Archiv článků (rubrika Ekonomika)

Hospodaření obce je výsledkem spolupráce několika aktérů, jejichž role jsou vymezeny zákonem, vnitřními předpisy i faktickou praxí konkrétní samosprávy. Přesto se v řadě obcí opakovaně objevuje otázka, kdo nese skutečnou odpovědnost za finanční rozhodnutí. Starosta, finanční odbor a účetní se často ocitají v situacích, kdy se jejich kompetence prolínají, odpovědnost se rozplývá a případné problémy jsou zpětně přičítány spíše jednotlivcům než systému řízení jako celku.

Téměř každý jedinec má zkušenosti s osobním rozpočtem, a ví proto, že jde o vztah mezi příjmy a výdaji. Můžeme si zkrátka dovolit jen takové výdaje, které odpovídají našim příjmům. Obdobně to platí i pro rodinný rozpočet a v mnohem složitější podobě pro rozpočty veřejné – obecní, krajské a zejména pro rozpočet státní. Vždy však jde vzájemný vztah příjmů a výdajů.

Česká republika za loňský rok obdržela z rozpočtu Evropské unie o 31,1 mld. Kč více, než odvedla. Při započítání příjmů z dočasného Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 46,8 mld. Kč dosáhla celková čistá pozice České republiky vůči EU kladného salda 77,9 mld. Kč.

Ministerstvo financí přehledně zveřejnilo změny, které připravilo pro rok 2026. Jedná se přehledně uspořádaný seznam změn ve financování pro letošní období s uvedením, která opatřené nabývají účinnost od 1. ledna, od 1. dubna a od 19. června 2026. Seznam je doplněn o další avizované legislativní priority ve stadiu příprav. Komplet několika desítek změn je na webu MF ČR. Uvádíme jen některé změny, které se dotýkají obcí a veřejné správy.

Vesnické prodejny v posledních letech zavírají po celé republice. Nejrychleji mizí z malých vesnic, ale čím dál častěji také z těch větších. Mnoho obchodů přebírají samotné obce, které však musí dotovat vysoké provozní náklady. Tento trend se snaží zvrátit táborská rodinná firma poskytující bezobslužnou technologií CONTIO již pro bezmála 150 prodejen.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu pro letošní rok. Ten počítá se schodkem 310 miliard korun – o 24 mld. vyšším, než činil návrh Fialovy vlády. Z původního návrhu ale vypadla velká část vyšších – a z fiskálních pravidel výjimkovaných – výdajů na obranu a půjčka na dostavbu Dukovan.

Vláda Andreje Babiše se dohodla s odbory na růstu platů pro zaměstnance veřejného sektoru. K navýšení v rozsahu dva až devět procent, v závislosti na kategorii zaměstnance, dojde kvůli probíhajícímu rozpočtovému provizoriu od dubna.

Územní rozpočty vykázaly v říjnu meziročně výrazně nižší přebytek hospodaření ve výši 23,6 mld. Kč. Propad ve výsledku hospodaření byl ovlivněn především rychlejším růstem výdajů a současně oslabením příjmové strany, kde se projevil pokles nedaňových příjmů související s absencí mimořádných inkas z předchozího roku. I přes meziroční snížení přebytku zůstalo hospodaření územních rozpočtů přebytkové a stabilní, přičemž klíčovou roli v tomto výsledku sehrálo hospodaření hl. m. Prahy.

Svaz měst a obcí České republiky s určitou mírou zklamání konstatuje, že dohoda vlády se zástupci odborů o navýšení platů části zaměstnanců veřejné sféry vznikla bez předchozí debaty se samosprávami.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026.

Oficiální údaje o hospodaření územní samosprávy za jedenáct měsíců uplynulého roku umožňují provést dílčí analýzu a shrnout základní údaje o výsledcích hospodaření v dílčích segmentech územní samosprávy. Nejprve tedy souhrnná čísla za celou územní samosprávu a následně přehled o hospodaření krajů a poté výsledky hospodaření obcí, bez Prahy. Připomínáme, že výsledky hospodaření čtyř největších měst, za 11 měsíců loňského roku, včetně Prahy, jsme zveřejnili včera.

V tomto textu se podíváme na rozpočtové hospodaření čtyř největších měst za jedenáct měsíců loňského roku. Spadají sem města, která mají specifický vymezený podíl na objemu sdílených daní, tedy Praha, Brno, Ostrava a Plzeň.

Finanční kondice měst a obcí v posledních letech kolísá mnohem dynamičtěji, než bylo zvykem. Růst provozních nákladů, tlak na investice a zároveň proměnlivé příjmy z rozpočtového určení daní nutí samosprávy pracovat s rozpočtem opatrněji a kreativněji.

Přinášíme přehled vybraných údajů o hospodaření obcí a krajů za devět měsíců roku 2025. Nejprve se budeme zabývat hospodařením celé územní samosprávy a poté uvedeme data podle jednotlivých segmentů územní samosprávy – krajů, hlavního města Prahy a zbývajících obcí.

Po několikaletém přešlapování na místě čekají v roce 2026 českou ekonomiku dobré časy. Podobně jako v minulém roce očekáváme příhodné makroekonomické podmínky – svižný růst HDP poblíž potenciálu, inflaci na cíli centrální banky, stabilní úrokové sazby a dále posilující kurz koruny.

Hospodaření územních rozpočtů zůstalo i ve třetím čtvrtletí roku 2025 výrazně přebytkové. Přestože tempo růstu zpomalilo, územní samosprávy si nadále udržují velmi silnou finanční pozici. Územní samosprávy i nadále těží z příznivého vývoje příjmů, přičemž zároveň postupně zvyšují investiční aktivitu. Celkově hospodaření územních samospráv potvrzuje dlouhodobý trend vysoké finanční stability a kumulace peněžních prostředků. Přestože dochází k postupnému růstu investic, investiční potenciál územních rozpočtů zůstává zčásti nevyužit.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2025 s výrazně vyšším deficitem – oproti minulou vládou plánovaným 241 mld. korun došlo k nárůstu na 290,7 mld. korun. Pokladní plnění rozpočtu bylo pod tlakem již v průběhu roku, ke skokovému zhoršení ale došlo především v prosinci, kdy se meziměsíčně schodek prohloubil o 58 miliard. Ani meziročně tak nakonec nedošlo ke zlepšení deficitu oproti 271 mld. korun v roce 2024.

Přijatelné ceny energií pro domácnosti i podniky, podpora hospodářského růstu a investic, snížení administrativní zátěže, posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky a rozvoj technického vzdělávání. Vláda v pondělí schválila programové prohlášení, které stanovuje také priority Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pro nadcházející období.

V závěru roku ministryně financí Alena Schillerová představila hlavní priority resortu, na které se chce v tomto funkčním období zaměřit. Jejími cíli jsou boj s daňovými úniky a podvody, eliminace šedé ekonomiky, transparentní rozpočtování, podpora ekonomiky naplňováním hospodářské strategie vlády a udržování veřejných financí blízko vyrovnané bilance.

Odbor Centrální harmonizační jednotka vydává Metodický pokyn CHJ č. 23, jehož cílem je pomoci přezkoumávajícím orgánům a auditorům, ale také zaměstnanců a zastupitelům územních samosprávných celků, zorientovat se v právní úpravě, která požaduje od územních samosprávných celků aplikaci zásady řádného finančního řízení (tj. principů účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti).

Nová vláda přebírá českou ekonomiku v dobrých časech. Letos poroste nejrychleji za poslední tři roky a inflace spadla do těsné blízkosti cíle – v listopadu příjemně překvapila a poklesla na 2,1 %. A na začátku příštího roku se můžeme podívat ještě níže – díky dalšímu zlevnění energií, zejména pak té elektrické.

Moravskoslezský kraj bude v příštím roce hospodařit s rozpočtem ve výši 42,923 miliardy korun. Počítá s příjmy 40,040 miliardy korun, výdaje by měly dosáhnout 42,923 miliardy korun. Rozdíl, tedy 2,883 miliardy korun, pokryjí zejména úspory a částečně úvěr na předfinancování evropských dotací. Na prosincovém jednání o tom rozhodli krajští zastupitelé.

Zastupitelstvo Plzeňského kraje schválilo krajský rozpočet na rok 2026. Jde o rozpočet, který zajistí stabilitu kraje, provoz a rozvoj krajem zřízených a založených organizací, investice a údržbu vlastního majetku i maximální finanční podporu projektů dotovaných ze strukturálních fondů. To vše bez využití úvěrů.

Jihomoravský kraj chce v příštím roce výrazně zrychlit přípravu a realizaci velkých projektů. Zahájí stavbu obchvatu Blučiny, nové výjezdové základny záchranářů v Břeclavi i provoz Sanatoria Pálava a dalších klíčových investic posilujících dopravu, zdravotnictví či regionální rozvoj.

Zastupitelé Královéhradeckého kraje schválili návrh rozpočtu na rok 2026. Rozpočet počítá s celkovými příjmy ve výši 20,25 miliardy korun a výdaji 20,07 miliardy korun a je navržen jako přebytkový. Přebytek ve výši 179,6 milionu korun kraj hodlá využít na splacení závěrečné splátky investičního úvěru na první etapu dostavby náchodské nemocnice z roku 2018.

Stavba Pavilonu rehabilitační, následné a geriatrické péče a parkovacího domu pro krajskou Nemocnici Jihlava, přípravy na stavbu parkovacího domu v areálu Nemocnice Nové Město na Moravě, výstavba nového Pavilonu dialýzy, dokončení náročné generální opravy hradu Kámen včetně návštěvnického centra nebo demolice starého objektu školních budov na ulici Chelčického v Moravských Budějovicích a následná výstavba nového areálu. To je jen malý výčet významných staveb, se kterými počítá rozpočet Kraje Vysočina pro rok 2026.

Ke konci listopadu činil schodek státního rozpočtu 232 mld. Kč, zhruba o 37 miliard méně než v minulém roce. Plnění rozpočtu se tak vyvíjí zhruba v souladu s plánovaných deficitem 241 miliard, nicméně bližší pohled do struktury ukazuje na některé problematické aspekty.

Rozpočtové provizorium představuje zvláštní režim hospodaření veřejných rozpočtů, do něhož vstupuje stát nebo obec tehdy, když není na počátku rozpočtového roku schválen řádný rozpočet. Ačkoliv se v médiích nejčastěji hovoří o provizoriu státním, jeho existence se dotýká také územních samosprávných celků.

Od 1. ledna 2026 vstupuje v platnost novela školského zákona, která přináší zásadní změnu ve financování nepedagogických pracovníků. Nově za jejich platy ponese odpovědnost zřizovatel, tedy kraje, obce, církve nebo soukromí zřizovatelé. Už teď je ale jasné, že peníze, které posílá na platy servisních profesí stát, nebudou stačit. Bohužel nepokryjí současnou výši mezd kuchařek, uklízeček nebo například školníků. Přitom už letos peníze chyběly, proto musela část škol, bez ohledu na zřizovatele, sáhnout do rezerv nebo požádat o pomoc s dofinancováním platů svého zřizovatele.

Rozpočet územní samosprávy získal letos do konce srpna 591,9 mld. Kč, a to je o 4 % více než ve stejném období loňského roku. Její výdaje dosáhly 557,4 mld. Kč, o 9 % více než o rok dříve. Dynamika příjmů i výdajů byla vyšší než v roce 2024.

Vedení Pardubického kraje jednalo s poslanci a senátory zvolenými na území regionu. Jedná se o pokračování tradice setkávání zástupců krajské samosprávy se zákonodárci s vazbou na region. Mezi tématy rezonovala změna rozpočtového určení daní pro kraje, příspěvek ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic nižších tříd, financování sociálních služeb či stavební zákon.

Územní rozpočty v srpnu letošního roku hospodařily s přebytkem necelých 35 miliard Kč, který meziročně klesl téměř o polovinu. Hlavními faktory poklesu salda byly rostoucí výdaje, zejména ty investiční, a výrazný útlum nedaňových příjmů, který souvisel s mimořádnými jednorázovými příjmy v předchozím roce z titulu výplaty věřitelů Sberbank CZ. Přestože územní rozpočty dosáhly nižšího přebytku, je tento vývoj do značné míry výsledkem růstu investiční aktivity, což lze hodnotit jako pozitivní trend.

Zastupitelé schválili rozpočet Středočeského kraje pro rok 2026. Rozpočet počítá s příjmy ve výši 50,41 miliardy korun a výdaji v celkové výši 52,42 miliardy korun. Rozdíl mezi příjmy a výdaji bude pokryt z vlastních prostředků kraje a z dříve sjednaných úvěrových rámců od České spořitelny a Komerční banky.

Opuštění dosavadních zastaralých principů a převzetí mezinárodních trendů v oblasti účetnictví. To přináší nový zákon o účetnictví, který schválila vláda na dnešním jednání. Přijetí nové legislativy zajistí srovnatelnost účetních informací vykazovaných českými účetními jednotkami na mezinárodní úrovni.

Obce v České republice vykazují již dlouhodobě a pravidelně každý rok přebytek rozpočtu. O něco kratší dobu se diskutuje, zda je to známka jejich dobrého hospodaření či nikoli. Na první pohled to vypadá, že je to důsledek toho, že obce mají více peněz, než kolik dokážou využít. Ze stran reprezentantů obcí však často zaznívá, že přebytkové hospodaření některých obcí není známkou neefektivního nakládání s penězi nebo jejich řádného nevyužívání, ale přirozeným důsledkem jejich finanční odpovědnosti, protože se tak připravují na budoucí investice.

Radní Pardubického kraje na svém pondělním jednání schválili návrh krajského rozpočtu na rok 2026. Ten počítá s daňovými příjmy ve výši 6,743 miliard korun. Celkový objem příjmů rozpočtu pak při započtení přímých nákladů na vzdělávání činí 19,520 miliard korun, v rámci výdajů pak 19,467 miliard korun. Na počátku roku je pak předpokládáno zapojení dalších finančních prostředků z daňového inkasa konce letošního roku. Návrh rozpočtu bude předložen na jednání krajského zastupitelstva 16. prosince.

Veřejný dluh má podle posledního fiskálního monitoru Mezinárodního měnového fondu (MMF) v následujících letech v průměru vzrůst celosvětově nad 100 % HDP, což by byla nejvyšší hodnota od roku 1948.

Rada Královéhradeckého kraje schválila návrh rozpočtu kraje na rok 2026. Rozpočet počítá s celkovými příjmy ve výši 20,25 miliardy korun a výdaji 20,07 miliardy korun a je navržen jako přebytkový. Přebytek ve výši 179,6 milionu korun kraj hodlá využít na splacení závěrečné splátky investičního úvěru na první etapu dostavby náchodské nemocnice z roku 2018. Rozpočet ještě projedná krajské zastupitelstvo 8. prosince.

Peněžní prostředky určené na platy nepedagogických pracovníků ve školství a ONIV za prosinec 2025 budou v rámci přímých výdajů na vzdělávání poskytnuty z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy školám a školským zařízením v roce 2025. Účetně se jedná o výnos roku 2025, přestože vyplacení platů za prosinec 2025 proběhne v průběhu ledna 2026. Tyto peněžní prostředky byly již zaslány krajům.

Končící vláda Petra Fialy nakonec poslala do Sněmovny návrh státního rozpočtu na příští rok, k čemuž ji vyzývali nejen strany rodící se koalice, ale také prezident Pavel. Šlo o zbytečnou šarádu dosluhující vlády. Ta objektivně stabilizovala veřejné finance, ale zůstane po ní výrazná pachuť v podobě děravého rozpočtu, jenž na svém konci předložila.

V ČR v současné době neexistuje ucelená právní úprava kryptoaktiv (např. bitcoin), neboť zákon o digitálních financích dosud nebyl schválen Poslaneckou sněmovnou. V českém právním prostředí tedy není dosud stále stanovena řádná právní ochrana uživatelů kryptoaktiv a zajištěna stabilita tohoto finančního prostředí.

Rada Středočeského kraje se na svém jednání seznámila s návrhem rozpočtu kraje pro rok 2026 a doporučila jej ke schválení krajskému zastupitelstvu. Návrh rozpočtu počítá s příjmy ve výši 50,41 miliardy korun a výdaji v celkové výši 52,42 miliardy korun. Rozdíl mezi příjmy a výdaji bude pokryt z vlastních prostředků kraje a z dříve sjednaných úvěrových rámců od České spořitelny a Komerční banky.

Účetnictví státu v ČR má potenciál sloužit lépe, než jak je tomu dnes. Zatímco pro makroekonomické a statistické účely slouží dobře, poskytuje spolehlivé podklady a nachází uplatnění v praxi, jeho využití pro řízení a rozhodování jednotlivých institucí zůstává omezené. A neukazuje se také, že by účetnictví státu sloužilo k přípravě rozpočtu nebo ke srovnávání výsledků hospodaření s rozpočtovým plánem. To byl přitom jeden z hlavních cílů reformy účetnictví veřejného sektoru z roku 2010, od které se očekávalo propojení účetního a rozpočtového pohledu.

Ministerstva financí a pro místní rozvoj dokončila revizi výdajů v oblasti regionální politiky. Materiál schválila vláda na svém jednání. Cílem bylo zhodnotit efektivitu vynakládání prostředků státního rozpočtu v oblasti regionální politiky a posoudit, do jaké míry přispívají národní investiční dotace k vyrovnávání regionálních rozdílů a rozvoji území. Revize výdajů v oblasti regionální politiky je třetí analýzou tohoto typu, první dvě se týkaly výdajů do informačních technologií a dotací na kulturu.

Souhrnná zpráva obsahuje shrnující údaje o výsledcích přezkoumání hospodaření územních celků za rok 2024 a je určena členům orgánů a zaměstnancům územních celků, kteří zajišťují činnosti s vlivem na hospodaření územního celku, nebo samotný výkon přezkoumání hospodaření. Současně slouží občanům z řad široké veřejnosti jako důležitý zdroj informací o hospodaření územních celků.

Navzdory očekáváné stabilizaci tuzemský trh práce dále ochlazuje. V říjnu došlo k nárůstu podílu nezaměstnaných ze 4,5 % na 4,6 %, přestože je pro tento měsíc typický sezónní pokles.

Ministerstvo financí zveřejnilo koncem října očekávanou skutečnost daňových příjmů obcí a krajů pro letošní rok 2025 a zároveň predikci daňových příjmů na roky 2026 až 2028. Celkové daňové příjmy obcí pro letošní rok se očekávají ve výši 356,8 mld. Kč a daňové příjmy krajů ve výši 117,7 mld. Kč.

Na začátku října se uskutečnily volby do Poslanecké sněmovny, jejichž výsledky s největší pravděpodobností přinesou změnu vlády a s ní související fakt, že patrně nebude možné schválit do konce roku zákon o státním rozpočtu. V takovém případě zákon počítá s hospodařením státu v režimu rozpočtového provizoria.

Územní rozpočty včetně zřízených příspěvkových organizací (dále jen „PO“) vykázaly ke konci roku 2024 dluh ve výši 91,3 mld. Kč, což je o 0,6 % (o 587,5 mil. Kč) méně než v roce předchozím. Dluh se snížil na úrovni krajů (o 2,5 %, tj. o 644,2 mil. Kč) a DSO (o 3,3 %, tj. o 61 mil. Kč), naopak u obcí nepatrně vzrostl (o 0,2 %, tj. o 117,8 mil. Kč).

Formující se koalice ANO, Motoristů a SPD vydala návrh programového prohlášení, který zatím připomíná seznam relativně nákladných slibů a dárků. Bude třeba si počkat na detaily, ale v dostupném textu vidíme řadu kroků, které mohou přímo či nepřímo veřejné finance zatížit.