České stavebnictví čeká od roku 2027 další fáze reformy, která má zrychlit a
zjednodušit povolování staveb. Dlouhé povolovací procesy však představují jen
jednu část vysokých nákladů na výstavbu. Řada drahých problémů a průtahů
vzniká už při návrhu domu, kdy investoři podceňují projektovou přípravu a
důležitá rozhodnutí nechávají až na fázi realizace.
Kvůli suchu a nedostatku srážek zasedala dnes Komise pro zvládání sucha
Jihočeského kraje. Na jednání zástupci Jihočeského kraje, Povodí Vltavy, Českého
hydrometeorologického ústavu, vodárenských společností, Hasičského záchranného
sboru Jihočeského kraje a Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje přijali
mimořádná opatření k ochraně zdrojů pitné vody. Současně byl na celém
území Jihočeského kraje vyhlášen stav sucha.
Česko se připravuje na nové evropské programové období po roce 2027. Jak nastavit
budoucí podporu tak, aby evropské a národní prostředky co nejlépe reagovaly na
potřeby jednotlivých území v Česku? O tom diskutovali na 28. zasedání
Národní stálé konference (NSK) zástupci státu, krajů, obcí a dalších územních
partnerů. Tématem byla také transformace regionů, strategické projekty a aktuální
stav Národního plánu obnovy (NPO).
Radovesice a Krupka získaly Základní certifikát projektu Audit
familyfriendlycommunity, který obcím pomáhá zjišťovat potřeby rodin a přijímat
opatření ke zlepšení podmínek pro jejich život. Certifikáty převzali zástupci
obou obcí na Krajském úřadě Ústeckého kraje z rukou náměstka hejtmana
Jiřího Kulhánka.
V nadcházejících obecních volbách kandiduje přibližně 190 tisíc
lidí, kteří se uchází o více než 60 tisíc míst v obecních
zastupitelstvech. Kandiduje tak každý 46. dospělý v Česku. Nikde jinde
v Evropě se neuchází o hlasy tak velký podíl obyvatelstva. Problematikou
malých obcí v Česku, které trpí určitým volebním deficitem se zabývá nová
studie vzdělávací a výzkumné instituce PAQ Research.
Nedostatek vhodných pozemků nebo objektů brzdí rozvoj dostupného nájemního
bydlení na Vysočině výrazněji než v kterémkoliv z jedenácti dosud
porovnávaných regionů. Za jednu z hlavních bariér jej označilo
59,3 procenta měst a obcí. Pouze 39 procent samospráv přitom disponuje
pozemkem vhodným pro novou bytovou výstavbu, což je naopak nejnižší podíl ze všech
porovnávaných regionů. Obce na Vysočině zároveň ze všech regionů nejčastěji
vidí cestu k rozvoji nájemního bydlení ve spolupráci se soukromými investory.
Vyplývá to z průzkumu CEEC Research, jehož výsledky byly představeny na
Krajské konferenci o dostupném bydlení a stavebním rozvoji ve Žďáru nad
Sázavou.
Nejvyšší soud ve svém poměrně nedávném rozhodnutí posuzoval dosud neřešenou otázku určení vlastnického práva k náhradním veřejným komunikacím, které na vlastní náklady vybudoval investor jako „náhradu“ za původní zrušenou komunikaci. Podle Nejvyššího soudu jde o plnění veřejnoprávní povinnosti směřující k zachování dopravní obslužnosti dotčeného území, přičemž vlastníkem náhradní komunikace je zpravidla původní vlastník zrušené komunikace, tedy obec nebo stát. Rozhodnutí přináší důležité vodítko pro obce, stát i investory při řešení vlastnických vztahů k náhradní dopravní infrastruktuře.
Jaké příjmy mohou obce očekávat v příštích letech a jak by se mělo
změnit rozpočtové určení daní? Jak plánovat investice v době, kdy se
proměňuje systém financování samospráv i evropská kohezní politika?
A jak obecní peníze účinně chránit?
Karlovarský kraj opět vyhlašuje dotační program Obědy do škol 2026/2027, který
je určen na podporu dětí a žáků ze sociálně slabých rodin ve věku
2–26 let navštěvujících mateřskou, základní nebo střední školu, včetně
speciálních škol a dětem a žákům ve školských výchovných a ubytovacích
zařízeních. Pro dotační program je na školní rok 2026/2027 vyčleněna částka
téměř 12,2 milionu korun.
Je Praha podle objektivních kritérií řízena dobře? Jak má nakládat se svým
rozpočtem? Investovat, nebo šetřit na velké projekty? Jaké jsou vztahy se státem?
A mají politici sedět v městských firmách? Nejen na tyto otázky hledali
odpovědi hosté již osmé veřejné debaty iniciativy Pražská agenda – a
poslední před říjnovými komunálními volbami – tentokrát pod názvem „Jak
Prahu řídit efektivně.“
Knihovnou roku 2026 se stala Obecní knihovna v Oldřichově v Hájích
z Libereckého kraje. Ocenění za bouřlivého potlesku oborových kolegů a
kolegyň převzal Josef Bulíř, který proměnil knihovnu v živé komunitní
centrum propojující všechny generace a podporující čtenářství, vzdělávání
i dobrovolnické aktivity.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci
nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda,
stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají
suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno
přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody. Ministerstvo životního
prostředí poslalo dokument do mezirezortního připomínkového řízení, a tím celý
proces vstupuje do závěrečné etapy.
Strom, který dnes zasadíme, může ve městě růst desítky let. Při jeho výběru
proto nerozhoduje jen vzhled, ale také to, zda zvládne podmínky, které ho čekají
v budoucnu. Právě s tím pomáhá nová praktická příručka Perspektivní
dřeviny pro měnící se klima měst, kterou vytvořil tým projektu LIFE COALA
z Regionální rozvojové agentury MSID. Publikace určená především správcům
zeleně a projektantům představuje 70 dřevin vhodných pro stále náročnější
podmínky městského prostředí.
Prověřený nájemník, pravidelný příjem z nájmu a podpora po celou dobu
pronájmu. To nabízí majitelům bytů a domů podporované bydlení. Liberecký kraj je
nyní oslovuje prostřednictvím kampaně „Bydlení je základ“, která má
rozšířit nabídku bydlení pro lidi, kteří se ocitli v bytové nouzi.
Premiér Andrej Babiš minulý týden reagoval na kritiku rozvolněné rozpočtové
politiky poukazem na to, že české domácnosti mají na účtech dost peněz, aby
skoupily celý státní dluh. Ten se pohybuje kolem 3,7 bilionu korun, zatímco
bankovní vklady domácností překračují čtyři biliony. To sice může znít
uklidňujícím dojmem, jenže veřejné finance takto jednoduše nefungují.
Deset let od účinnosti zákona o zadávání veřejných zakázek přineslo
zásadní proměnu českého zadávání. Veřejné zakázky se přesunuly do
digitálního prostředí, vzrostl důraz na kvalitu a transparentnost a díky rozvoji
datových nástrojů mají zadavatelé, dodavatelé i veřejnost k dispozici
více informací než kdy dříve. Veřejné zakázky dnes představují trh
s objemem přes 1,1 bilionu korun ročně. Další rozvoj přináší využití
umělé inteligence a připravovaná reforma evropských pravidel, která má zadávání
dále zjednodušit a zefektivnit.
Může obec poskytnout žadateli na základě zákona o svobodném přístupu
k informacím nepravomocné rozhodnutí soudu týkající se pracovněprávních
vztahů, když jednou stranou sporu je obec a druhou bývalý zaměstnanec?
