Zdlouhavé povolovací procesy

Nedávný plošný výpadek proudu naplno odhalil přebujelou byrokracii v tuzemských stavebních projektech. Že posílení vedení V411 kvůli povolovacím procesům neodstartovalo ani po 9 letech od začátku jeho plánování, je tristní. V budoucnu by však tento případ mohl být silnější pákou směrem k nutnosti modernizace přenosové soustavy.

Investice bude v dalších letech nutná i u distribuční sítě kvůli přibývání obnovitelných zdrojů. Půjde nejspíš o násobky oproti současnosti, konkrétně o stovky miliard korun, říká jednatel společnosti MJEnergie Pavel Urubek.

Velký výpadek elektřiny

ze začátku července poukázal na zásadní negativum, které je pro Česko bohužel typické – zdlouhavé povolovací procesy. Česká přenosová soustava, ač z velké části budovaná za minulého režimu, je oproti jiným státům Evropy velmi robustní. Díky její kvalitě se nakonec v Česku jednalo pouze o výpadek elektřiny. Pokud by šlo o blackout, jak někteří událost ze startu prázdnin chybně nazývají, znamenalo by to úplné zastavení chodu země, včetně průmyslu. A škody by byly astronomické, k čemuž naštěstí nedošlo.

Jak už to u různých zařízení či mechanismů bývá, i tuzemská přenosová síť má některá slabší místa. Ovšem dlouhodobě se o nich ví a odpovědní aktéři je chtějí modernizovat Zásadní překážkou je především byrokracie. Jak jinak si odůvodnit, že modernizace vedení V411 byla v plánu už v roce 2016, ale ani po devíti letech na ni nedošlo.

Komplikace i u jiných odvětví

Opět se tedy ukázalo, že postavit něco v Česku je ve finále to nejjednodušší. Mnohem těžší je získat všechna potřebná povolení a razítka. Problém to přitom není pouze u přenosové soustavy, dotýká se i dalších aspektů energetiky. V rámci ozelenění plynárenství má například Česko poměrně ambiciózní cíle spojené s přechodem na biometan. Ten může nahradit až pětinu spotřeby zemního plynu. Ovšem získat povolení na vybudování jediné biometanové stanice v zemědělském provozu trvá klidně i tři roky. Není tedy divu, že za stanovenými cíli zaostáváme.

Událost ze začátku července musíme brát jako varování, že povolovací procesy se nejen v české energetice musí výrazně zjednodušit a zrychlit. Ideálně by přitom mělo jít o politické rozhodnutí shora. Tuzemská síť je jednoznačně strategickou infrastrukturou, mělo by se na ni proto i takto nahlížet a nečekat, kdy podobný výpadek, třeba i většího rázu, nastane znovu. Ostatně například silniční mosty v havarijním stavu se také včas opravují a nečeká se téměř dekádu, než dojde k neštěstí.

Nedávný výpadek bude velmi pravděpodobně znamenat i silnější páku směrem k dalšími investicím do přenosové soustavy. Jestli to tak bude i v případě distributorů, kteří své investice – reagující zejména na nástup obnovitelných zdrojů – každoročně obhajují u Energetického regulačního úřadu, nyní nelze říci zcela jistě.

Investice do distribuční sítě

S rozšiřováním obnovitelných zdrojů energie (OZE) však bude posilování distribuční sítě v nejbližších letech nutností. Aby síť takový očekávaný nápor zvládla, budou pro zajištění její stability nutné násobky současných nákladů, které se promítají do regulované složky ceny energií. Pokud by totiž měly být postaveny všechny plánované zdroje se smlouvou o připojení, tak půjde v úhrnu o investice nikoliv v desítkách, jako je tomu nyní, ale stovkách miliard korun ročně.

Existence obnovitelných zdrojů v čele s fotovoltaikou je přitom v jádru určitě správná, nicméně do budoucna bude nutně potřeba i dostatek stabilních zdrojů, které budou síť vyrovnávat. Ty dnes z většiny tvoří uhelné elektrárny, u nichž existuje každým rokem větší riziko, že kvůli nerentabilitě skončí. Ve hře je tak aktuálně pro nejbližší roky dotování těchto ztrátových provozů. O správnosti takového záměru je určitě možné debatovat, nicméně česká energetika se aktuálně nachází v takové situaci, že se bez uhelných elektráren v nejbližších letech jen těžko obejde kvůli nutnosti vyrovnávání soustavy.

Důrazné varování

Jestli tedy červencový plošný výpadek proudu na něco poukázal, je to nutnost zrychlit povolovací procesy, nejen v tuzemské energetice. Zároveň se jedná o předzvěst, že do naší sítě se budou v následujících letech investovat obrovské částky, aby se nejen udržela její kvalita, ale zároveň, aby unesla očekávaný nástup nestabilních obnovitelných zdrojů energie. Ve finále se to dotkne peněženky každého z nás. Pokud bychom však na kvalitu sítě nedbali, riskovali bychom do budoucna vznik mnohem horší situace s vážnějšími následky, než byl nedávný plošný výpadek.