Hospodaření samosprávy za I. pololetí

Příjmy krajů, Prahy a ostatních obcí na konci prvního pololetí letošního roku dosáhly 506,6 mld. Kč a výdaje 446 mld. Kč. Takže rozpočet skončil přebytkem ve výši 60,5 mld. Kč. Na příjmech územní samosprávy se přebytek podílel 12 %, což je v prvním pololetí za posledních pěti letech nejméně. Příjmy se meziročně zvedly o 8 %, výdaje rostly rychleji, a to o 10 %.

Je potěšitelné, že se kapitálové výdaje meziročně zvýšily rychleji než výdaje běžné. Z celkových příjmů využila územní samospráva na kapitálové výdaje 17 %. Tento podíl je v posledních letech nejvyšší. Napomohla tomu i skutečnost, že značnou dynamiku vykázaly rovněž investiční dotace. Zrychlení růstu investic započalo již v loňském roce a letos zatím pokračuje.

Daňové příjmy rostly poměrně rychle. Z části v důsledku zvýšení podílu obcí a krajů na sdílených daních, z části v důsledku ekonomického růstu, který je obvykle spojen s růstem výnosu daní. Daňové příjmy samosprávy se meziročně zvedly o 18 %, o rok dříve to bylo jen o 3 %. Mnohem rychleji, než celkové daňové příjmy, se však zvýšil výnos daně z příjmů právnických osob, a to o 32 %. Objem výnosu této daně ovlivňuje celkové daňové příjmy nejvíce, tvoří více než dvě pětiny. Výnos daně z příjmů fyzických osob meziročně vzrostl o 22 %. Zato daň z přidané hodnoty se zvýšila pouze o 15 % a výnos ostatních daní, který celkový objem daňových příjmů příliš neovlivňují, meziročně poklesl o 3 %.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Hospodaření krajů

Celkové příjmy i výdaje krajů se meziročně zvyšovaly pomaleji než v případě celé územní samosprávy. Důvodem je převod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele školských zařízení. Jejich příjmy ve výši 220,8 mld. Kč se zvedly jen o 2 %, výdaje dosáhly 188,8 mld. Kč a zvýšily se o 4 %. Výsledné saldo rozpočtu činilo 32,1 mld. Kč a na příjmech se podílelo 15 %. Je to méně než vloni, ale více než např. v roce 2022 a 2023.

Také kraje přispěly k poměrně značnému růstu kapitálových výdajů územní samosprávy. Meziročně se zvedly až o 31 %, rychleji než v Praze nebo v ostatních obcí. Je to v posledních letech zdaleka nejvyšší růst kapitálových výdajů krajů. Z celkových příjmů věnovaly kraje na investice 9 %. Přitom získaly investiční dotace o 40 % vyšší než ve stejném období před rokem. Svou roli však sehrála jejich velmi nízká úroveň v roce 2025. Investiční dotace se na financování kapitálových výdajů podílely 25 %, více než před rokem.

Na meziročním přírůstku příjmů o 4,7 mld. Kč se nejvíce podílely daňové příjmy, a to částkou 11. 1 mld. Kč. Investiční dotace přispěly 1,4 mld. Kč. Zato neinvestiční dotace poklesly o 9 mld. Kč. Důvodem je především změna ve financování nepedagogických pracovníků školských zařízení, která se podepsala na nízkém růstu nejen celkových příjmů ale i běžných výdajů.

Na přírůstku celkových výdajů o 7,6 mld. Kč se podílely kapitálové výdaje částkou 4,7 mld. Kč, zbývající menší část tvořil výdaje běžné. Provozní saldo se meziročně nezměnilo a na běžných příjmech se podílelo 22 %. Ve struktuře příjmů krajů se zvýšila váha daňových příjmů z 24 % na 28 % a snížila váha dotací z 73 % na 68 %, což je dobře.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Praha

Hlavní město vykázalo koncem prvního pololetí letošního roku příjmy ve výši 81,2 mld. Kč, a to je o 9 % více než ve stejném období před rokem. Jeho výdaje byly nižší než příjmy, a to o 19,3 mld. Kč. Praha v tomto období neutratila téměř čtvrtinu svých disponibilních příjmů. Pokračuje tak v politice hromadění úspor.

O meziroční přírůstek celkových příjmů ve výši 6,8 mld. Kč se zasloužily téměř výlučně daňové příjmy, které se zvedly o 6,3 mld. Kč. Investiční dotace se meziročně sice zvýšily úctyhodným tempem, ale k celkovým příjmům přispěly ani ne jedním procentem. Kapitálové výdaje meziročně vzrostly o 11 %, o jeden procentní bod rychleji než výdaje běžné. Z celkových příjmů využila Praha na investice 24 %, stejně jako o rok dříve. K jejich financování však přispěly investiční dotace pouhými 2 %.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Ostatní obce

Celkové příjmy obcí bez Prahy dosáhly na konci letošního pololetí výše 211,7 mld. Kč a meziročně vzrostly o 14 %. Po záporném saldu rozpočtu v květnu letošního roku tak obce bez Prahy vykázaly ke konci června přebytek rozpočtu, který se na příjmech podílel 4 %. Stejný podíl měl i v roce 2020 a v mezidobí byl mnohem vyšší.

Značná část přírůstku celkových příjmů ve výši 26,4 mld. Kč připadá na příjmy daňové, které se zvýšily o 23 mld. Kč. Investiční dotace přispěly 3,1 mld. Kč a nedaňové příjmy pak částkou 1,3 mld. Kč. Stejně jako u krajů a Prahy se i u ostatních obcí ve struktuře celkových příjmů zvýšila váha daňových příjmů a poklesla váha dotací. I vzhledem k tomu, že se objem neinvestičních dotací meziročně snížil, se struktura dotací obcí bez Prahy změnila. Investiční dotace se na celkovém objemu dotací podílely 43 %, o rok dříve to bylo jen 36 %.

Z celkových příjmů, které měly ostatní obce v tomto období k dispozici, použily na kapitálové výdaje 26 %, o jeden procentní bod více než o rok dříve. Obce daly za letošních šest měsíců na investice nejvyšší díl z celkových příjmů v posledních šesti letech.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Investice územní samosprávy

Většinu investic v rámci územní samosprávy financují obce. Na objemu kapitálových výdajů územní samosprávy v prvním pololetí letošního roku se kraje podílely 23 %, Praha 12 % a ostatní obce 65 %.

Podívejme se ještě na míru investic. Jedná se o poměr kapitálových výdajů na příjmech. Vzhledem k tomu, že příjmy krajů ve značné míře ovlivňují neinvestiční dotace na platy pedagogů, které kraj jen přeposílá regionálním školám, jsou celkové příjmy všech tří segmentů o ně očištěny. Tabulka 4 ukazuje, že míra investic krajů a obcí bez Prahy se významněji neliší. V případě Prahy a krajů se vykazuje míra investic stejné hodnoty v pololetí roku 2026 jako průměr za šest měsíců let 2022 až 2026, u obcí se míra investic zvedla.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Investiční dotace pomáhají s financováním kapitálových výdajů již delší dobu nejvíce krajům. V průměru za posledních šest let pokryly investiční dotace každý rok uskutečněné kapitálové výdaje krajů z 31 %, Prahy ze 4 % a u ostatních obcí z 23 %. Letos však vykázaly ostatní obce stejný podíl investičních dotací na kapitálových výdajích jako kraje, a to ve výši 25 %. V případě obcí to je nejvyšší podíl, v případě krajů naopak jeden z nejnižších.

Za prvních šest měsíců letošního roku snížily kraje a obce bez Prahy meziročně přebytek rozpočtu, zatímco Praha nikoli. Vykázaný přebytek rozpočtu naznačuje, že kraje, Praha i ostatní obce se s převedením povinnosti platit mzdy nepedagogickým pracovníkům na zřizovatele zatím vypořádaly bez větších problémů. Přispěl k tomu růst daňových příjmů a vyšší podíl obcí a krajů na sdílených daních. Platí to tím spíš, že převedení povinnosti financovat mzdy a další náklady zatím nevedlo k poklesu investiční aktivity.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.