Význam záložních zdrojů roste
Výroba energie z obnovitelných zdrojů posunuje limity přenosové soustavy a činí ji labilnější. Podle odborníků to ale nutně neznamená, že by mělo docházet k častějším výpadkům nebo dokonce blackoutům. Budou ale třeba velmi nákladná opatření, která energii z obnovitelných zdrojů v důsledku výrazně prodraží.
V tomto kontextu roste význam záložních řešení – nejen jako pojistky proti výpadku, ale jako způsobu, jak si spotřebitel zajistí kontrolu nad svým provozem.
Obnovitelné zdroje a jejich provoz bude mnohem dražší
S obnovitelnými zdroji se tedy energetická síť vyrovná, byť za cenu velkých investic. Když letos začátkem července vypadla elektřina v části Česka, často se mluvilo o blackoutu. Technicky vzato nešlo o plnohodnotný kolaps přenosové soustavy, nýbrž o rozsáhlý výpadek způsobený pádem fázového vodiče na vedení mezi rozvodnami. Následný kaskádový efekt nicméně vedl k odpojení devíti rozvoden a výpadku dodávek pro zhruba milion odběrných míst. Událost ukázala, jak rychle se může stabilní systém dostat do kritického stavu.
Podobné incidenty se opakují. Jen během října postihl výpadek elektřiny dvakrát centrum Prahy. Tramvaje nejezdily, obchody improvizovaly, rozvodna Střed selhala dvakrát během deseti dnů. Ačkoliv šlo o lokální relativně krátkou poruchu, ukazuje to, jak citlivá může být infrastruktura i v silně zasíťovaném prostředí.
Otázka odolnosti energetické soustavy je a bude o to aktuálnější v době, kdy se distribuční síť mění pod tlakem rostoucího podílu obnovitelných zdrojů. Podle odborníků neplatí zjednodušené vysvětlení, že červencovou havárii způsobily obnovitelné zdroje a Německo. Platí ale, že především výroba z obnovitelných zdrojů obecně přenosové soustavě posunuje limity a činí ji labilnější.
Výpadky mohou být systémovější, rozsáhlejší a častější. Od jisté úrovně obnovitelných zdrojů je jejich provoz v energetické soustavě bez přijetí velmi nákladných opatření nebezpečný. „Soustavy si z těchto problémů vezmou ponaučení a ona drahá opatření přijmou. Vtip je v tom, že o těchto vícenákladech architekti levné obnovitelné energie nikdy nemluvili. Někdy nejde ani tak o nějaká nová opatření, jako o potřebu nových výkonových prvků, jako jsou vedení, či trafostanice. Obnovitelné zdroje a jejich provoz tak budou mnohem dražší, o vyšší desítky procent ve srovnání s uhlím a jádrem,“ upozorňuje Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGU.
Záložní řešení
Přesto se lidé častějších výpadků obávají. Po každém větším přerušení dodávky dochází podle odborníků k výraznému nárůstu poptávky po záložních řešeních, a to i u menších podniků a domovních instalací. „Po vyhodnocení ztrát vzniklých v souvislosti s výpadkem distribuční sítě větší odběratelé velmi často zjišťují, že investice do záložního zdroje elektřiny dává smysl nejen ekonomicky,“ popisuje situaci Vilém Pražák, nezávislý specialista na výrobu elektrické energie a zálohování. Nejde totiž jen o to, že stojí výrobní linky, nefungují služby, padají servery a hrozí ztráta dat nebo nevratné poškození zařízení a materiálů. Utrpět může také reputace. „Třeba fungující zákaznický servis a spolehlivost navzdory krizové situaci může výrazně posílit a upevnit důvěru partnerů a zákazníků,“ dodává Vilém Pražák.
Existuje několik typů záložních řešení, a to od klasických UPS systémů přes elektrocentrály až po moderní bateriová úložiště. Právě ta se díky říjnové účinnosti zákona Lex OZE III dostávají do popředí zájmu. Novela energetického zákona totiž poprvé umožňuje připojování samostatně stojících bateriových úložišť do elektrizační soustavy, což otevírá nové možnosti nejen pro zálohování, ale i pro poskytování služeb výkonové rovnováhy. Znamená to, že baterie už nejsou jen pasivní záloha, ale aktivní prvek energetické strategie schopný reagovat na výkyvy v síti, snižovat náklady a v některých případech dokonce generovat příjmy.
Také možnosti elektrocentrál se v poslední době výrazně posunuly – od zažité představy hlučného stroje poháněného naftou k chytrému kompaktnímu zařízení na plyn (zemní nebo LPG) s podobnými rozměry i umístěním jako v případě venkovní jednotky tepelného čerpadla.
Některé realizace kombinují různé technologie do velmi efektivních hybridních celků. Hybridní systém kombinující generátor a bateriové úložiště umožňuje zkrátit nutnou dobu provozu generátoru. „Pokud do systému zakomponujeme navíc FVE, která se stává naprostou samozřejmostí u firem, domácností a obecních systémů, nezbytně nutný čas pro fungování elektrocentrály se ještě více zkrátí. Přebytky z fotovoltaiky se ukládají do baterií pro pozdější využití a pokud to nestačí, je systém napájen nebo baterie dobíjena elektrocentrálou,“ dodává Jakub Koníček s tím, že taková konfigurace může při využití kapalného propanu ze zásobníku fungovat jako zcela soběstačný ostrovní systém, který bez napojení na sítě utáhne třeba i výrobní halu.
Podle materiálů Verlag Dashöfer