Archiv článků (rubrika Ekonomika)

Rada Středočeského kraje se na svém jednání seznámila s návrhem rozpočtu kraje pro rok 2026 a doporučila jej ke schválení krajskému zastupitelstvu. Návrh rozpočtu počítá s příjmy ve výši 50,41 miliardy korun a výdaji v celkové výši 52,42 miliardy korun. Rozdíl mezi příjmy a výdaji bude pokryt z vlastních prostředků kraje a z dříve sjednaných úvěrových rámců od České spořitelny a Komerční banky.

Účetnictví státu v ČR má potenciál sloužit lépe, než jak je tomu dnes. Zatímco pro makroekonomické a statistické účely slouží dobře, poskytuje spolehlivé podklady a nachází uplatnění v praxi, jeho využití pro řízení a rozhodování jednotlivých institucí zůstává omezené. A neukazuje se také, že by účetnictví státu sloužilo k přípravě rozpočtu nebo ke srovnávání výsledků hospodaření s rozpočtovým plánem. To byl přitom jeden z hlavních cílů reformy účetnictví veřejného sektoru z roku 2010, od které se očekávalo propojení účetního a rozpočtového pohledu.

Ministerstva financí a pro místní rozvoj dokončila revizi výdajů v oblasti regionální politiky. Materiál schválila vláda na svém jednání. Cílem bylo zhodnotit efektivitu vynakládání prostředků státního rozpočtu v oblasti regionální politiky a posoudit, do jaké míry přispívají národní investiční dotace k vyrovnávání regionálních rozdílů a rozvoji území. Revize výdajů v oblasti regionální politiky je třetí analýzou tohoto typu, první dvě se týkaly výdajů do informačních technologií a dotací na kulturu.

Souhrnná zpráva obsahuje shrnující údaje o výsledcích přezkoumání hospodaření územních celků za rok 2024 a je určena členům orgánů a zaměstnancům územních celků, kteří zajišťují činnosti s vlivem na hospodaření územního celku, nebo samotný výkon přezkoumání hospodaření. Současně slouží občanům z řad široké veřejnosti jako důležitý zdroj informací o hospodaření územních celků.

Navzdory očekáváné stabilizaci tuzemský trh práce dále ochlazuje. V říjnu došlo k nárůstu podílu nezaměstnaných ze 4,5 % na 4,6 %, přestože je pro tento měsíc typický sezónní pokles.

Ministerstvo financí zveřejnilo koncem října očekávanou skutečnost daňových příjmů obcí a krajů pro letošní rok 2025 a zároveň predikci daňových příjmů na roky 2026 až 2028. Celkové daňové příjmy obcí pro letošní rok se očekávají ve výši 356,8 mld. Kč a daňové příjmy krajů ve výši 117,7 mld. Kč.

Na začátku října se uskutečnily volby do Poslanecké sněmovny, jejichž výsledky s největší pravděpodobností přinesou změnu vlády a s ní související fakt, že patrně nebude možné schválit do konce roku zákon o státním rozpočtu. V takovém případě zákon počítá s hospodařením státu v režimu rozpočtového provizoria.

Územní rozpočty včetně zřízených příspěvkových organizací (dále jen „PO“) vykázaly ke konci roku 2024 dluh ve výši 91,3 mld. Kč, což je o 0,6 % (o 587,5 mil. Kč) méně než v roce předchozím. Dluh se snížil na úrovni krajů (o 2,5 %, tj. o 644,2 mil. Kč) a DSO (o 3,3 %, tj. o 61 mil. Kč), naopak u obcí nepatrně vzrostl (o 0,2 %, tj. o 117,8 mil. Kč).

Formující se koalice ANO, Motoristů a SPD vydala návrh programového prohlášení, který zatím připomíná seznam relativně nákladných slibů a dárků. Bude třeba si počkat na detaily, ale v dostupném textu vidíme řadu kroků, které mohou přímo či nepřímo veřejné finance zatížit.

Od ledna do konce srpna získalo hlavní město do svého rozpočtu 97 mld. Kč a výdaje dosáhly částky 80,6 mld. Kč. Výsledné saldo ve výši 16,4 mld. Kč se na příjmech podílelo 15 %. Meziročně se příjmy Prahy v daném období zvýšily o 3 %, její výdaje pak o 4 %.

Aktuální Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou v říjnu zveřejnila Národní rozpočtová rada, ukazuje oproti loňsku výrazné zlepšení. Projektovaný veřejný dluh se na horizontu projekce snižuje z loňských 217 % HDP na 178 % HDP. Důvodem jsou zejména schválené parametrické úpravy v rámci prvního pilíře důchodového systému.

Majetek obce tvoří základ její hospodářské existence. Zahrnuje nejen budovy, pozemky a technickou infrastrukturu, ale také podíly v obchodních společnostech a další majetková práva. Způsob, jakým obec se svým majetkem nakládá, má přímý dopad na rozpočet, ať už prostřednictvím příjmů z jeho využívání, nebo výdajů na jeho údržbu a rozvoj.

Představitelé Sdružení místních samospráv ČR jednoznačně odmítají zásahy do rozpočtového určení daní, ke kterým by docházelo z důvodu přebytkového hospodaření obcí. Vyjádřili se tak na prvním ročníku Finanční konference SMS ČR, které se v Praze zúčastnilo na 200 zástupců obcí.

Index ekonomické svobody (Economic Freedom of the World) je údaj, publikovaný každoročně kanadským Fraser Institutem, který vyjadřuje v jednotlivých zemích světa míru ekonomické volnosti. První vydání z roku 1996 měřilo ekonomickou svobodu v letech 1975, 1980, 1985, 1990 a 1993–1995 a významně se na něm podílel Milton Friedman, nositel Nobelovy ceny za ekonomiku (výzkum analýzy spotřeby, měnové teorie a složitosti stabilizační politiky).

Od parlamentních voleb uběhlo pouze pět dní, na stole je však již razantní navýšení rozpočtového schodku pro příští rok. Pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš nejprve v úterý oznámil, že ve státním rozpočtu chybí 60 miliard korun, nyní již hovoří o částce 80 miliard. Hrozí tak, že celkový deficit veřejných financí se v příštím roce posune výrazně nad 300 miliard korun, nedaleko od Maastrichtského limitu 3 % HDP.

Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR) přichází na novou vládu s jasnými prioritami: dorovnání finanční disbalance ve financování přenesené působnosti, podpora rozvoje malých obcí prostřednictvím národních dotací a zajištění financí pro sportovní aktivity. Tyto oblasti považuje Svaz v současné době za klíčové v rámci rozpočtu na rok 2026 pro stabilní fungování samospráv a kvalitu života občanů.

V letošním roce pokračuje negativní trend sestavování schodkových rozpočtů v důsledku podhodnocování daňových příjmů, nadhodnocování kapitálových výdajů a tvorbě nespecifikovaných rezerv. Tímto dochází k významné disproporci mezi schválenými schodkovými rozpočty a skutečným hospodařením obcí a krajů.

Tento týden se otevřou volební místnosti v Česku. K vítězství zdá se směřuje hnutí ANO a klíčovou otázkou se tak stává výběr jeho koaličních partnerů, který ovlivní konkrétní podobu jednotlivých politik. V jednom je však jasno ještě před samotnými volbami – ani další čtyřletý volební cyklus nepřinese žádný posun v otázce vstupu do eurozóny.

Veřejná správa dnes stojí před dvojí výzvou. Musí pečovat o rozvoj svého území, budovat infrastrukturu, zajišťovat potřeby obyvatelstva, a zároveň hospodařit uvážlivě, předvídatelně a v souladu s rozpočtovými pravidly. Přirozenou odpovědí na tuto situaci je rozumně navržená a srozumitelně řízená spolupráce s privátním sektorem.

Ukazatel pravidla rozpočtové odpovědnosti vychází ze zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Předpokládané daňové příjmy obcí a krajů v roce 2026 jsou založeny na předběžném propočtu mimořádné vyhlášky pro obce a kraje, která nabyde účinnosti 1. ledna 2026 a predikci daňových příjmů na rok 2026 dle RUD platného od 1. ledna 2026 (aktualizace 23. září 2025).

Státní fond životního prostředí ČR zveřejňuje přehled standardních cenových indexů, použitých ve tvorbě cen pro vodné a stočné dle pravidel OPŽP, platných pro dvě období kalendářního roku, pro který je cena pro vodné a/nebo stočné stanovována.

Podání návrhu Pardubického kraje k Ústavnímu soudu na zrušení jednoho z ustanovení zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje, které hned několik regionů znevýhodňuje, podpořili zastupitelé Zlínského kraje. Návrh reaguje na několik let trvající boj za změnu zákona, která by měla vyřešit dlouhodobou nespravedlnost v daňových příjmech mezi jednotlivými kraji.

Odbor Centrální harmonizační jednotka vydává stanovisko č. 7/2025, jehož předmětem je odpověď na možnost pověření interního auditu výkonem veřejnosprávní kontroly podle nového zákona č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí.

Poslední měsíce roku jsou pro samospráv časem, který je zasvěcený přípravě rozpočtu na další rok. Letos poprvé musejí obce a města jako zřizovatelé škol do svých plánů započítat také převod financování nepedagogických pracovníků. Na pomoc představitelům samospráv proto přichází Finanční konference SMS ČR. Zaměří se také na často skloňované a mnohdy účelově interpretované téma přebytků v hospodaření samospráv.

V prvním pololetí letošního roku získaly v souhrnu všechny kraje, hlavní město Praha a ostatní města a obce do rozpočtu celkem 470,1 mld. Kč a uskutečnily výdaje ve výši 405,5 mld. Kč. Územní samospráva tak nevyužila 64,6 mld. Kč, což reprezentuje 14 % souhrnných příjmů.

Vláda schválila návrh na nové rozpočtové určení daní (RUD), které od roku 2026 zásadně mění financování nepedagogických pracovníků ve školách. Tento krok přináší obcím a krajům celkem 33,5 miliardy korun – na nepedagogické pracovníky tak půjde o téměř dvě miliardy více než v roce 2025.

Předpokládané daňové příjmy obcí a krajů v roce 2026 jsou založeny na předběžném propočtu mimořádné vyhlášky pro obce a kraje, která nabyde účinnosti 1. ledna 2026 a predikci daňových příjmů na rok 2026 dle RUD platného od 1. ledna 2026.

Od 1. ledna 2026 vstupuje v platnost novela školského zákona, která přináší zásadní změnu ve financování nepedagogických pracovníků. Nově za jejich platy ponese odpovědnost zřizovatel. V reakci na tuto změnu se setkali hejtman Martin Netolický a radní Pardubického kraje pro oblast školství Josef Kozel se všemi 74 řediteli středních a speciálních škol i dalších školských zařízení zřizovaných Pardubickým krajem.

Hospodaření územních rozpočtů skončilo za první pololetí roku 2025 přebytkem necelých 65 mld. Kč, meziročně kleslo, ale i tak jde o druhý nejvyšší pololetní přebytek v historii. Pololetní výsledky jsou významně zkresleny peněžními prostředky na financování platů pracovníků ve školství, které kraje a hl. m. Praha obdržely z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a do pololetí je v celé výši neposkytly školám a školským zařízením. Po očištění o tyto peněžní prostředky skutečné saldo hospodaření dosáhlo výše 30 mld. Kč.

V rámci cyklu webinářů Hodinka regionálního rozvoje Svaz měst a obcí ČR jako první nabídl obcím podrobně se seznámit s aktuálními změnami ve financování nepedagogických pracovníků. Webinář se konal v úterý 26. srpna. Dotazy z webináře zodpověděla Martina Běťáková z Ministerstva školství, která na hodince prezentovala.

Proč jsou investice v Evropě tak slabé? Slabá investiční aktivita brzdí v posledních dvou dekádách růst nejen v Evropě, ale napříč vyspělým světem. Dobře to ukazuje poslední studie z pera OECD.

Jak dopadlo hospodaření České republiky v roce 2024? Na první pohled jsou některé ukazatele v porovnání s rokem 2023 optimistické: inflace se snížila na 2,4 %, nezaměstnanost zůstala nejnižší v EU, deficit státního rozpočtu byl o 10,6 mld. Kč nižší oproti plánovanému schodku ve výši 282 mld. Kč. Podrobnější rozbor návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2024, který provedl NKÚ ve svém stanovisku, už ale na optimismu ubírá. NKÚ např. zjistil, že bez kladného salda prostředků z EU a finančních mechanismů ve výši 17,5 mld. Kč by deficit rozpočtu naopak překročil plánovanou výši o téměř sedm miliard korun.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2025.

Ministerstvo financí informovalo o plnění státního rozpočtu za 1. pololetí letošního roku. Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci června deficitem ve výši 152,4 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 150,8 mld. Kč.

Odbor Centrální harmonizační jednotka vydal Metodický pokyn CHJ č. 28 – Etický kodex interních auditorů, který slouží orgánům veřejné správy při tvorbě vlastního etického kodexu interních auditorů a pomáhá tak vytvářet etickou kulturu v rámci útvarů interního auditu, která je základem pro důvěru v profesi interního auditu a pro možnost spolehnout se na práci a úsudek interních auditorů. Metodický pokyn je pro orgány veřejné správy nezávazný a navazuje na další doporučující metodické pokyny.

Rozpočet za souhrn krajů, Prahy a ostatních obcí vykázal ke konci května letošního roku celkové příjmy ve výši 347,8 mld. Kč a výdaje dosáhly částky 328,6 mld. Kč. Výsledné saldo rozpočtu (19,3 mld. Kč) bylo sice nižší než ve stejném období roku 2024, ale jeho podíl na příjmech byl srovnatelný s lety 2021 a 2023.

Na stránkách Paq Research se objevil orientační přehled odhadu tzv. školského RUD pro rok 2026, který zohledňuje nový způsob financování nepedagogických pracovníků. Výpočty vycházejí ze současného provozního RUD, navýšeného o prostředky na nepedagogy a ONIV, a počítají se za předpokladu, že počet žáků v obcích zůstane stejný. U svazkových škol bude nutné upravit stanovy či smlouvy, protože prostředky budou směřovat do obce, kde sídlí škola. Přestože jde pouze o odhad, může obcím poskytnout užitečnou orientaci pro plánování.

Financování samospráv je klíčovým tématem, kterému se Sdružení místních samospráv ČR věnuje od svého vzniku. Zejména v poslední době však SMS ČR v této oblasti vnímá stále více otázek a nejasností, mimo jiné ve vztahu k hospodaření obcí a jejich údajným rozpočtovým přebytkům.

Současný vývoj přináší pro města a obce nové ekonomické výzvy a příležitosti. Stav ekonomiky v Evropě i v Česku obecně staví města a obce do složité situace, která vyžaduje nejen pečlivé řízení veřejných financí, ale i schopnost vidět příležitosti tam, kde jiní vidí pouze hrozby.

Extrémní počasí může smazat 5 % evropského HDP, varují scénáře Evropské centrální banky (ECB) před pomalou dekarbonizací. To je pokles srovnatelný s dopadem globální finanční krize. Česká republika, ačkoliv eurem zatím neplatí, již také pociťuje dopady klimatické změny na vlastní kůži.

Ke konci dubna letošního roku skončil rozpočet územní samosprávy přebytkem, i když nižším než o rok dříve. Její příjmy dosáhly výše 269,8 mld. Kč a výdaje 262,4 mld. Kč. Příjmy se meziročně zvýšily podstatně pomaleji než o rok dříve, zato výdaje rostly oproti loňskému roku nepoměrně rychleji.

Přezkoumání hospodaření podle zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků lze vykonávat plně na dálku, aniž by došlo k nesouladu s platnou legislativou. Zákon o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a kontrolní řád neodlišují distanční kontrolu od kontroly na místě. Na kontroly prováděné distančním způsobem se vztahují stejná procesní pravidla jako na kontroly na místě.

Nelegální zaměstnávání, ze kterého zaměstnavatelé neodvádějí daně, pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění a zaměstnanci dostávají neevidovanou mzdu, má kromě dopadu na samotné zaměstnance významný negativní dopad na příjmy státního rozpočtu. NKÚ zkontroloval, zda odpovědné orgány státní správy v letech 2019 až 2023 spolupracovaly a předávaly si informace tak, aby docházelo k doměření daně z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění z nelegálně vyplacených odměn.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci července deficitem ve výši 168,2 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 165,9 mld. Kč.

Rok 2026 bude pro rozpočty měst a obcí přelomový. Dvě novelizace klíčového zákona o rozpočtovém určení daní a nepřímá změna zdanění příjmů územních samospráv, zásadně promění strukturu jejich příjmů, metodiku výpočtu podílů i daňové povinnosti. Zatímco první změna přinese celkově vyšší objem finančních prostředků, druhá povede k nové realitě, kdy budou některé obce poprvé reálně odvádět část svých podnikatelských příjmů do státního rozpočtu.

Územní rozpočty v květnu letošního roku dosáhly třetího historicky nejlepšího výsledku hospodaření 19,3 mld. Kč, a to navzdory tlaku na výdaje a slabším příjmům. Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly celkové příjmy územních rozpočtů jen mírně, a to především díky vyšším přijatým transferům. Zatímco obcím vlastní příjmy mírně vzrostly, kraje zaznamenaly jejich meziroční pokles. Daňové příjmy, které tvoří klíčovou složku vlastních příjmů, zaznamenaly celkově meziroční nárůst.

Ani odmítnutí Senátem zatím neznamená definitivní konec snahy prosadit sporný pozměňovací návrh, který by obcím odebral příjmy z daně z příjmů právnických osob, jež samy odvádějí. Zákon, se po opravě provedené Senátem, vrací do Poslanecké sněmovny.

Česká republika zůstává co do HDP na obyvatele stále nejvýkonnější zemí střední Evropy, její náskok se však zmenšuje. Potenciál ekonomiky roste jen pomalu a s ním i životní úroveň. Vliv na to má drahé bydlení i energie a slabá investiční aktivita. Tygrem regionu se stalo Polsko, které dokázalo nejen lépe využít zdroje z EU, ale také vlastní dluhové financování.

Dle harmonizovaného indexu vzrostla v červnu meziroční míra inflace v EU z květnových 2,2 % na 2,3 %. Cenový vývoj tak zůstává relativně umírněný, avšak mezi jednotlivými členskými státy panují nadále významné rozdíly.