Archiv článků (rubrika Ekonomika)

Nová vláda přebírá českou ekonomiku v dobrých časech. Letos poroste nejrychleji za poslední tři roky a inflace spadla do těsné blízkosti cíle – v listopadu příjemně překvapila a poklesla na 2,1 %. A na začátku příštího roku se můžeme podívat ještě níže – díky dalšímu zlevnění energií, zejména pak té elektrické.

Moravskoslezský kraj bude v příštím roce hospodařit s rozpočtem ve výši 42,923 miliardy korun. Počítá s příjmy 40,040 miliardy korun, výdaje by měly dosáhnout 42,923 miliardy korun. Rozdíl, tedy 2,883 miliardy korun, pokryjí zejména úspory a částečně úvěr na předfinancování evropských dotací. Na prosincovém jednání o tom rozhodli krajští zastupitelé.

Zastupitelstvo Plzeňského kraje schválilo krajský rozpočet na rok 2026. Jde o rozpočet, který zajistí stabilitu kraje, provoz a rozvoj krajem zřízených a založených organizací, investice a údržbu vlastního majetku i maximální finanční podporu projektů dotovaných ze strukturálních fondů. To vše bez využití úvěrů.

Jihomoravský kraj chce v příštím roce výrazně zrychlit přípravu a realizaci velkých projektů. Zahájí stavbu obchvatu Blučiny, nové výjezdové základny záchranářů v Břeclavi i provoz Sanatoria Pálava a dalších klíčových investic posilujících dopravu, zdravotnictví či regionální rozvoj.

Zastupitelé Královéhradeckého kraje schválili návrh rozpočtu na rok 2026. Rozpočet počítá s celkovými příjmy ve výši 20,25 miliardy korun a výdaji 20,07 miliardy korun a je navržen jako přebytkový. Přebytek ve výši 179,6 milionu korun kraj hodlá využít na splacení závěrečné splátky investičního úvěru na první etapu dostavby náchodské nemocnice z roku 2018.

Stavba Pavilonu rehabilitační, následné a geriatrické péče a parkovacího domu pro krajskou Nemocnici Jihlava, přípravy na stavbu parkovacího domu v areálu Nemocnice Nové Město na Moravě, výstavba nového Pavilonu dialýzy, dokončení náročné generální opravy hradu Kámen včetně návštěvnického centra nebo demolice starého objektu školních budov na ulici Chelčického v Moravských Budějovicích a následná výstavba nového areálu. To je jen malý výčet významných staveb, se kterými počítá rozpočet Kraje Vysočina pro rok 2026.

Ke konci listopadu činil schodek státního rozpočtu 232 mld. Kč, zhruba o 37 miliard méně než v minulém roce. Plnění rozpočtu se tak vyvíjí zhruba v souladu s plánovaných deficitem 241 miliard, nicméně bližší pohled do struktury ukazuje na některé problematické aspekty.

Rozpočtové provizorium představuje zvláštní režim hospodaření veřejných rozpočtů, do něhož vstupuje stát nebo obec tehdy, když není na počátku rozpočtového roku schválen řádný rozpočet. Ačkoliv se v médiích nejčastěji hovoří o provizoriu státním, jeho existence se dotýká také územních samosprávných celků.

Od 1. ledna 2026 vstupuje v platnost novela školského zákona, která přináší zásadní změnu ve financování nepedagogických pracovníků. Nově za jejich platy ponese odpovědnost zřizovatel, tedy kraje, obce, církve nebo soukromí zřizovatelé. Už teď je ale jasné, že peníze, které posílá na platy servisních profesí stát, nebudou stačit. Bohužel nepokryjí současnou výši mezd kuchařek, uklízeček nebo například školníků. Přitom už letos peníze chyběly, proto musela část škol, bez ohledu na zřizovatele, sáhnout do rezerv nebo požádat o pomoc s dofinancováním platů svého zřizovatele.

Rozpočet územní samosprávy získal letos do konce srpna 591,9 mld. Kč, a to je o 4 % více než ve stejném období loňského roku. Její výdaje dosáhly 557,4 mld. Kč, o 9 % více než o rok dříve. Dynamika příjmů i výdajů byla vyšší než v roce 2024.

Vedení Pardubického kraje jednalo s poslanci a senátory zvolenými na území regionu. Jedná se o pokračování tradice setkávání zástupců krajské samosprávy se zákonodárci s vazbou na region. Mezi tématy rezonovala změna rozpočtového určení daní pro kraje, příspěvek ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic nižších tříd, financování sociálních služeb či stavební zákon.

Územní rozpočty v srpnu letošního roku hospodařily s přebytkem necelých 35 miliard Kč, který meziročně klesl téměř o polovinu. Hlavními faktory poklesu salda byly rostoucí výdaje, zejména ty investiční, a výrazný útlum nedaňových příjmů, který souvisel s mimořádnými jednorázovými příjmy v předchozím roce z titulu výplaty věřitelů Sberbank CZ. Přestože územní rozpočty dosáhly nižšího přebytku, je tento vývoj do značné míry výsledkem růstu investiční aktivity, což lze hodnotit jako pozitivní trend.

Zastupitelé schválili rozpočet Středočeského kraje pro rok 2026. Rozpočet počítá s příjmy ve výši 50,41 miliardy korun a výdaji v celkové výši 52,42 miliardy korun. Rozdíl mezi příjmy a výdaji bude pokryt z vlastních prostředků kraje a z dříve sjednaných úvěrových rámců od České spořitelny a Komerční banky.

Opuštění dosavadních zastaralých principů a převzetí mezinárodních trendů v oblasti účetnictví. To přináší nový zákon o účetnictví, který schválila vláda na dnešním jednání. Přijetí nové legislativy zajistí srovnatelnost účetních informací vykazovaných českými účetními jednotkami na mezinárodní úrovni.

Obce v České republice vykazují již dlouhodobě a pravidelně každý rok přebytek rozpočtu. O něco kratší dobu se diskutuje, zda je to známka jejich dobrého hospodaření či nikoli. Na první pohled to vypadá, že je to důsledek toho, že obce mají více peněz, než kolik dokážou využít. Ze stran reprezentantů obcí však často zaznívá, že přebytkové hospodaření některých obcí není známkou neefektivního nakládání s penězi nebo jejich řádného nevyužívání, ale přirozeným důsledkem jejich finanční odpovědnosti, protože se tak připravují na budoucí investice.

Radní Pardubického kraje na svém pondělním jednání schválili návrh krajského rozpočtu na rok 2026. Ten počítá s daňovými příjmy ve výši 6,743 miliard korun. Celkový objem příjmů rozpočtu pak při započtení přímých nákladů na vzdělávání činí 19,520 miliard korun, v rámci výdajů pak 19,467 miliard korun. Na počátku roku je pak předpokládáno zapojení dalších finančních prostředků z daňového inkasa konce letošního roku. Návrh rozpočtu bude předložen na jednání krajského zastupitelstva 16. prosince.

Veřejný dluh má podle posledního fiskálního monitoru Mezinárodního měnového fondu (MMF) v následujících letech v průměru vzrůst celosvětově nad 100 % HDP, což by byla nejvyšší hodnota od roku 1948.

Rada Královéhradeckého kraje schválila návrh rozpočtu kraje na rok 2026. Rozpočet počítá s celkovými příjmy ve výši 20,25 miliardy korun a výdaji 20,07 miliardy korun a je navržen jako přebytkový. Přebytek ve výši 179,6 milionu korun kraj hodlá využít na splacení závěrečné splátky investičního úvěru na první etapu dostavby náchodské nemocnice z roku 2018. Rozpočet ještě projedná krajské zastupitelstvo 8. prosince.

Peněžní prostředky určené na platy nepedagogických pracovníků ve školství a ONIV za prosinec 2025 budou v rámci přímých výdajů na vzdělávání poskytnuty z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy školám a školským zařízením v roce 2025. Účetně se jedná o výnos roku 2025, přestože vyplacení platů za prosinec 2025 proběhne v průběhu ledna 2026. Tyto peněžní prostředky byly již zaslány krajům.

Končící vláda Petra Fialy nakonec poslala do Sněmovny návrh státního rozpočtu na příští rok, k čemuž ji vyzývali nejen strany rodící se koalice, ale také prezident Pavel. Šlo o zbytečnou šarádu dosluhující vlády. Ta objektivně stabilizovala veřejné finance, ale zůstane po ní výrazná pachuť v podobě děravého rozpočtu, jenž na svém konci předložila.

V ČR v současné době neexistuje ucelená právní úprava kryptoaktiv (např. bitcoin), neboť zákon o digitálních financích dosud nebyl schválen Poslaneckou sněmovnou. V českém právním prostředí tedy není dosud stále stanovena řádná právní ochrana uživatelů kryptoaktiv a zajištěna stabilita tohoto finančního prostředí.

Rada Středočeského kraje se na svém jednání seznámila s návrhem rozpočtu kraje pro rok 2026 a doporučila jej ke schválení krajskému zastupitelstvu. Návrh rozpočtu počítá s příjmy ve výši 50,41 miliardy korun a výdaji v celkové výši 52,42 miliardy korun. Rozdíl mezi příjmy a výdaji bude pokryt z vlastních prostředků kraje a z dříve sjednaných úvěrových rámců od České spořitelny a Komerční banky.

Účetnictví státu v ČR má potenciál sloužit lépe, než jak je tomu dnes. Zatímco pro makroekonomické a statistické účely slouží dobře, poskytuje spolehlivé podklady a nachází uplatnění v praxi, jeho využití pro řízení a rozhodování jednotlivých institucí zůstává omezené. A neukazuje se také, že by účetnictví státu sloužilo k přípravě rozpočtu nebo ke srovnávání výsledků hospodaření s rozpočtovým plánem. To byl přitom jeden z hlavních cílů reformy účetnictví veřejného sektoru z roku 2010, od které se očekávalo propojení účetního a rozpočtového pohledu.

Ministerstva financí a pro místní rozvoj dokončila revizi výdajů v oblasti regionální politiky. Materiál schválila vláda na svém jednání. Cílem bylo zhodnotit efektivitu vynakládání prostředků státního rozpočtu v oblasti regionální politiky a posoudit, do jaké míry přispívají národní investiční dotace k vyrovnávání regionálních rozdílů a rozvoji území. Revize výdajů v oblasti regionální politiky je třetí analýzou tohoto typu, první dvě se týkaly výdajů do informačních technologií a dotací na kulturu.

Souhrnná zpráva obsahuje shrnující údaje o výsledcích přezkoumání hospodaření územních celků za rok 2024 a je určena členům orgánů a zaměstnancům územních celků, kteří zajišťují činnosti s vlivem na hospodaření územního celku, nebo samotný výkon přezkoumání hospodaření. Současně slouží občanům z řad široké veřejnosti jako důležitý zdroj informací o hospodaření územních celků.

Navzdory očekáváné stabilizaci tuzemský trh práce dále ochlazuje. V říjnu došlo k nárůstu podílu nezaměstnaných ze 4,5 % na 4,6 %, přestože je pro tento měsíc typický sezónní pokles.

Ministerstvo financí zveřejnilo koncem října očekávanou skutečnost daňových příjmů obcí a krajů pro letošní rok 2025 a zároveň predikci daňových příjmů na roky 2026 až 2028. Celkové daňové příjmy obcí pro letošní rok se očekávají ve výši 356,8 mld. Kč a daňové příjmy krajů ve výši 117,7 mld. Kč.

Na začátku října se uskutečnily volby do Poslanecké sněmovny, jejichž výsledky s největší pravděpodobností přinesou změnu vlády a s ní související fakt, že patrně nebude možné schválit do konce roku zákon o státním rozpočtu. V takovém případě zákon počítá s hospodařením státu v režimu rozpočtového provizoria.

Územní rozpočty včetně zřízených příspěvkových organizací (dále jen „PO“) vykázaly ke konci roku 2024 dluh ve výši 91,3 mld. Kč, což je o 0,6 % (o 587,5 mil. Kč) méně než v roce předchozím. Dluh se snížil na úrovni krajů (o 2,5 %, tj. o 644,2 mil. Kč) a DSO (o 3,3 %, tj. o 61 mil. Kč), naopak u obcí nepatrně vzrostl (o 0,2 %, tj. o 117,8 mil. Kč).

Formující se koalice ANO, Motoristů a SPD vydala návrh programového prohlášení, který zatím připomíná seznam relativně nákladných slibů a dárků. Bude třeba si počkat na detaily, ale v dostupném textu vidíme řadu kroků, které mohou přímo či nepřímo veřejné finance zatížit.

Od ledna do konce srpna získalo hlavní město do svého rozpočtu 97 mld. Kč a výdaje dosáhly částky 80,6 mld. Kč. Výsledné saldo ve výši 16,4 mld. Kč se na příjmech podílelo 15 %. Meziročně se příjmy Prahy v daném období zvýšily o 3 %, její výdaje pak o 4 %.

Aktuální Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou v říjnu zveřejnila Národní rozpočtová rada, ukazuje oproti loňsku výrazné zlepšení. Projektovaný veřejný dluh se na horizontu projekce snižuje z loňských 217 % HDP na 178 % HDP. Důvodem jsou zejména schválené parametrické úpravy v rámci prvního pilíře důchodového systému.

Majetek obce tvoří základ její hospodářské existence. Zahrnuje nejen budovy, pozemky a technickou infrastrukturu, ale také podíly v obchodních společnostech a další majetková práva. Způsob, jakým obec se svým majetkem nakládá, má přímý dopad na rozpočet, ať už prostřednictvím příjmů z jeho využívání, nebo výdajů na jeho údržbu a rozvoj.

Představitelé Sdružení místních samospráv ČR jednoznačně odmítají zásahy do rozpočtového určení daní, ke kterým by docházelo z důvodu přebytkového hospodaření obcí. Vyjádřili se tak na prvním ročníku Finanční konference SMS ČR, které se v Praze zúčastnilo na 200 zástupců obcí.

Index ekonomické svobody (Economic Freedom of the World) je údaj, publikovaný každoročně kanadským Fraser Institutem, který vyjadřuje v jednotlivých zemích světa míru ekonomické volnosti. První vydání z roku 1996 měřilo ekonomickou svobodu v letech 1975, 1980, 1985, 1990 a 1993–1995 a významně se na něm podílel Milton Friedman, nositel Nobelovy ceny za ekonomiku (výzkum analýzy spotřeby, měnové teorie a složitosti stabilizační politiky).

Od parlamentních voleb uběhlo pouze pět dní, na stole je však již razantní navýšení rozpočtového schodku pro příští rok. Pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš nejprve v úterý oznámil, že ve státním rozpočtu chybí 60 miliard korun, nyní již hovoří o částce 80 miliard. Hrozí tak, že celkový deficit veřejných financí se v příštím roce posune výrazně nad 300 miliard korun, nedaleko od Maastrichtského limitu 3 % HDP.

Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR) přichází na novou vládu s jasnými prioritami: dorovnání finanční disbalance ve financování přenesené působnosti, podpora rozvoje malých obcí prostřednictvím národních dotací a zajištění financí pro sportovní aktivity. Tyto oblasti považuje Svaz v současné době za klíčové v rámci rozpočtu na rok 2026 pro stabilní fungování samospráv a kvalitu života občanů.

V letošním roce pokračuje negativní trend sestavování schodkových rozpočtů v důsledku podhodnocování daňových příjmů, nadhodnocování kapitálových výdajů a tvorbě nespecifikovaných rezerv. Tímto dochází k významné disproporci mezi schválenými schodkovými rozpočty a skutečným hospodařením obcí a krajů.

Tento týden se otevřou volební místnosti v Česku. K vítězství zdá se směřuje hnutí ANO a klíčovou otázkou se tak stává výběr jeho koaličních partnerů, který ovlivní konkrétní podobu jednotlivých politik. V jednom je však jasno ještě před samotnými volbami – ani další čtyřletý volební cyklus nepřinese žádný posun v otázce vstupu do eurozóny.

Veřejná správa dnes stojí před dvojí výzvou. Musí pečovat o rozvoj svého území, budovat infrastrukturu, zajišťovat potřeby obyvatelstva, a zároveň hospodařit uvážlivě, předvídatelně a v souladu s rozpočtovými pravidly. Přirozenou odpovědí na tuto situaci je rozumně navržená a srozumitelně řízená spolupráce s privátním sektorem.

Ukazatel pravidla rozpočtové odpovědnosti vychází ze zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Předpokládané daňové příjmy obcí a krajů v roce 2026 jsou založeny na předběžném propočtu mimořádné vyhlášky pro obce a kraje, která nabyde účinnosti 1. ledna 2026 a predikci daňových příjmů na rok 2026 dle RUD platného od 1. ledna 2026 (aktualizace 23. září 2025).

Státní fond životního prostředí ČR zveřejňuje přehled standardních cenových indexů, použitých ve tvorbě cen pro vodné a stočné dle pravidel OPŽP, platných pro dvě období kalendářního roku, pro který je cena pro vodné a/nebo stočné stanovována.

Podání návrhu Pardubického kraje k Ústavnímu soudu na zrušení jednoho z ustanovení zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje, které hned několik regionů znevýhodňuje, podpořili zastupitelé Zlínského kraje. Návrh reaguje na několik let trvající boj za změnu zákona, která by měla vyřešit dlouhodobou nespravedlnost v daňových příjmech mezi jednotlivými kraji.

Odbor Centrální harmonizační jednotka vydává stanovisko č. 7/2025, jehož předmětem je odpověď na možnost pověření interního auditu výkonem veřejnosprávní kontroly podle nového zákona č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí.

Poslední měsíce roku jsou pro samospráv časem, který je zasvěcený přípravě rozpočtu na další rok. Letos poprvé musejí obce a města jako zřizovatelé škol do svých plánů započítat také převod financování nepedagogických pracovníků. Na pomoc představitelům samospráv proto přichází Finanční konference SMS ČR. Zaměří se také na často skloňované a mnohdy účelově interpretované téma přebytků v hospodaření samospráv.

V prvním pololetí letošního roku získaly v souhrnu všechny kraje, hlavní město Praha a ostatní města a obce do rozpočtu celkem 470,1 mld. Kč a uskutečnily výdaje ve výši 405,5 mld. Kč. Územní samospráva tak nevyužila 64,6 mld. Kč, což reprezentuje 14 % souhrnných příjmů.

Vláda schválila návrh na nové rozpočtové určení daní (RUD), které od roku 2026 zásadně mění financování nepedagogických pracovníků ve školách. Tento krok přináší obcím a krajům celkem 33,5 miliardy korun – na nepedagogické pracovníky tak půjde o téměř dvě miliardy více než v roce 2025.

Předpokládané daňové příjmy obcí a krajů v roce 2026 jsou založeny na předběžném propočtu mimořádné vyhlášky pro obce a kraje, která nabyde účinnosti 1. ledna 2026 a predikci daňových příjmů na rok 2026 dle RUD platného od 1. ledna 2026.

Od 1. ledna 2026 vstupuje v platnost novela školského zákona, která přináší zásadní změnu ve financování nepedagogických pracovníků. Nově za jejich platy ponese odpovědnost zřizovatel. V reakci na tuto změnu se setkali hejtman Martin Netolický a radní Pardubického kraje pro oblast školství Josef Kozel se všemi 74 řediteli středních a speciálních škol i dalších školských zařízení zřizovaných Pardubickým krajem.