HDP a extrémní počasí
Extrémní počasí může smazat 5 % evropského HDP, varují scénáře Evropské centrální banky (ECB) před pomalou dekarbonizací. To je pokles srovnatelný s dopadem globální finanční krize. Česká republika, ačkoliv eurem zatím neplatí, již také pociťuje dopady klimatické změny na vlastní kůži.
Evropská komise odhaduje, že sucha v Evropě způsobují ztráty 9 miliard eur ročně, což představuje téměř 5 % ročního rozpočtu Evropské unie na rok 2024. Podle výzkumu ECB je nedostatek povrchové vody nejvýznamnější přírodní hrozbou pro ekonomickou aktivitu v eurozóně, přičemž ohrožuje až 15 % hrubého ekonomického výkonu.
Nové scénáře
Nové scénáře NGFS (Network for Greening the Financial System) poprvé zachycují dopady složených extrémních klimatických událostí a jejich šíření přes mezinárodní dodavatelské řetězce. Ve scénáři Katastrofy a stagnace všechny evropské země postihne vlna veder, sucho a požáry v roce 2026, po nichž bude v roce 2027 následovat kombinace povodní a bouří. Kombinované účinky těchto rizik by mohly vést k poklesu ročního HDP eurozóny až o 4,7 % do roku 2030. Vzhledem k narušení výroby a zdražení půjček pro zranitelná odvětví se zvyšuje inflace.
Dekarbonizační scénář na základě cílů Pařížské klimatické dohody naopak ukazuje, že pokud by eurozóna pokračovala ve svých politikách přechodu na nulové čisté emise, včetně plánu na 55 % snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, mohla by do značné míry zmírnit ztráty, a naopak podpořit ekonomiku: výnosy z uhlíkové daně efektivně investované do zelených technologií podpoří růst HDP a zaměstnanost.
„Ekonomické škody způsobené klimatickou změnou pociťujeme už i v České republice. Například loňské podzimní povodně podle odhadu české vlády způsobily škody za více než 70 miliard korun. Pravidelným jevem jsou v Česku také intenzivní sucha, umocňovaná nižším výskytem sněhu v posledních letech. To vše jsou jevy, které souvisejí s klimatickou změnou, a tak můžeme vidět, že snižování emisí je nevyhnutelné a jde ruku v ruce se zachováním české krajiny i hospodářského růstu české ekonomiky,“ komentuje situaci Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Také další výzkumy potvrzují dopady klimatické změny na ekonomiku: Aktuální studie pojišťovny Allianz ukazuje, že letošní vlny veder mohou zpomalit evropský růst o půl procenta. Jižní evropské země, zejména Španělsko, čelí potenciálním ztrátám až 1,4 procentního bodu HDP kvůli extrémním teplotám.
Česká národní banka již v loňském roce upozornila na dopady klimatické změny na měnovou politiku, což potvrzuje, že klimatická rizika se stávají standardní součástí ekonomického plánování centrálních bank.
Příležitost pro českou ekonomiku
Přes vážnost klimatických rizik představuje boj proti změně klimatu pro Českou republiku významnou ekonomickou příležitost. Solární energie se poprvé stala hlavním zdrojem elektřiny v EU, což ukazuje na rostoucí význam obnovitelných zdrojů. V Evropské unii již působí více než 40 firem vyrábějících konstrukce pro fotovoltaické elektrárny, což podporuje odolnost a flexibilitu energetického systému.
„Využití zelených řešení sebou vedle snižování emisí přináší také posilování energetické bezpečnosti a jak potvrzují scénáře Evropské centrální banky také silnější ekonomiku. Větrné a solární parky, továrny na baterie nebo komponenty k bezemisním zdrojům mohou vytvořit tisíce kvalitně placených pracovních míst. A díky přechodu na tepelná čerpadla můžeme nejen ušetřit v zimě při vytápění, ale otevírá se také potenciál pro úsporné chlazení během stále teplejších letních měsíců,“ říká Martin Sedlák.
Jak ukázala nedávno zveřejněná studie Svazu moderní energetiky, právě rychlejší rozvoj využívání obnovitelných zdrojů sníží závislost Česka na dovozu zemního plynu a zvýší konkurenceschopnost domácích firem.
„Významnější využívání sluneční a větrné energie může Česku i nadále zajistit pozici exportní země v sektoru výroby elektřiny. Pokud by se nepodařilo akcelerovat rozvoj zelené energetiky, pak nám hrozí, že elektřina za 10 let bude dražší než v Německu až o 32 € na megawatthodinu,“ dodává Martin Sedlák.