Doprava – noční můra metropole
Doprava je oblast, kterou Pražané vnímají velmi citlivě a emotivně – a většinou negativně. V metropoli dlouhodobě patří mezi oblasti, které obyvatelé označují za nejproblematičtější. Jaká je ale skutečnost? A jak by se měla rozvíjet soukromá i veřejná dopravní infrastruktura, aby držela krok s dynamickým rozvojem města?
O tom diskutovali odborníci i politici v rámci další veřejné debaty iniciativy Pražská agenda, jejímž cílem je vytvářet platformu pro nepředpojatou debatu o budoucnosti hlavního města. Iniciátor projektu, nezávislý think tank Stratego Institute, chce mimo jiné přispět ke kompetentnějšímu řízení hlavního města, které na podzim 2026 čekají komunální volby.
Dva pohledy na dopravu
Debata, která se uskutečnila 12. května 2026, nabídla dva pohledy na budoucnost dopravy v hlavním městě. O dopravě diskutovali ve dvou panelech odborníci i zástupci pražské politiky. Zatímco první panel přinesl perspektivu odborné veřejnosti, druhý se soustředil na politické možnosti a limity dopravního rozvoje metropole.
V prvním panelu zazněla řada názorů z odborné sféry. Výstižné zhodnocení situace formuloval Zdeněk Lokaj z dopravní fakulty ČVUT: „Ani po 100 letech nemáme dostavěnou základní infrastrukturu, především okruh, záchytná parkoviště na kraji města nebo železniční infrastrukturu. Nesplnili jsme si domácí úkoly, ale zadáváme si další. Prioritou je dokončit to, co už je naplánováno.“ Oponoval mu vedoucí laboratoře udržitelného urbanismu spolku Automat, Michal Kalina: „Potřebujeme systémovou, přímo mentální změnu. Investujeme do MHD, ale autem se stále dostaneme všude. To jde proti sobě, především v centru. Navíc zde nefunguje regulace parkování. Za posledních deset let se nezměnilo nic – cena ani vymahatelnost přestupků.“
Druhý panel, který tvořila pražská politická reprezentace přinesl překvapivou shodu, že oblast dopravy je nutné co nejvíce odpolitizovat. Proces plánování a realizace velkých dopravních staveb totiž většinou přesahuje délku jednoho volebního období a změny politického vedení často znamenají zpomalení nebo úplné zastavení projektů. Podle diskutujících je nutné lépe koordinovat uzavírky, ideálně prostřednictvím odborného koordinačního subjektu. „Aktuální situace na Smíchově je exemplárním příkladem toho, jak se koordinovat nemá. Současně jsou rozkopány čtyři hlavní tepny, a navíc se chystá omezení okruhu mezi letištěm a Barrandovem. To je neobhajitelné,“ uvedl Ondřej Prokop (ANO), zastupitel HMP. Jaromír Beránek (Piráti), náměstek primátora pro dopravu reagoval: „Tato situace je důsledkem pětiletého časového dluhu, kdy kvůli rekonstrukci Barrandovského mostu nebylo možné na Smíchově opravovat.“ A bývalý náměstek Adam Scheinherr (Praha sobě) doplnil: „Existují dva druhy koordinace – časová a lokální. V Praze se nám nedaří skloubit obě zároveň. Na Plzeňské se dělá mnoho věcí najednou, ale časově by to šlo rychleji. Kbelská bude rychlá, ale za pár let se tam bude kopat znovu.“ Diskuzi uzavřel starosta MČ Praha 6 Jakub Stárek: „Koordinací by šlo zlepšit průjezdnost města o deset procent. Klíčové je také přestat soutěžit pouze cenu a více soutěžit čas – i kdyby to mělo být dražší.“
Spor o zdražování
Výrazná část debaty se věnovala otázce možného zdražení jízdného v městské hromadné dopravě. „My jsme jízdné zlevnili a počet cestujících tehdy objektivně narostl. Proto jsem proti zdražování. Dopravní podnik má stále rezervy,“ uvedl Ondřej Prokop. Vojtěch Ryvola (GEN), radní pro dopravu MČ Praha 1 dodal: „Jízdné hraje ve financích DPP relativně malou roli. Peníze spíše mizí v provozech navázaných na samotný podnik.“ Náměstek primátora Petr Hlaváček připomněl dlouhodobý návrh STAN: „Navrhujeme pravidelné navyšování o inflaci. Rádi bychom zároveň přidali dvouprocentní příplatek na udržitelnou dopravu.“ Adam Scheinherr oponoval: „Jízdné pokrývá 16 % rozpočtu DPP. Pokud náklady nezaplatíme z jízdného, zaplatíme je stejně z daní. Roční kupón před 26 lety stál 3800 korun, dnes 3650. To není dlouhodobě udržitelné.“ Podpořil jej Jakub Stárek: „Bez zdražení to dlouhodobě nepůjde. Taková je realita.“
Výzkum názorů Pražanů
Podle průzkumu STEM/MARK obyvatelé hodnotí dopravní situaci v Praze jako neuspokojivou. Lepší známku než trojku by jí dal pouze jeden člověk z deseti. Pozitivně naopak hodnotí městskou hromadnou dopravu. Tři čtvrtiny dotázaných ji využívají pravidelně, a i čtyři pětiny těch, kteří běžně preferují auto, se MHD alespoň občas svezou. Řidiči by situaci řešili hlavně posilováním infrastruktury. Ostatní obyvatelé se vedle toho přiklánějí také k některým metodám zklidňování dopravy. Pražané se shodují, že hlavní prioritou je dostavba okruhu. Naopak neshodnou se na způsobu financování, podobě rekonstrukce Libeňského mostu ani na zavedení zpoplatnění vjezdu do centra. Podporují regulaci elektrokoloběžek, odmítají bezplatné parkování elektromobilů a cyklopruhy chtějí rozšiřovat pouze bez dalšího omezení prostoru pro auta.
- Příloha