Archiv článků (rubrika Energetika)

Nové energetické společenství bude platformou pro sdílení elektřiny z obnovitelných zdrojů a má přinést úspory, optimalizovat výrobu a spotřebu elektřiny, ekologické přínosy i posilování krajských kompetencí v oblasti energetiky. Založeno bylo 24. září 2025.

Méně větrníků, více pragmatizmu. To byl hlavní titulek nedávného článku v Hospodářských novinách, který upozorňoval na změnu směřování energetické politiky v Německu. Jejich nový vládní program škrtá dotace do obnovitelných zdrojů, zavádí tržní nástroje a peníze z větrníků a solárů přesouvá do sítí a baterií.

Příprava spojená s rozšířením jaderných zdrojů ukazuje, že stavba nových bloků v Dukovanech bude velkým ekonomickým impulzem pro celý region. Samotný jaderný průmysl však bude muset zastavit odliv mladých odborníků a včas připravit potřebné množství kvalifikovaných technických pracovníků. Do roku 2040 bude jen pro plánované nové jaderné zdroje potřeba přibližně 4000 lidí, což vyžaduje koordinovanou spolupráci firem, škol a státu.

Fotovoltaika se stala důležitou součástí komunální energetiky a řada instalací na střechách budov ve vlastnictví obcí a měst je toho důkazem. Klíčovým prvkem malých fotovoltaických elektráren (FVE) jsou střídače, které převádějí stejnosměrný proud na střídavý a umožňují jeho využití v domácnostech či distribuční síti. Díky připojení k internetu přes různé komunikační rozhraní umožňují vzdálenou správu, včetně aktualizací vestavěného software (firmware).

Povolit fotovoltaickou elektrárnu s výkonem do 100 kW je jednodušší. Pokud se však někdo odváží ji instalovat narazí na právní problém. Víme co, ale nevíme jak. Nebo, jak správně. Takto by se dala popsat situace v oblasti povolování a instalace fotovoltaických elektráren (FVE) v posledních měsících v České republice. Týká se to také řady obcí a měst, a jejich instalací fotovoltaiky na střechách obecních budov.

Úspora peněz, menší závislost na distribuční síti a čistější energie pro region. To jsou hlavní cíle Energetického společenství Východní Čechy (ES VČ), do kterého vstupuje Pardubický kraj spolu s dalšími partnery.

Dokončený rozsáhlý projekt energetických úspor metodou EPC (Energy Performance Contracting) přinesl nejen ekonomický efekt, ale také modernizaci vybraných školských a sociálních zařízení. Celkové náklady činily 345 milionů Kč včetně DPH, z toho 138 milionů Kč pokryla dotace ze Státního fondu životního prostředí. Město investovalo ze svého rozpočtu 100 milionů Kč a zbytek byl hrazen prostřednictvím splátek z garantovaných úspor energie.

Zlínský kraj se chystá od roku 2026 spustit velký projekt zaměřený na energetické poradenství. Vznik krajského energetického centra, jehož cílem bude pomoci samosprávám s úsporami energií, využíváním obnovitelných zdrojů i přípravou moderních stavebních projektů, je podmíněn ziskem dotace z Národního programu Životní prostředí.

Nový závazek Evropské unie v podobě odebírání trojnásobného množství plynu v energetice znamená jediné – plyn bude hrát v evropské energetice ústřední úlohu a budou nutné do energetiky značné investice.

Kraj Vysočina připravuje žádost o dotaci na zřízení až sedmi pozic tzv. sdílených energetických manažerů, kteří budou pomáhat obcím I. a II. stupně efektivněji hospodařit s energií. Požádat může o částku v řádu až několika desítek milionů korun z aktuálně otevřené výzvy Národního plánu obnovy.

Zastupitelé Ústeckého kraje schválili zpracování projektového záměru „Poradenství pro samosprávy – krajská energetická centra Ústeckého kraje“. Žádost bude podána do výzvy vyhlášené Ministerstvem životního prostředí. Z prostředků EU lze čerpat až 78,3 milionu korun.

Největší fotovoltaickou elektrárnu ve stotisícovém Liberci chce do tří let postavit místní radnice na rekultivované skládce Zlaté návrší v průmyslové zóně Sever v Růžodole. ČTK to řekl náměstek primátora Vojtěch Prachař (ANO). Vyrůst by měla na ploše sedmi hektarů a ročně by mohla vyrobit kolem 8,6 gigawatthodin elektrické energie.

Moravskoslezský kraj připravil dokument Problematika větrných elektráren z pohledu obcí, který má obcím pomoci lépe se orientovat v právním rámci, rizicích i možnostech. Brožura přehledně shrnuje vše, co je potřeba při přípravě projektu zvážit. Materiál již je zveřejněn na krajském webu.

Společnost NOHO Energy plánuje v katastru obce Vojtěchov na Chrudimsku postavit větrný park s pěti elektrárnami, z nichž některé by byly nejvyšší v Česku. Jejich celkový instalovaný výkon by dosáhl až 36 megawattů (MW), uvedla firma v oznámení pro posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA).

Už více než 150 obcí v České republice má úsporné osvětlení od ČEZ ESCO, v Olomouckém kraji službu využívá 13 obcí. V rámci programu „Veřejné osvětlení za korunu“ obec nemusí do svítidel investovat žádné finanční prostředky, protože náklady na modernizaci osvětlení hradí ČEZ ESCO.

Ve světě neustále přibývají solární elektrárny. Fotovoltaika hraje v zajištění elektřiny stále větší roli. Loni se celkový světový výkon solárních zdrojů zvýšil o třetinu. V aktuálním čísle časopisu Statistika&My přináší na toto téma řadu informací článek Pavla Černého z oddělení marketingu Českého statistického úřadu.

V bývalém vojenském prostoru Ralsko má vyrůst větrný park o výkonu až 115 megawattů, který by byl největší v České republice. Jeho investorem je společnost ČEZ PV & Wind. K projektu se vyjadřuje i Liberecký kraj, aby hájil zájmy obyvatel i krajiny.

Nedávný plošný výpadek proudu naplno odhalil přebujelou byrokracii v tuzemských stavebních projektech. Že posílení vedení V411 kvůli povolovacím procesům neodstartovalo ani po 9 letech od začátku jeho plánování, je tristní. V budoucnu by však tento případ mohl být silnější pákou směrem k nutnosti modernizace přenosové soustavy.

Aktuálně je to především politické téma, už za rok a půl se ale dost možná dotkne života každého z nás. Emisní povolenky (EU ETS2) se mají nově rozšířit do oblasti dopravy a také vytápění budov. Cílem je motivace ke snížení spotřeby fosilních paliv, a tedy i ke snížení emisí skleníkových plynů.

Existuje přímá úměra mezi podílem obnovitelných zdrojů v energetickém mixu výroby elektřiny a četností výpadků či jiných havárií v síti: Čím více obnovitelných zdrojů, tím více výpadků. To je hlavní sdělení červencové zprávy Ministerstva energetiky USA.

Ceny elektřiny na trzích reagují na aktuální přírodní podmínky. Kvůli rostoucímu počtu obnovitelných zdrojů, omezujícím do určité míry využití ostatních zdrojů, a výkyvům počasí, musí účastníci trhu reagovat čím dál častěji na časté prudké výkyvy cen. Záporné ceny jsou nejčastěji v historii.

Poprvé v České republice pokořil celkový pololetní odběr v rámci jedné sítě veřejných dobíjecích stanic pro e-auta hranici 6 milionů kWh. U stojanů ČEZ využili řidiči službu futurego více než 271tisíckrát a v průměru si pokaždé odvezli asi 23 kWh certifikované bezemisní elektřiny.

Začátkem července 2025 se v městysi St. Florian v Horním Rakousku konalo zasedání Pracovní skupiny Energie Jihočeský kraj–Horní Rakousko, zaměřené na fotovoltaiku jako komunitní energetické zařízení v obcích. Akce, pořádaná Jihočeským krajem, Úřadem vlády Horního Rakouska a spolkem Energy Centre České Budějovice, přilákala přes 40 odborníků a zástupců obcí z obou regionů. Účastníci se seznámili s úspěšnými příklady komunitní energetiky v Rakousku a diskutovali o možnostech jejich využití v České republice.

V prvním pololetí roku 2025 bylo v Česku připojeno o 26 % méně výkonu fotovoltaických elektráren než ve stejném období roku 2024, u bateriových úložišť spojených s FVE došlo dokonce k 37 % poklesu. Vyplývá to z dat distribučních společností, která sesbírala a vyhodnotila Solární asociace.

Senát schválil zákon, který nastavuje proces, jak v Česku vymezovat oblasti, kde se budou povolovat nové projekty obnovitelných zdrojů energie. Otevírá cesta k rychlejší výstavbě solárních a větrných elektráren. Klíčovou novinkou je zavedení tzv. akceleračních oblastí – lokalit, kde bude možné nové projekty schvalovat v zjednodušeném režimu. Zákon také zavádí povinný poplatek obcím od investora z vyrobené energie větrnou elektrárnou.

Energetický regulační úřad (ERÚ) řeší vzrůstající počet stížností na energošmejdy. Jedná se zejména o „terénní prodejce“, kteří klepou na dveře domácností, ale i obcí a dalších právnických osob. Typické pro tyto nepoctivé zprostředkovatele je, že ústní sliby se výrazně liší od toho, co zákazníkům dávají podepsat. V některých případech pak klienti platí zbytečné poplatky jim či sankce obchodníkům.

Češi jsou národem kutilů a vynalézavců, kteří dokážou ročně ušetřit stovky korun díky sběru dešťové vody i chytrému hospodaření v domácnosti. V posledních letech se stále častěji obracejí také k využívání solární energie. Fotovoltaika už dnes pokrývá střechy každého třináctého rodinného domu^[1] a zájem o vlastní výrobu elektřiny dále roste.

Energetický regulační úřad (ERÚ) poslední dobou naráží na novou praktiku projevující se v obchodních podmínkách a někdy i v jednání některých dodavatelů. Ti svým zákazníkům upírají možnost v zákonné lhůtě odstoupit od smlouvy. Děje se tak v situacích, kdy spotřebitelé zvažují odchod k jinému obchodníkovi.

Nová výzva z programu HEAT financovaného z Modernizačního fondu pokračuje v úsilí výrazně urychlit dekarbonizaci českého teplárenství a podpořit zavádění inovativních nízkoemisních technologií. Program HEAT přináší nejen ekologický, ale i ekonomický impulz. Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR vyčlenili na transformaci teplárenství dalších 6 miliard korun.

Senát schválil zákon, který nastavuje proces, jak v Česku vymezovat oblasti, kde se budou povolovat nové projekty obnovitelných zdrojů energie. Díky návrhu Ministerstva průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem pro místní rozvoj se otevírá cesta k rychlejší výstavbě solárních a větrných elektráren. Klíčovou novinkou je zavedení tzv. akceleračních oblastí – lokalit, kde bude možné nové projekty schvalovat v zjednodušeném režimu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo již III. výzvu aktivity Obnovitelné zdroje energie – větrné elektrárny z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Výzva je primárně určena pro fyzické nebo právnické osoby, které mají přidělené české IČO a jsou oprávněny k podnikání. Žádosti o podporu bude možné podávat průběžně od 14. července 2025 do 9. července 2026 prostřednictvím portálu ISKP2021+.

Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) způsobil v Česku historický rekord záporné ceny elektřiny. V jihoevropských zemích tento podíl OZE zvyšuje riziko blackoutu. Nedávný blackout ve Španělsku rozproudil obavy, zda podobná situace může nastat i v Česku. Tuzemská síť je však ve srovnání s jihoevropskými zeměmi kvalitnější. Díky své robustnosti a technologické vyspělosti zvládá i velký nápor nově připojených fotovoltaik.

Zatímco pozemní a střešní fotovoltaika je v Česku poměrně běžnou záležitostí, výstavba solárních parkovišť, tzv. carportů, je v porovnání s jinými státy Evropské unie stále ještě v začátcích. Parkoviště přitom zabírají velké množství ploch a pokud by se zastřešila solárními panely, proměnila by se v cenné zdroje čisté energie.

Provoz domácnosti zajistí fotovoltaika a patentovaný systém ohřevu vody. Konstruktéři leteckých motorů přetavili své znalosti z přenosu tepelné energie a proudění do unikátního otopného systému. Díky tomu vzniklo konstrukční řešení WABA, které v sobě spojuje možnost vytápění, ohřevu vody i chlazení vzduchu.

Ano, je to tak, ceny elektřiny v Česku jsou jedny z nejvyšších v Evropě. Zatímco spotřeba domácností v posledních letech stagnuje nebo klesá, celkové výdaje za elektřinu u domácností jsou ve srovnání s rokem 2021 stále o více jak 42 miliard vyšší. Důvod? Tržní cena silové elektřiny klesá, ale zátěž v podobě daní a regulovaných poplatků, které může ovlivnit stát, roste. Kdo může zlevnit elektřinu? Trh už začal, teď je řada na vládě.

Pokračuje dekarbonizace českého teplárenství. Do roku 2029 nahradí první část uhelné výroby v lokalitě Elektrárny Mělník nízkoemisní paroplynový zdroj. Zástupci společnosti Energotrans a zhotovitele, sdružení firem Metrostav DIZ a Siemens Energy, slavnostně podepsali smlouvu na výstavbu nového zdroje tepla pro Prahu.

Letošní ročník Konference Energetika přivedl do Hradce Králové více než stovku energetických manažerů, starostů, zástupců obecních samospráv i firem. Diskutovali o aktuálních tématech v oblasti energetiky, vyměňovali si zkušenosti a čerpali nové informace od předních českých odborníků. Akci uspořádalo Centrum investic, rozvoje a inovací (CIRI) pod záštitou radního pro investice Zdeňka Prause.

Česká republika se dlouhodobě potýká s jedním z nejpomalejších povolovacích procesů pro obnovitelné zdroje energie (OZE) v Evropě. Dalším zásadním legislativním krokem ke změně by měl být nový Zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). Vládní návrh nového zákona čeká na projednání v parlamentu.

Jaderná energetika by měla být nosným pilířem budoucího rozvoje jak o součást obnovitelných zdrojů. Je to významné i pro města a obce. Institut pro veřejnou diskuzi (IVD) pořádá Diskusní cyklus Energetická bezpečnost ČR ve spolupráci s deníkem E15 a partnerem diskusního setkání je ÚJV Řež. Právě v Řeži se konalo v minulém týdnu odborné sekání na téma životnosti jaderných elektráren. Prodlužování životnosti jaderných elektráren se stává mezinárodním standardem, přičemž Česká republika patří k lídrům v oblasti dlouhodobého provozu.

Malé vodní elektrárny v Česku ročně vyrobí přes 1,1 miliardy kilowatthodin čisté elektřiny – to je stejné množství, jako spotřebuje např. celý Karlovarský kraj. Přesto jsou státem přehlíženy a v některých případech i omezovány, prostě ztrácí podporu.

Návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie v prvním čtení podpořila Poslanecká sněmovna a nyní míří do Senátu. Cílem nového zákona, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem pro místní rozvoj, je výrazně zjednodušit a urychlit povolovací procesy pro výstavbu fotovoltaických a větrných elektráren v České republice.

Společná výroba a sdílení elektrické energie nebo tepla z obnovitelných zdrojů jsou základem komunitní energetiky. Navíc moderní, bezpečné a rozmanité zdroje mohou změnit českou energetickou mapu a posílit energetickou soběstačnost regionů. Na setkání LEADERfest v Táboře to zdůraznil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Řada měst a obcí provozuje fotovoltaické elektrárny na svých budovách, stejně jako velké množství domácích fotovoltaik na střechách bytových domů a rodinných domků. I přes opakované upozorňování si tisíce provozovatelů fotovoltaik stále nezajistily u dodavatele převzetí odpovědnosti za odchylku jejich výrobního EAN kódu. Od 1. 7. jim přitom za to hrozí finanční postihy za neoprávněné dodávky do sítě.

Na světě se loni nainstalovalo téměř 600 GW nových solárních elektráren – o 33 % více než v roce předchozím. Vyplývá to z ročenky Global Market Outlook for Solar Power 2025–2029, kterou na mezinárodním veletrhu Intersolar v Mnichově představila evropská asociace SolarPower Europe. Naprostým hegemonem zůstává Čína, Evropa ale ztrácí dech a Česko zaostává i v rámci svého regionu, nedaří se mu totiž odstraňovat bariéry v povolování. Odborníci také apelují na nutnost rychle posílit segment akumulace a flexibility.

Klíčové výzvy české energetiky, budoucnost teplárenství bez uhlí, transformace regionálních zdrojů nebo role veřejné správy v rozvoji udržitelné energetiky. To byla hlavní témata odborné konference, která proběhla v areálu Automatických mlýnů. Účastníky z celé republiky v Pardubicích přivítal náměstek hejtmana Dušan Salfický.

Dny teplárenství a energetiky v Olomouci přilákaly rekordní počet účastníků. Koncem dubna 2025 proběhl v Olomouci už třicátý první ročník konference Dny teplárenství a energetiky, největší odborné platformy pro teplárenství a energetiku v České republice. Letošní ročník přinesl rekordní účast odborníků, kteří řešili klíčová témata energetické budoucnosti. Dvoudenní akce se zúčastnilo 1474 návštěvníků.

Energetickou krizi mohou v budoucnu zmírnit dlouhodobé projekty. Povolovací proces výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE) je v ČR jedním z nejpomalejších v Evropě. Dlouhodobé projekty v rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE) vyžadují zjednodušení legislativních procesů a tím i podporu municipalitám a firmám, které chtějí energetické problémy dlouhodobě a efektivně řešit.

Větrné elektrárny u Ústí nad Orlicí a České Třebové stát nebudou. Zastupitelé Ústí záměr společnosti PV Consulting, která chtěla vybudovat dva větrníky v místní části Horní Houžovec, neschválili, uvedla mluvčí města Dana Pokorná. Už v únoru zamítli obdobný projekt v místní části Skuhrov zastupitelé České Třebové.

Hlavní město v posledních měsících intenzivně řeší budoucnost pražského teplárenství. Cílem je vytvořit dlouhodobě udržitelný systém zásobování teplem, který bude bezpečný, spolehlivý, šetrný k životnímu prostředí a dostupný pro všechny Pražany. Rada hlavního města už v minulém roce schválila klíčové materiály týkající se rozvoje energetické infrastruktury a v letošním roce pokračují konkrétní jednání s partnery i státní správou.

Pro připojení vyššího podílu obnovitelných zdrojů je vedle budování energetické infrastruktury potřeba upravit legislativu a zavést nová opatření, která umožní více využít kapacity sítí. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti EGU zpracované pro Hnutí Duha, která analyzuje možnosti zlepšení integrace fotovoltaických a větrných elektráren do české elektrizační soustavy.