosprávy. Od 1. 1. 2026 by měly
nově platy nepedagogických pracovníků zajišťovat zřizovatelé základních a
středních škol.
Poslanecká sněmovna schválila na konci května dlouho chystanou novelu školského
zákona, o níž se hojně diskutovalo. Tu teď čeká projednání v Senátu.
Ačkoliv mateřským, základním a středním školám přináší více než
30 různě významných změn, doprovodná diskuze se smrskla pouze na přílepek
o převodu financování nepedagogických pracovníků a ostatních neinvestičních
výdajů (ONIV). Pozornost si ovšem zaslouží i ostatní změny, ačkoliv i my
s ohledem na rozsah textu zmiňujeme jen ty z pohledu zřizovatelů
nejzásadnější.
Asociace krajů České republiky (AKČR) dlouhodobě upozorňuje na zásadní rizika a
negativní dopady plánované změny financování nepedagogických pracovníků ve
školství, kterou připravilo Ministerstvo školství prostřednictvím novely
školského zákona. Změnu financování nepedagogických pracovníků ze státní
úrovně na obce a kraje, která vznikla na poslední chvíli, považuje AKČR za
nesystémový krok, jenž může vážně destabilizovat chod škol a školských
zařízení v regionech.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uskutečnilo celonárodní
mimořádné dotazníkové šetření ke zjištění stavu učitelů v regionálním
školství, konkrétně v mateřských, základních, středních a vyšších
odborných školách. Cílem bylo zjistit nejen aktuální počty učitelů a jejich
kvalifikaci, ale také poptávku škol po nových učitelských pozicích
v konkrétních oborech a regionech. Šetření bylo zaměřeno i na
aktuálně diskutovanou potřebu školních psychologů a speciálních pedagogů
v základních školách.
Financování nepedagogů a novela školského zákona, propojení studia
s praxí, optimalizace oborů vzdělávání, kyberbezpečnost či prohloubení
spolupráce se základními školami vedoucí ke zvyšování jejich úrovně. To byla
některá z témat Pracovního setkání ředitelů a ředitelek školských
organizací zřizovaných Zlínským krajem, které hejtmanství uspořádalo na půdě
Gymnázia a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Zlín.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy přináší nejnovější data
k počtu ukrajinských žáků na českých základních a středních školách.
Podle jarního sběru dat bylo k 31. březnu letošního roku na základních a
středních školách 46 806 ukrajinských žáků-uprchlíků, což
představuje 3,1 % z celkového počtu žáků v těchto stupních
vzdělávání.
V souvislosti s nedávným vypořádáním připomínek k Návrhu
vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním
stravování, bylo akceptováno i několik připomínek SMS ČR.
Cílem SMS ČR bylo, aby nová pravidla byla pro školská zařízení jasná a
aplikovatelná i v provozech, které připravují pokrmy pro menší počet
strávníků.
Česká republika dokončila vývoj komplexního rámce pro
monitorování a hodnocení předškolního vzdělávání a péče. Tento rámec,
zaměřující se především na mateřské školy a dětské skupiny, představuje
zásadní posun v oblasti zajištění dostupnosti a kvality služeb pro nejmenší
děti. Dvouletý projekt realizovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve
spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Financování
poskytla Evropská unie prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu (TSI) a projekt
implementoval UNICEF v partnerství s Evropskou komisí.
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila 28. května 2025 ve třetím
čtení novelu školského zákona i přes odpor územních samospráv. Novela
přináší zásadní změnu v systému financování regionálního školství, což
je klíčovým a zároveň nejspornějším bodem nové úpravy. Podstatou je převedení
financování nepedagogických pracovníků z centrální úrovně na zřizovatele
škol, tedy obce a kraje. Tento krok má vstoupit v účinnost od 1. ledna 2026
a již nyní vyvolává silnou kritiku ze strany zástupců územní samosprávy, odborné
veřejnosti i ředitelů škol.
Financování nepedagogických pracovníků bude zřejmě od příštího roku
převedeno ze státu na kraje a obce jako zřizovatele škol. V Poslanecké
sněmovně to prosadila vládní koalice, a to i přes odpor opozice a odborné
veřejnosti. Novelu školského zákona nyní čeká projednání v Senátu.
Poslanecká sněmovna ve 3. čtení schválila novelu školského zákona, která
kromě jiného přináší převod financování nepedagogické práce na zřizovatele od
1. ledna 2026. Prostřednictvím tzv. indexace škol a nastavení maximálního
počtu hodin výuky bude možné více podpořit školy, které vzdělávají žáky ve
složitějších podmínkách.
Poslanecká sněmovna dnes schválila novelu školského zákona, která přináší
zhruba třicítku změn včetně té nejkontroverznější – přesunu odpovědnosti
za financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje od 1. ledna 2026. Svaz
měst a obcí ČR tento krok i nadále odmítá jako nesystémový a potenciálně
destabilizující pro hospodaření samospráv.
Se znepokojením zaznamenaly obce informaci, že Ministerstvo školství hodlá
v období od září do prosince letošního roku poskytnout na platy
nepedagogických pracovníků a další neinvestiční výdaje částku 10 miliard
korun. Sdružení místních samospráv ČR je přesvědčeno, že tato částka bude
nedostatečná.
Stravování ve zdravotnických, školních a sociálních zařízeních má přímý
dopad na zdraví a kvalitu života pacientů, žáků i klientů. Přestože
odborníci mají k dispozici přesně definované nutriční požadavky a
doporučení, v praxi často naráží na překážky při jejich zavádění.
Jedním z klíčových faktorů pro úspěšnou změnu jsou kuchaři a kuchařky,
kteří dokáží pravidla zdravého stravování proměnit v chutná, pestrá a
atraktivní jídla. Ti se sešli na ministerstvu zdravotnictví v rámci
aktivit Meziresortní pracovní skupiny pro problematiku institucionálního stravování.
Radní dali souhlas Programu 2025 pro poskytování dotací ze Středočeského
Infrastrukturního fondu. Tento program je zaměřen na podporu rozvoje a obnovy
základních a mateřských škol v regionu.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představuje nový Systém podpory a
vedení ředitelů škol , který přináší ucelenou strategii pro posílení role
ředitelů jako klíčových lídrů školského prostředí. Tento systém, vytvořený
ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR a Českou školní
inspekcí, má ambici zásadně proměnit způsob, jakým je vedení škol v České
republice podporováno a rozvíjeno.
Konference na podporu zdraví a udržitelného rozvoje ve školách Kraje Vysočina,
která se konala 24. dubna 2025, přilákala více než 70 zástupců
z řad škol, obcí, školních jídelen i nepedagogických pracovníků.
Konference se uskutečnila v sídle kraje a zaměřila se na dvě klíčová
témata – zdravé klima ve školách a zlepšování zdravotního stavu dětí.