Archiv článků (rubrika Veřejné zakázky)

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vložil do meziresortního připomínkového řízení návrh novel dvou klíčových zákonů, které má ve své gesci. Navržené úpravy, které se týkají zejména zákona o ochraně hospodářské soutěže a zákona o zadávání veřejných zakázek, mají přímý dopad na podnikatele, veřejnou správu i běžné občany, protože v dlouhodobém výhledu přispějí k vyšší konkurenci a rychlejšímu veřejnému investování.

Veřejná zakázka se často spojuje hlavně s okamžikem, kdy je vyhlášeno zadávací nebo výběrové řízení. V praxi ale většina komplikací nevzniká při hodnocení nabídek. Obvykle mají původ mnohem dříve – ve chvíli, kdy se připravuje samotný projekt, jeho zadání a podklady. Právě tehdy se často rozhoduje o tom, zda bude zakázka probíhat hladce, nebo zda zadavatel později narazí na vícepráce, námitky, zdržení či problémy při kontrole.

Bid rigging neboli kartely mezi uchazeči o veřejné zakázky jsou hlavním tématem dvoudenního workshopu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), který spolupořádá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Workshopu, který probíhá v Praze, se účastní na pět desítek zástupců největších českých zadavatelů veřejných zakázek, zejména ministerstev, státních podniků a obchodních společností ovládaných státem a dalších státních institucí.

Analýza rozhodovací praxe ÚOHS v oblasti spolupráce obcí s developery při výstavbě veřejné infrastruktury, přičemž klíčovým referenčním bodem je rozhodnutí ÚOHS sp. zn. ÚOHS-R0057/2023/VZ. V posuzovaném případě ÚOHS dovodil, že komplex smluvních ujednání mezi obcí a developerem, v jehož rámci developer vybudoval veřejnou infrastrukturu a obec mu toto plnění kompenzovala snížením kupní ceny převáděných pozemků, naplnil znaky veřejné zakázky na stavební práce, a to bez ohledu na formální označení smluvních dokumentů.

Veřejné zakázky už nejsou jen o papírování, ale o budoucnosti a prosperitě celého Česka. Mezinárodní konference „Od strategie k efektivnímu nákupu“, která proběhla 19.–20. března v pražském Fantově sále potvrdila, že strategické investice jsou klíčovým motorem rozvoje státu. Akce pořádaná Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) propojila stovky expertů nad tématem, jak nákupy státu proměnit v reálnou hodnotu pro občany.

Ústecký kraj byl oceněn v rámci Národní strategie veřejného zadávání České republiky za svůj unikátní projekt „Digitalizace pečovatelských služeb na území Ústeckého kraje“. Slavnostní předání proběhlo 19. března 2026 během mezinárodní konference Ministerstva pro místní rozvoj ve Fantově sále historické budovy Hlavního nádraží v Praze.

Po dvou úspěšných ročnících se také letos uskuteční ve všech krajích série vysoce odborných seminářů VZ TOUR. Pod vedením expertů Centra pro regionální rozvoj získají účastníci praktické znalosti a nejnovější výklad legislativy k veřejným zakázkám. První seminář se odehraje 31. března v Táboře a celá série bude ukončena 3. června v Hradci Králové.

Zadavatelé dnes stojí před složitým úkolem – obstarávat plnění k zajištění svých potřeb efektivně, transparentně a zároveň s ohledem na rychle se měnící trh. Zorientovat se v aktuálních technologiích, trendech či cenových hladinách však nebývá jednoduché, zejména plánuje-li zadavatel složitější nebo inovativní zakázku. Právě v této fázi může sehrát důležitou roli předběžná tržní konzultace (PTK), která umožňuje zadavateli vést dialog s potenciálními dodavateli ještě před samotným vyhlášením zadávacího řízení. Zásadním je však správné pojetí PTK, neboť pouze je-li vedena správně a účelně, přinese zadavateli kýžený výsledek.

Metoda Design & Build je způsob zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou stavební práce. Od klasických výstavbových projektů se liší tím, že zadavatel zadá projektovou a realizační část výstavby témuž dodavateli, který za obojí zodpovídá. Projektant i zhotovitel jsou tedy ten samý dodavatel. V rámci jednoho zadávacího řízení bude tak dodavatel zodpovědný za projektování stavby (Design) a zároveň za její zhotovení a dokončení (Build).

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravilo vzorovou vnitřní směrnici pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (VZMR), která obcím usnadní rozhodování o způsobu zadání, pomůže jim nastavit jasná a úplná pravidla a sníží riziko opomenutí důležitých postupů. Dokument nabízí praktický návod, jak postupovat u běžných i mimořádných situací, a může obcím ušetřit čas i nejistotu při každodenní praxi. Obce mohou po doplnění nezbytných údajů přijmout směrnici jako svůj interní předpis, zároveň však může sloužit jako inspirace i dalším zadavatelům.

Požadavky zadavatelů na prokazování technické kvalifikace u veřejných zakázek na výstavbu či rekonstrukci veřejně využívaných objektů prostřednictvím předložení seznamu stavebních prací a doložení zkušeností se stavbami občanské vybavenosti, zpravidla s odkazem na § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb patří v zadavatelské praxi dlouhodobě mezi často využívaná kritéria.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) spustilo v pilotním režimu portál zakazky.gov.cz, na kterém podnikatelé najdou všechny veřejné zakázky zveřejněné od roku 2023 v nástrojích NEN, Tender arena a TENDERMARKET. Jedná se o první nekomerční nástroj pro získávání informací o tendrech zaměřený a vyvinutý speciálně pro dodavatele. V současné chvíli pokrývá zhruba dvě třetiny všech veřejných zakázek v Česku, výhledově to bude 80 až 90 procent.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zveřejnil konsolidovaný sborník rozhodnutí prvního i druhého stupně v oblasti veřejných zakázek ve stavebnictví za období od ledna 2021 do června 2025. Dokument přináší přehled nejvýznamnějších případů, které reflektují aktuální výklad zákona o zadávání veřejných zakázek, a upozorňuje na nejčastější pochybení zadavatelů.

Zodnocení nabídek s využitím kritéria ceny prochází v posledních letech jistým vývojem. Aktuálně se například můžeme setkat s modelem hodnocení, kdy zadavatel stanoví cenové horní či dolní limity kritéria nabídkové ceny. Tento článek rozebírá především recentní rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který se k použití cenového minima vyjádřil a stanovil mantinely pro jeho využití.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal nově aktualizovaný sborník svých vybraných rozhodnutí z oblasti IT veřejných zakázek vydaných v období od ledna 2021 do června 2025.

Vláda schválila doporučení pro minimální standardy odpovědného veřejného zadávání (OVZ) v oblastech stavebnictví, dodávek potravin a zajištění stravovacích služeb, ostrahy a úklidu nebo dodávek kancelářského papíru. Podporují odpovědné zadávání a inovace se zaměřením na kvalitu za peníze. Minimální doporučené standardy veřejným zadavatelům ukazují, jaké zásady mohou uplatnit v zadávacích řízeních, aby dosáhli požadovaných dopadů. Jde o doporučené postupy, které pomohou zvýšit právní jistotu zadavatelů.

Při zadávání veřejných zakázek podle zák. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek často zadavatelé postupují tak, že svěří tvorbu podkladů pro zadání veřejné zakázky externím odborníkům. Tyto podklady, které jim externí odborníci předají, však dále mnohdy zadavatelé nekontrolují, neboť se domnívají, že za správnost podkladů jsou odpovědni odborníci, u kterých si tvorbu podkladů zadavatelé objednali.

Na zadávání veřejných zakázek judikatura nahlíží jako na veřejnoprávní ingerenci do procesu nalezení smluvní protistrany pro něco, co je nadále ryze soukromoprávním smluvním vztahem. To jinými slovy znamená, že se vedle pravidel dle zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, uplatní i pravidla dle zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník.

V této části článku se zaměříme na popis dalších z nejčastějších pochybení zadavatelů veřejných zakázek financovaných z prostředků poskytnuté dotace, které bývají předmětem kontroly poskytovatelů dotace, ovšem obvykle s negativními závěry pro příjemce dotace.

Jak je známo každému příjemci dotace, vynakládání finančních prostředků poskytnuté dotace podléhá celé řadě kontrol. Jejich smyslem je (anebo alespoň by mělo být) zjišťování porušení zákonných ustanovení či dotačních pravidel, náprava nedostatků, odstranění příčin těchto nedostatků, prevence jejich vzniku anebo též definování možných rizik za účelem odstranění vzniku nedostatků následných.

Změna závazků je celkem probádaná oblast z hlediska práva občanského. Soudě dle odborných textů a rozhodovací praxe se to zdá i u změny závazků ze smlouvy, která je výsledkem zadání veřejné zakázky. Je tomu opravdu tak? V textu se zaměříme pouze na dílčí oblast, a to otázku aplikace § 222 odst. 3 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“).

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna potvrdil uložení pokuty ve výši 200 000 korun pro Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (dále také MMR) za nezákonné zadání zakázky na vytvoření nového informačního systému Národního geoportálu územního plánování v jednacím řízení bez uveřejnění.

Nejvyšší správní soud v minulém týdnu svým rozsudkem definitivně potvrdil, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodoval správně o zakázce na digitalizaci stavebního řízení. Úřad kvůli netransparentním zadávacím podmínkám zadávací řízení zrušil. Po tomto rozhodnutí se ÚOHS stal terčem silného nátlaku ze strany někdejšího vedení ministerstva i s ním spojené politické strany. Chyby v postupu ministerstva potvrdil v minulosti Krajský soud v Brně a nyní rovněž kasační soud, který zamítl kasační stížnost zadavatele.

Hlídač státu zveřejnil výsledky K-Indexu za rok 2024, který hodnotí transparentnost a rizikovost hospodaření státních organizací, úřadů a veřejných institucí v České republice. Hlídač státu je nestátní nezisková organizace, jejímž cílem je transparentní státní správa a její efektivní fungování. K–Index (index klíčových rizik) je softwarový nástroj, který na základě otevřených dat z Registru smluv analyzuje transparentnost úřadů a jejich hospodaření s veřejnými prostředky.

IT zakázky z veřejných zdrojů nemají v České republice dobrou pověst. Přitom kvalitní softwarová řešení, kde dodavatel není vybrán jen podle ceny jako jediného kritéria, už existují. Podle odborníků z Asociace softwarových agentur (ASWA) je recept na úspěch a kvalitní IT zakázky poměrně jednoduchý. Inspiruje se osvědčenými postupy z byznysu. Stojí na dobře připraveném zadání, transparentní soutěži s důrazem na kvalitu dodavatelů, využití předběžných tržních konzultací, iterativním vývoji a silném produktovém vlastníkovi (product owner), který se o projekt stará i po jeho spuštění.

Institut mimořádně nízké nabídkové ceny je dlouhodobě jednou z nejvíce diskutovaných otázek ve veřejném zadávání. Nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2024, č.j. 5 As 98/2023-82 přináší další klíčová vodítka pro posuzování tohoto institutu ze strany jednotlivých zadavatelů, resp. dává podrobnější návod i účastníkům zadávacího řízení, jakou volit cenotvorbu při sestavení nabídky.

Vláda schválila úpravy v programu Živel 3, které povedou k jeho větší přístupnosti pro obyvatele zasažených obcí. Resort také navázal na metodické pomůcky z října minulého roku vztahující se k veřejným zakázkám při mimořádných událostech. Podrobnou metodiku může vedení samospráv v budoucnu použít při odůvodnění svého postupu během stavu nebezpečí a při obdobných přírodních katastrofách.

V procesu zadávání veřejných zakázek může nastat situace, kdy je nezbytné vyloučit účastníka ze zadávacího řízení. Proces vyloučení účastníka zadávacího řízení je regulován zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), který stanovuje konkrétní důvody a přesné postupy pro takové vyloučení, kde cílem je zejména je ochrana veřejného zájmu v oblasti hospodaření s veřejnými prostředky.

Jaro přináší obcím už roky vyhlíženou úlevu v oblasti veřejných zakázek. Prezident Petr Pavel podepsal novelu zákona, která mimo jiné navyšuje finanční limity pro zakázky malého rozsahu, a to o polovinu.

Evropská pravidla pro zadávání veřejných zakázek potřebují úpravu. Svaz měst a obcí ČR upozorňuje, že současná směrnice 2014/24/EU přináší nadměrnou administrativní zátěž, omezuje samostatné rozhodování obcí a komplikuje zapojení místních dodavatelů. V novém stanovisku proto navrhuje zásadní změny.

Na zveřejnění ve Sbírce zákonů v současné době čeká novela zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a dalších souvisejících zákonů zpracovaná Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, kterou 10. března 2025 podepsal prezident republiky. Cílem zákona je především adaptace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh do české legislativy, aby tak mohla být zajištěna řádná aplikace nařízení. Novela, která nabude účinnosti 15 dnů od publikace, však přináší také důležité změny v oblasti zadávání veřejných zakázek.

Jaké výhody přináší soutěžení zakázek přes Centrální nákup Plzeňského kraje a proč se účastnit? Otázky zadavatelům z řad veřejného i soukromého sektoru zodpovídali řečníci Meet the Buyer 2025, který se uskutečnil ve středu 5. března 2025 na Fakultě aplikovaných věd ZČU v Plzni.

Vláda na svém jednání nepřijala usnesení k návrhu reformy ÚOHS v oblasti přezkumu veřejných zakázek, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Jejím hlavním cílem bylo zrychlení řízení, snížení administrativní zátěže a zajištění efektivnějšího rozhodování.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže potvrdil uložení pokuty městské části Praha 3 za porušení zákona o zadávání veřejných zakázek při úplatném pořizování služeb ostrahy mimo zadávací řízení.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna ve druhém stupni správního řízení rozhodl o uložení pokuty ve výši 150 000 korun obci Bílovice za nezákonné uzavření dodatků ke smlouvám o odpadovém hospodářství s dodavateli Technické služby Zlín, s.r.o. a Sběrné suroviny UH, s.r.o.

V době rostoucího zájmu o komunitní energetiku a udržitelné zdroje energie se mnoho měst a obcí rozhoduje pro instalaci fotovoltaických elektráren (FVE) na veřejných budovách. Pokud není zajištěno optimální zadání a správný průběh výběrového řízení, může se proces zkomplikovat a výrazně prodloužit.

Jakým způsobem je nutno zadávat, resp. určovat předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na nákup potravin do školní jídelny zadavatele? Vycházíme z premisy, že půjde o zadání veřejné zakázky ve smyslu § 2 ZZVZ. Dále se díváme na právní úpravu § 16 a § 19 odst. 3 ZZVZ. Dle posledně citovaného platí, že za veřejné zakázky pravidelné povahy nelze považovat nákupy, u kterých je proměnlivá cena v době jejich pořízení, které pokrývají aktuální nastanuvší potřebu a jejichž hodnota nedosahuje hodnot určených pro nadlimitní veřejnou zakázku.

Upozorňujeme žadatele a příjemce dotací, že je při plnění veřejné zakázky důležité dodržovat podmínky pro bankovní záruku. Pokud má dodavatel uloženu povinnost předložit bankovní záruku, musí zadavatel důsledně dbát na její splnění. Opomenutí této povinnosti může mít vážné následky, včetně rizika finančních oprav. Přinášíme proto přehled klíčových zásad a povinností podle zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), které pomohou předejít možným chybám.

Upozorňujeme žadatele a příjemce dotací, aby věnovali pozornost správnému nastavení jistoty v zadávacím řízení. Jistotu lze požadovat pouze za splnění zákonných podmínek podle § 41 zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Nedodržení těchto povinností může vést k závažným následkům, včetně rizika finančních oprav. Připomínáme proto hlavní pravidla, která je nutné respektovat.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil svým pravomocným rozhodnutím pokutu ve výši 150 000 korun Ministerstvu pro místní rozvoj České republiky za pořizování právních služeb bez provedení zadávacího řízení. Rozhodnutí je pravomocné, neboť zadavatel podal rozklad až po uplynutí zákonné lhůty.

Zvýšení transparentnosti veřejných zakázek se nekoná. Sněmovnou prošlo pouhé zvýšení limitů zakázek malého rozsahu o 50 % bez nutnosti cokoli zveřejňovat navíc. Jde o největší pro-korupční opatření této sněmovny. Podle odhadů Datlab institutu se tak mimo zákonnou regulaci dostane přibližně jedna třetina všech veřejných zakázek.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydává výkladové stanovisko, v němž poskytuje českým zadavatelům základní intepretaci rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. 10. 2024 vydaného ve věci C-652/22 Kolin Inşaat Turizm Sanayi ve Ticaret, který se vztahuje k možnostem nastavení podmínek účasti v zadávacích řízeních pro dodavatele ze třetích zemí, jež nemají uzavřenu mezinárodní dohodu s EU.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil městské části Praha 8 pokutu ve výši 300 tisíc korun za nedodržení pravidel zadávání veřejných zakázek, když v letech 2021–2023 na základě samostatných objednávek přímo u dodavatelů pravidelně pořizovala služby spojené s úklidem prostor, péčí o veřejnou zeleň, opravami a údržbou prostor a zásahy zimní služby na svém území bez provedení zadávacího řízení či jiného v úvahu připadajícího postupu dle zákona.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže svým prvostupňovým rozhodnutím potrestal firmy Finezza facility s.r.o. a REK SYSTEM s.r.o. (dále jen „Finezza“ a „REK“) za účast v kartelové dohodě, v jejímž důsledku došlo k ovlivnění veřejné zakázky na rekonstrukci kuchyně v jedné ze základních škol v Ostravě.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zamítl rozklad podaný Libereckým krajem a potvrdil správnost rozhodnutí prvního stupně, v němž byla zadavateli uložena pokuta ve výši 6,5 milionu korun.

Jak je možné sociální podniky, které vytvářejí pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním či kulturním znevýhodněním, podpořit při zadávání veřejných zakázek? O tom pojednával kulatý stůl, který Pardubický kraj uspořádal společně s ministerstvy práce a sociálních věcí a pro místní rozvoj v pardubickém Centru Kosatec. Pro Pardubický kraj je podpora sociálního podnikání jednou z priorit.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zamítl rozklad podaný statutárním městem Děčínem, změnil výroky I a II prvostupňového rozhodnutí a potvrdil pokutu ve výši 120 tisíc korun uloženou městu za přestupek, jehož se dopustilo v souvislosti s otevřenou soutěží o návrh nazvanou „Dvoufázová výtvarná soutěž o návrh – Pohádková kašna Děčín“.

Žádný právní předpis neukládá obcím povinnost mít směrnici pro zadávání zakázek malého rozsahu. Jedná se pouze o možnost, jak interně stanovit pravidla pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (dále jako „VZMR“).

Ministerstvo financí vydává aktualizaci metodického pokynu CHJ č. 3 Metodika veřejného nakupování v návaznosti na schválenou Národní strategii veřejného zadávání na léta 2024–2028.

Jedním ze základních cílů zadávacího řízení vedeného podle zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), je vybrat dodavatele s ekonomicky nejvýhodnější nabídkou při dodržení zadavatelem stanovených kvalitativních parametrů. V zadavatelské praxi se však velmi často stává, že některé z podaných nabídek jsou podány s takovou nabídkovou cenou, která vyvolává reálné obavy zadavatele, zda je možné předmět plnění za danou cenu v požadované kvalitě vůbec realizovat. Právě pro takové situace je v ZZVZ uveden v § 113 institut mimořádně nízké nabídkové ceny.