Archiv článků (rubrika Ekonomika)

Tento týden se otevřou volební místnosti v Česku. K vítězství zdá se směřuje hnutí ANO a klíčovou otázkou se tak stává výběr jeho koaličních partnerů, který ovlivní konkrétní podobu jednotlivých politik. V jednom je však jasno ještě před samotnými volbami – ani další čtyřletý volební cyklus nepřinese žádný posun v otázce vstupu do eurozóny.

Veřejná správa dnes stojí před dvojí výzvou. Musí pečovat o rozvoj svého území, budovat infrastrukturu, zajišťovat potřeby obyvatelstva, a zároveň hospodařit uvážlivě, předvídatelně a v souladu s rozpočtovými pravidly. Přirozenou odpovědí na tuto situaci je rozumně navržená a srozumitelně řízená spolupráce s privátním sektorem.

Ukazatel pravidla rozpočtové odpovědnosti vychází ze zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Předpokládané daňové příjmy obcí a krajů v roce 2026 jsou založeny na předběžném propočtu mimořádné vyhlášky pro obce a kraje, která nabyde účinnosti 1. ledna 2026 a predikci daňových příjmů na rok 2026 dle RUD platného od 1. ledna 2026 (aktualizace 23. září 2025).

Státní fond životního prostředí ČR zveřejňuje přehled standardních cenových indexů, použitých ve tvorbě cen pro vodné a stočné dle pravidel OPŽP, platných pro dvě období kalendářního roku, pro který je cena pro vodné a/nebo stočné stanovována.

Podání návrhu Pardubického kraje k Ústavnímu soudu na zrušení jednoho z ustanovení zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje, které hned několik regionů znevýhodňuje, podpořili zastupitelé Zlínského kraje. Návrh reaguje na několik let trvající boj za změnu zákona, která by měla vyřešit dlouhodobou nespravedlnost v daňových příjmech mezi jednotlivými kraji.

Odbor Centrální harmonizační jednotka vydává stanovisko č. 7/2025, jehož předmětem je odpověď na možnost pověření interního auditu výkonem veřejnosprávní kontroly podle nového zákona č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí.

Poslední měsíce roku jsou pro samospráv časem, který je zasvěcený přípravě rozpočtu na další rok. Letos poprvé musejí obce a města jako zřizovatelé škol do svých plánů započítat také převod financování nepedagogických pracovníků. Na pomoc představitelům samospráv proto přichází Finanční konference SMS ČR. Zaměří se také na často skloňované a mnohdy účelově interpretované téma přebytků v hospodaření samospráv.

V prvním pololetí letošního roku získaly v souhrnu všechny kraje, hlavní město Praha a ostatní města a obce do rozpočtu celkem 470,1 mld. Kč a uskutečnily výdaje ve výši 405,5 mld. Kč. Územní samospráva tak nevyužila 64,6 mld. Kč, což reprezentuje 14 % souhrnných příjmů.

Vláda schválila návrh na nové rozpočtové určení daní (RUD), které od roku 2026 zásadně mění financování nepedagogických pracovníků ve školách. Tento krok přináší obcím a krajům celkem 33,5 miliardy korun – na nepedagogické pracovníky tak půjde o téměř dvě miliardy více než v roce 2025.

Předpokládané daňové příjmy obcí a krajů v roce 2026 jsou založeny na předběžném propočtu mimořádné vyhlášky pro obce a kraje, která nabyde účinnosti 1. ledna 2026 a predikci daňových příjmů na rok 2026 dle RUD platného od 1. ledna 2026.

Od 1. ledna 2026 vstupuje v platnost novela školského zákona, která přináší zásadní změnu ve financování nepedagogických pracovníků. Nově za jejich platy ponese odpovědnost zřizovatel. V reakci na tuto změnu se setkali hejtman Martin Netolický a radní Pardubického kraje pro oblast školství Josef Kozel se všemi 74 řediteli středních a speciálních škol i dalších školských zařízení zřizovaných Pardubickým krajem.

Hospodaření územních rozpočtů skončilo za první pololetí roku 2025 přebytkem necelých 65 mld. Kč, meziročně kleslo, ale i tak jde o druhý nejvyšší pololetní přebytek v historii. Pololetní výsledky jsou významně zkresleny peněžními prostředky na financování platů pracovníků ve školství, které kraje a hl. m. Praha obdržely z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a do pololetí je v celé výši neposkytly školám a školským zařízením. Po očištění o tyto peněžní prostředky skutečné saldo hospodaření dosáhlo výše 30 mld. Kč.

V rámci cyklu webinářů Hodinka regionálního rozvoje Svaz měst a obcí ČR jako první nabídl obcím podrobně se seznámit s aktuálními změnami ve financování nepedagogických pracovníků. Webinář se konal v úterý 26. srpna. Dotazy z webináře zodpověděla Martina Běťáková z Ministerstva školství, která na hodince prezentovala.

Proč jsou investice v Evropě tak slabé? Slabá investiční aktivita brzdí v posledních dvou dekádách růst nejen v Evropě, ale napříč vyspělým světem. Dobře to ukazuje poslední studie z pera OECD.

Jak dopadlo hospodaření České republiky v roce 2024? Na první pohled jsou některé ukazatele v porovnání s rokem 2023 optimistické: inflace se snížila na 2,4 %, nezaměstnanost zůstala nejnižší v EU, deficit státního rozpočtu byl o 10,6 mld. Kč nižší oproti plánovanému schodku ve výši 282 mld. Kč. Podrobnější rozbor návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2024, který provedl NKÚ ve svém stanovisku, už ale na optimismu ubírá. NKÚ např. zjistil, že bez kladného salda prostředků z EU a finančních mechanismů ve výši 17,5 mld. Kč by deficit rozpočtu naopak překročil plánovanou výši o téměř sedm miliard korun.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2025.

Ministerstvo financí informovalo o plnění státního rozpočtu za 1. pololetí letošního roku. Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci června deficitem ve výši 152,4 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 150,8 mld. Kč.

Odbor Centrální harmonizační jednotka vydal Metodický pokyn CHJ č. 28 – Etický kodex interních auditorů, který slouží orgánům veřejné správy při tvorbě vlastního etického kodexu interních auditorů a pomáhá tak vytvářet etickou kulturu v rámci útvarů interního auditu, která je základem pro důvěru v profesi interního auditu a pro možnost spolehnout se na práci a úsudek interních auditorů. Metodický pokyn je pro orgány veřejné správy nezávazný a navazuje na další doporučující metodické pokyny.

Rozpočet za souhrn krajů, Prahy a ostatních obcí vykázal ke konci května letošního roku celkové příjmy ve výši 347,8 mld. Kč a výdaje dosáhly částky 328,6 mld. Kč. Výsledné saldo rozpočtu (19,3 mld. Kč) bylo sice nižší než ve stejném období roku 2024, ale jeho podíl na příjmech byl srovnatelný s lety 2021 a 2023.

Na stránkách Paq Research se objevil orientační přehled odhadu tzv. školského RUD pro rok 2026, který zohledňuje nový způsob financování nepedagogických pracovníků. Výpočty vycházejí ze současného provozního RUD, navýšeného o prostředky na nepedagogy a ONIV, a počítají se za předpokladu, že počet žáků v obcích zůstane stejný. U svazkových škol bude nutné upravit stanovy či smlouvy, protože prostředky budou směřovat do obce, kde sídlí škola. Přestože jde pouze o odhad, může obcím poskytnout užitečnou orientaci pro plánování.

Financování samospráv je klíčovým tématem, kterému se Sdružení místních samospráv ČR věnuje od svého vzniku. Zejména v poslední době však SMS ČR v této oblasti vnímá stále více otázek a nejasností, mimo jiné ve vztahu k hospodaření obcí a jejich údajným rozpočtovým přebytkům.

Současný vývoj přináší pro města a obce nové ekonomické výzvy a příležitosti. Stav ekonomiky v Evropě i v Česku obecně staví města a obce do složité situace, která vyžaduje nejen pečlivé řízení veřejných financí, ale i schopnost vidět příležitosti tam, kde jiní vidí pouze hrozby.

Extrémní počasí může smazat 5 % evropského HDP, varují scénáře Evropské centrální banky (ECB) před pomalou dekarbonizací. To je pokles srovnatelný s dopadem globální finanční krize. Česká republika, ačkoliv eurem zatím neplatí, již také pociťuje dopady klimatické změny na vlastní kůži.

Ke konci dubna letošního roku skončil rozpočet územní samosprávy přebytkem, i když nižším než o rok dříve. Její příjmy dosáhly výše 269,8 mld. Kč a výdaje 262,4 mld. Kč. Příjmy se meziročně zvýšily podstatně pomaleji než o rok dříve, zato výdaje rostly oproti loňskému roku nepoměrně rychleji.

Přezkoumání hospodaření podle zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků lze vykonávat plně na dálku, aniž by došlo k nesouladu s platnou legislativou. Zákon o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a kontrolní řád neodlišují distanční kontrolu od kontroly na místě. Na kontroly prováděné distančním způsobem se vztahují stejná procesní pravidla jako na kontroly na místě.

Nelegální zaměstnávání, ze kterého zaměstnavatelé neodvádějí daně, pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění a zaměstnanci dostávají neevidovanou mzdu, má kromě dopadu na samotné zaměstnance významný negativní dopad na příjmy státního rozpočtu. NKÚ zkontroloval, zda odpovědné orgány státní správy v letech 2019 až 2023 spolupracovaly a předávaly si informace tak, aby docházelo k doměření daně z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění z nelegálně vyplacených odměn.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci července deficitem ve výši 168,2 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 165,9 mld. Kč.

Rok 2026 bude pro rozpočty měst a obcí přelomový. Dvě novelizace klíčového zákona o rozpočtovém určení daní a nepřímá změna zdanění příjmů územních samospráv, zásadně promění strukturu jejich příjmů, metodiku výpočtu podílů i daňové povinnosti. Zatímco první změna přinese celkově vyšší objem finančních prostředků, druhá povede k nové realitě, kdy budou některé obce poprvé reálně odvádět část svých podnikatelských příjmů do státního rozpočtu.

Územní rozpočty v květnu letošního roku dosáhly třetího historicky nejlepšího výsledku hospodaření 19,3 mld. Kč, a to navzdory tlaku na výdaje a slabším příjmům. Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly celkové příjmy územních rozpočtů jen mírně, a to především díky vyšším přijatým transferům. Zatímco obcím vlastní příjmy mírně vzrostly, kraje zaznamenaly jejich meziroční pokles. Daňové příjmy, které tvoří klíčovou složku vlastních příjmů, zaznamenaly celkově meziroční nárůst.

Ani odmítnutí Senátem zatím neznamená definitivní konec snahy prosadit sporný pozměňovací návrh, který by obcím odebral příjmy z daně z příjmů právnických osob, jež samy odvádějí. Zákon, se po opravě provedené Senátem, vrací do Poslanecké sněmovny.

Česká republika zůstává co do HDP na obyvatele stále nejvýkonnější zemí střední Evropy, její náskok se však zmenšuje. Potenciál ekonomiky roste jen pomalu a s ním i životní úroveň. Vliv na to má drahé bydlení i energie a slabá investiční aktivita. Tygrem regionu se stalo Polsko, které dokázalo nejen lépe využít zdroje z EU, ale také vlastní dluhové financování.

Dle harmonizovaného indexu vzrostla v červnu meziroční míra inflace v EU z květnových 2,2 % na 2,3 %. Cenový vývoj tak zůstává relativně umírněný, avšak mezi jednotlivými členskými státy panují nadále významné rozdíly.

Dluh není apriori špatný. V určitém okamžiku může být dokonce jedinou možností, jak realizovat strategickou investici obce nebo reagovat na akutní potřeby obyvatel. V oblasti veřejných financí, a zvláště pak v hospodaření územních samosprávných celků, však musí být každý krok směrem k zadlužení vyvažován požadavkem na rozpočtovou odpovědnost.

Hned dvojitý důvod k radosti zástupců samospráv přineslo středeční hlasování v Senátu. Senátoři nepřijali sněmovní podobu návrhu zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, který mimo jiné zaváděl od příštího roku zdanění obcí a krajů jako specifických právnických osob.

Senátní pozměňovací návrh, který ve středu jednomyslně schválil senátní Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, může z novely daňového zákona vypustit ustanovení, jež mají od roku 2026 zavést zdanění obcí a krajů jako specifických právnických osob.

Územní samosprávné celky čeká nový rámec daně z příjmů právnických osob. Rok 2026 přinese obcím a krajům zásadní změnu ve způsobu zdanění svých příjmů jako specifické právnické osoby. Překvapivě se tato změna nestala předmětem samostatné legislativní iniciativy, nýbrž byla přidána jako pozměňovací návrh k návrhu zákona v rámci zavedení Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ).

Komise v návaznosti na ve středu zveřejněný návrh Víceletého finančního rámce na období 2028 až 2034 vydala úvodní část legislativních pravidel pro čerpání prostředků z evropských fondů, včetně oblasti politiky soudržnosti. Tím se zahajuje dvouletý vyjednávací proces, do kterého Česko vstupuje připravené a s jasnými prioritami v oblasti využívání evropských fondů.

Dne 12. 6. 2025 se uskutečnila pracovní porada odboru Správní činnosti Ministerstva financí se zástupci krajských úřadů, Magistrátu hl. m. Prahy a magistrátů statutárních měst. Porada se týkala agendy místních poplatků a jejich správy. Hlavním tématem byl dopad plánovaných změn v daňovém řádu v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky a dalším tématem bylo vymáhání nedoplatků nepatrné výše.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zveřejnilo soubor více než 150 návrhů opatření, který sestavilo z podnětů krajů, obcí, místních akčních skupin i ministerstev a dalších aktérů. Jedná se o kroky pro zlepšení situace regionů například v oblastech ekonomiky, zdravotní péče a školství, rozpočtového určení daní nebo podpory cestovního ruchu. Definitivní podobu získá Plán pro Regiony příležitostí na podzim tohoto roku, kdy se také stane jedním z podkladů pro novou Strategii regionálního rozvoje 2028+.

Premiér Petr Fiala se v pondělí 14. července 2025 v londýnské Downing Street sešel se svým britským protějškem Keirem Starmerem. Předsedové vlád podepsali memorandum stvrzující společnou vůli obou zemí posílit partnerství v jaderné energetice a jednali o podpoře obchodu a investic, obranné spolupráci a další pomoci Ukrajině. Premiér Fiala během návštěvy Londýna rovněž navštívil centrálu britské zpravodajské služby MI6 a setkal se s krajany. Třem významným osobnostem z krajanské komunity udělil medaile Karla Kramáře.

Program Interreg Česko–Polsko vyhlásil 27. června 2025 dvě nové výzvy na podporu rozvoje pohraničí. První výzva cílí na malé a střední podniky, kterým pomůže rozvíjet jejich aktivity za hranicemi. Druhá výzva posílí spolupráci mezi institucemi a obyvateli v česko-polském pohraničí. Projektové záměry lze podávat až do 14. ledna 2026.

Modernizace energetiky, automobilový a letecký průmysl nebo inovativní řešení. Ministr Vlček má za sebou první dny asijské zahraniční pracovní cesty. Ve Vietnamu jednal o posílení účasti českých firem ve Vietnamu a o konkrétních česko-vietnamských projektech.

Stát letos krajům neposkytne chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic II. a III. tříd a mostů. Ministr dopravy Martin Kupka to potvrdil na jednání hejtmanům, kteří varují před odkladem desítek staveb po celé republice. Kraje tak budou muset sahat do jiných investic nebo projekty přesunout na příští rok.

Sdružení místních samospráv ČR oceňuje snahu skupiny 19 senátorů v čele s místopředsedou ústavně-právního výboru Michaelem Canovem, kteří u Ústavního soudu navrhovali zrušení několika částí konsolidačního balíčku.

Podání návrhu Pardubického kraje k Ústavnímu soudu na zrušení jednoho z ustanovení zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje a přílohy tohoto zákona podpořili radní Zlínského kraje. Návrh reaguje na několik let trvající boj za změnu zákona, která by měla vyřešit dlouhodobou nespravedlnost v daňových příjmech mezi jednotlivými kraji.

Ceny v červnu vzrostly o 0,3 % meziměsíčně a meziroční inflace tak poskočila o 0,5 % z 2,4 na 2,9 % – to je lehce nad naším odhadem i odhadem ČNB (shodně 2,8 %).

Ministerstvo financí zveřejňuje analýzu, kterou zpracovalo za účelem zjištění, zda mají obce zájem zavádět místní poplatky a tím získávat prostředky z vlastních daňových zdrojů, jejichž výši mohou ovlivnit.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci prvního pololetí, tedy 30. června schodkem ve výši 152,4 mld. Kč. To představuje meziroční zlepšení o 26 mld. Kč, zejména díky růstu příjmů o 5,7 %, zatímco celkové výdaje vzrostly oproti minulému roku o 2,5 %.

V rámci pozměňovacího návrhu ke sněmovnímu tisku 926 se do legislativního procesu tiše dostala změna, která může zásadním způsobem poškodit zejména aktivní obce. Pokud návrh zákona projde v této podobě, města a obce ztratí nárok na 100 % příjmu z daně z příjmů právnických osob, které samy platí.