Klíčový problém superdávky
Od srpna 2026 nahradí čtyři dosavadní dávky tzv. superdávka. Pokud se výrazně nenavýší čerpání oproti současným dávkám, využívat ji bude jen zhruba třetina oprávněných osob. I mezi ohroženými domácnostmi by čerpala jednu z nahrazovaných podpor zhruba polovina domácností s nárokem. Analýzu nové dávky přináší výzkumný ústav PAQ Research.
Pokud by superdávku začaly čerpat všechny ohrožené domácnosti, zhruba 40 tisíc domácností by se tak mohlo dostat z nejhorší chudoby. Celkové výdaje by oproti současnosti vzrostly o 8 mld. Kč ročně. To je vzhledem k velkému dopadu na chudobu méně než u jiných plošných opatření (daně, důchody).
Lidé si myslí, že nesplňují podmínky
Lidé si nejčastěji chybně myslí, že nesplňují podmínky nároku. Mezi ohroženými domácnostmi bez dávek si to myslí zhruba 60 %. Mezi dalšími důvody nečerpání se objevuje také administrativní náročnost, stud či nepříjemné zkušenosti s úřady z minulosti.
Pomohla by lepší informovanost zranitelných skupin přes Úřady práce (ÚP), Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) nebo zdravotní pojišťovny. Důležitou roli může hrát i šíření kalkulačky. Lidé totiž často podceňují výši svého nároku či neznají výhody superdávky, jako je sjednocení žádostí nebo zrušení dokládání energií. To přitom označují za motivační.
Stát by měl zvážit zavedení automatického prodloužení nároku. Dvě třetiny domácností by motivovalo k podání žádosti, kdyby mohly po třech měsících pobírání superdávky jednorázově prodloužit její výplatu o další tři měsíce bez dokládání příjmů a nákladů. To by zároveň snížilo administrativu státu.
Co mění superdávka
Od června 2026 tzv. superdávka nahrazuje čtyři dávky hmotné nouze a sociální podpory – příspěvek na živobytí, doplatek a příspěvek na bydlení a přídavek na děti. Superdávka omezuje nárok některých středněpříjmových a majetných domácností, pomůže rodinám v jednodušším čerpání více podpor dohromady. Zároveň ale poškodí menší domácnosti a některé nájemníky z dražších měst.
Klíčovým problémem přitom zůstane nízké čerpání podpory mezi lidmi, kteří na dávku mají nárok. Analýza dat výzkumu Život k nezaplacení (1930 domácností, z toho 436 s nárokem na superdávku) ukazuje bariéry čerpání, jejich dopady i motivace, které by mohly čerpání posílit.
Superdávku využije jen třetina domácností
Čerpání nepojistných dávek je dlouhodobě nízké. Příspěvek na bydlení na konci roku 2025 čerpalo 25 % oprávněných domácností a přídavek na dítě 32 % oprávněných domácností. Alespoň jednu ze čtyř dávek slučovaných do superdávky čerpalo jen zhruba 30 % domácností s nárokem na superdávku (první pruh v grafu).
Pokud se čerpání výrazněji nezvýší, můžeme podobnou míru čerpání očekávat i po plném přechodu na superdávku.
Dávky často nevyužívají ani nízkopříjmové domácnosti. V dolní příjmové pětině domácností s nárokem na superdávku čerpá alespoň jednu ze slučovaných dávek jen necelých 40 % domácností.
Studie se zaměřuje zejména na domácnosti, kterým po zaplacení bydlení zbývají jen malé příjmy. Mezi ty řadíme domácnosti, kterým zůstane méně než dvojnásobek životního minima. To činí např. u jednotlivců 11 000 Kč. Zároveň začleňuje jen domácnosti, které o sobě explicitně neříkají, že dávky nepotřebují.
Skupina je pojmenována „ohrožené domácnosti“. I mezi těmito domácnostmi se očekává, že superdávku bude pobírat jen 52 %.
Zvýšení čerpání podpory mezi nejchudšími představuje jednu z klíčových možností, jak lze snížit chudobu českých domácností. Chudobu obecně snižuje růst mezd, nižší danění práce, správně fungující důchodový systém, a právě dávkový systém. Dávky přitom díky svému cílení snižují chudobu s nižšími rozpočtovými náklady.
Podle materiálů PAQ Research, z. ú.