Změna směru

Méně větrníků, více pragmatizmu. To byl hlavní titulek nedávného článku v Hospodářských novinách, který upozorňoval na změnu směřování energetické politiky v Německu. Jejich nový vládní program škrtá dotace do obnovitelných zdrojů, zavádí tržní nástroje a peníze z větrníků a solárů přesouvá do sítí a baterií.

Před patnácti lety v Německu začala masová podpora obnovitelných zdrojů s cílem zajistit do roku 2030 pomocí převážně solárních a větrných elektráren 50 procent výroby elektrické energie. Už loni to však bylo 55 procent. Místo do samotných zdrojů tak budou investice přesměrovány do provozu rozvodných sítí.

V Česku je jiná situace. Podstatná změna struktury výroby a podoba české energetiky nás teprve čeká – rozvoj fotovoltaických elektráren, větrných elektráren a akumulace energie, rostoucí počet elektromobilů a tepelných čerpadel a zároveň útlum výroby elektřiny z uhlí. Proto také českou elektroenergetickou přenosovou síť čeká v následujícím desetiletí pokračování rozsáhlé modernizace a posilování. ČEPS zveřejnila po schválení Energetickým regulačním úřadem svůj nový Desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy České republiky pro období 2025–2034.

Hlavním úkolem Desetiletého plánu je zajistit spolehlivé dodávky elektřiny i v době, kdy se významně mění struktura její výroby. „V důsledku změn energetiky poroste spotřeba elektřiny. Současně se zvýší význam přeshraničních propojení. Česká republika musí být schopna exportovat i importovat elektřinu. Přenosovou soustavu bude proto nutné nadále posilovat,“ říká Svatopluk Vnouček, místopředseda představenstva ČEPS.

V příštích deseti letech plánuje ČEPS investice do rozvoje soustavy přesahující 80 miliard korun. Zaměří se zejména na zdvojování vedení ve stávajících trasách, výstavbu rozvoden včetně transformátorů, ale také obnovu starších tras vedení, především těch ze 70. let. Desetiletý plán uvádí, že některé části soustavy se blíží své plánované technické životnosti a bez zásadní modernizace by nebyly schopné zvládnout budoucí požadavky.

Klíčovými investičními projekty jsou výstavba transformovny Praha Sever včetně napojovacího vedení, která má spolu se zdvojením vedení Čechy Střed–Chodov zajistit bezpečné a spolehlivé napájení Prahy a umožnit její další budoucí rozvoj. Pro dostatečnou kapacitu na Vysočině a zvýšení spolehlivosti vyvedení výkonu z elektrárny Temelín připravuje ČEPS investiční akce výstavby nového dvojitého vedení Kočín–Mírovka (V406/407) a transformovny Leskovice.

Součástí plánů jsou i zařízení pro kompenzaci napětí, která pomohou stabilizovat síť v době, kdy obnovitelné zdroje dodávají elektřinu nepravidelně. Nové kompenzační tlumivky budou vyrovnávat napětí v přenosové soustavě a snižovat negativní vliv narůstajícího přetoku jalového výkonu z distribučních sítí.

Další oblastí, které se plán věnuje, jsou přeshraniční projekty. Mezi ně patří například nové vedení mezi Českou republikou a Slovenskem nebo posílení přenosové trasy mezi západními a jižními Čechami. Tyto stavby pomohou nejen českým spotřebitelům, ale i celé střední Evropě, protože umožní pružnější obchod s elektřinou a podpoří efektivnější využití obnovitelných zdrojů.

V Desetiletém plánu ČEPS zároveň upozorňuje na hlavní překážky rozvoje přenosové soustavy. Největší výzvou jsou povolovací procesy. Zatímco samotná stavba nového vedení trvá obvykle jeden až dva roky, získání všech potřebných povolení včetně podkladových dokumentací často trvá deset i více let. Tento nesoulad může významně ohrozit schopnost včas reagovat na rychle se měnící podmínky v energetice. Rizikem je i nestabilita evropské legislativy – cíle se zpřísňují a mění rychleji, než je možné reálně připravovat nové projekty.