Velký skok zpět v boji s korupcí

Vláda Andreje Babiše poslaneckým návrhem ruší zákon proti politickým trafikám, který sama před 7 lety prosadila. Bez připomínkového řízení, bez analýzy dopadů zákona, bez diskuze, bez náhrady.

Ve středu 15. dubna začne Poslanecká sněmovna projednávat v prvním čtení návrh na zrušení nominačního zákona (sněmovní tisk č. 116). Vláda k němu 3. března 2026 zaujala souhlasné stanovisko.

Co konkrétně znamená zrušení nominačního zákona?

• konec povinných výběrových řízení na manažery státních firem
• konec nezávislého posouzení kvality nominací do dozorčích rad
• konec pojistek proti politickým trafikám ve státních firmách

Každý ministr bude nově moci ze dne na den odvolat a jmenovat ředitele, členy představenstev, členy dozorčích a správních rad. Nebudou platit žádná kvalifikační kritéria, žádné pojistky proti střetu zájmů, neproběhne žádný proces posouzení nominace ani zveřejnění jmen navržených lidí.

To je v ostrém rozporu s tím, jak jsou řízeny velké soukromé firmy, které typicky využívají nominační nebo řídící výbory pro stanovení kvalifikačních kritérií, vytipování vhodných kandidátů a předložení výběru top nominantů k volbě valné hromadě.

Řádný proces výběru osob do orgánů státních firem slouží také k ochraně jejich dobrého jména a přispívá ke stabilitě jejich funkce. Naopak po zrušení nominačního zákona bude na nově dosazené osoby apriori nahlíženo jako na politické trafikanty, kteří mají být ihned vyměněni s nástupem nové vlády.

Jde o firmy s obrovským majetkem

Nejde o okrajové téma. Společnosti s účastí státu hospodaří s majetkem přesahujícím 1,3 bilionu Kč a mají roční obrat přes 440 miliard Kč. Jejich řízení a fungování má přímý dopad na kvalitu služeb, které každodenně využíváme, jako jsou dodávky elektřiny, plynu a vody. Státní firmy také zajišťují velkou část strategické infrastruktury státu.

Data ukazují, že zákon funguje

Podle analýzy Lobbio výbor od účinnosti zákona posoudil 414 nominací. V 25 případech vydal nedoporučující stanovisko a ve 20 z nich ministerstva kandidáta nakonec nejmenovala. I nezávazné stanovisko tedy bylo v praxi respektováno v 80 % případů. Zákon tak reálně omezuje problematické nominace a kultivuje personální politiku státu. Samotná transparentnost celého procesu navíc přispívá k tomu, že ti potenciálně nejproblematičtější kandidáti vůbec nominováni nejsou.

Argument o nesystémovosti a nákladech neobstojí

Vládní argument, že zákon je nesystémový, podle právníka Lobbio Tomáše Opata neplatí. „Pokud má jeden orgán posuzovat nominace napříč ministerstvy, logicky musí jít o poradní orgán vlády. Ministři přitom o jmenování dál rozhodují a nesou za něj politickou odpovědnost. Už původní důvodová zpráva k zákonu uváděla, že čistě exekutivní řešení není systémové, protože nepřináší dostatečnou veřejnou kontrolu,“ vysvětluje Tomáš Opat.

Neobstojí ani argument o vysokých nákladech. Samotný Výbor pro personální nominace stál stát v roce 2021 jen 79 625 Kč. Ve srovnání s významem a velikostí státních firem jde o zcela zanedbatelnou částku.

Lobbio: zlepšit ano, zrušit ne

Lobbio upozorňuje, že zákon má slabiny, ale řešením není jeho zrušení bez náhrady. Analýza doporučuje zákon posílit, například zavedením jednotného veřejného portálu pro nominace a výběrová řízení, jasnějšími profily obsazovaných pozic nebo databází kvalitních kandidátů.

„Naše analýza ukazuje, že platný nominační zákon má své mezery. Pomohl ale zlepšit veřejnou kontrolu obsazování funkcí ve státních firmách. Tu je určitě potřeba dále posilovat. Cestou ke zlepšení současného stavu ale určitě není zrušení zákona bez náhrady,“ říká Tomáš Opat.