Rozdělení odpovědnosti při řízení obce
Nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí 3.
Od 1. ledna 2027 nabývá účinnost nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí (č. 231/2025 Sb.), který nahradí dosavadní zákon o finanční kontrole. Vysvětlili jsme si základní filozofii zákona i hlavní pilíř nové právní úpravy. V dnešním textu upozorníme na nejvýznamnější změnu, která spočívá v novém rozdělení odpovědnosti za řízení a kontrolu veřejných financí.
Jednou z nejvýznamnějších změn, které přináší zákon č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí, není zavedení nových kontrolních postupů, ani vytvoření dalších administrativních povinností. Skutečná změna spočívá v novém rozdělení odpovědnosti za řízení a kontrolu veřejných financí, tedy i finančního hospodaření územních samosprávných celků. Dosavadní praxe byla v řadě organizací založena na představě, že za správné nastavení finanční kontroly odpovídá především ekonomický útvar, správce rozpočtu nebo hlavní účetní. Nová právní úprava tento pohled opouští a jednoznačně staví do centra systému vedoucí zaměstnance.
Nejde přitom o princip zcela nový. Vedoucí zaměstnanci vždy odpovídali za řízení svěřených útvarů. Nový zákon však tuto odpovědnost výslovně propojuje se systémem řízení a kontroly veřejných financí a zdůrazňuje, že ochrana veřejných prostředků začíná především kvalitním řízením organizace.
Odpovědnost nelze delegovat
Ve veřejné správě se někdy setkáváme s představou, že správně nastavený systém finanční kontroly znamená, že odpovědnost za hospodaření je rozdělena mezi několik odborných funkcí. Vedoucí odboru připraví podklady, správce rozpočtu ověří rozpočtové krytí, hlavní účetní posoudí soulad s účetními předpisy a interní auditor následně vyhodnotí funkčnost systému.
Takové rozdělení kompetencí je samozřejmě nezbytné. Nemělo by však vést k dojmu, že odpovědnost za správné rozhodnutí je možné rozdělit mezi více osob.
Nový zákon naopak vychází z principu, že konečnou odpovědnost za řízení konkrétní oblasti nese vždy vedoucí zaměstnanec. Odpovědnost za řízení nelze přenést na ekonomický odbor ani na interní audit. Stejně tak nelze očekávat, že kontrolní mechanismy nahradí manažerské rozhodování.
Vedoucí zaměstnanec musí být schopen nejen rozhodnout, ale také doložit, že při svém rozhodování zohlednil významná rizika, disponoval potřebnými informacemi a přijal přiměřená opatření k jejich řízení.
Nová role vedoucích zaměstnanců
Z pohledu obcí bude největší změna patrná právě v každodenní práci vedoucích odborů. Jejich úkolem již nebude pouze organizovat činnost zaměstnanců a odpovídat za plnění uložených úkolů. Součástí jejich odpovědnosti se stane také průběžné hodnocení rizik a vytváření kontrolního prostředí ve svěřené oblasti.
Vedoucí odboru investic bude muset posuzovat nejen technickou připravenost stavebních akcí, ale také rizika spojená s rozpočtem, smluvními vztahy, termíny plnění nebo následnými provozními náklady. Vedoucí odboru informatiky bude obdobně odpovědný za řízení rizik souvisejících s provozem informačních systémů, ochranou dat a kybernetickou bezpečností. Vedoucí sociálního odboru bude sledovat nejen plnění zákonných povinností, ale také rizika personálního zabezpečení nebo dostupnosti služeb.
Společným jmenovatelem všech těchto činností je skutečnost, že řízení rizik přestává být záležitostí ekonomického útvaru. Stává se běžnou součástí manažerské práce.
Ekonomický odbor jako partner vedení
Významnou změnou prochází také postavení ekonomických odborů. V minulosti bývaly často vnímány především jako kontrolní útvary, které ověřují správnost finančních operací a dbají na dodržování rozpočtové kázně. Jejich role zůstává i nadále důležitá. Současně se však rozšiřuje o poradenskou a metodickou činnost.
Ekonomický odbor by měl vedení organizace poskytovat informace potřebné pro kvalifikované rozhodování, upozorňovat na finanční rizika, podílet se na nastavování vnitřních procesů a vytvářet metodickou podporu pro jednotlivé odbory. Jeho úkolem nebude pouze kontrolovat, zda je operace v souladu s rozpočtem, ale také přispívat k tomu, aby byl systém řízení veřejných financí dlouhodobě efektivní.
To klade vyšší nároky nejen na odborné znalosti zaměstnanců ekonomických útvarů, ale také na jejich schopnost komunikovat s ostatními odbory a podílet se na strategickém řízení organizace.
Správce rozpočtu a hlavní účetní
zůstávají důležitou součástí systému. Přijetí nového zákona neznamená, že by význam správce rozpočtu nebo hlavního účetního byl oslabován. Naopak, jejich odborná role zůstává nezastupitelná.
Správce rozpočtu bude i nadále posuzovat, zda plánované operace odpovídají schválenému rozpočtu a zda jsou zajištěny potřebné finanční zdroje. Hlavní účetní bude odpovídat za správnost účetních postupů a plnění povinností vyplývajících z účetních předpisů.
Nově je však zřetelněji oddělena jejich odborná kontrolní činnost od manažerské odpovědnosti vedoucích zaměstnanců. Správce rozpočtu ani hlavní účetní nepřebírají odpovědnost za věcnou správnost rozhodnutí nebo za řízení rizik konkrétního odboru. Jejich úkolem je poskytovat odborné stanovisko v rozsahu svých kompetencí.
Toto vymezení přispívá k větší přehlednosti systému a současně omezuje situace, kdy byly na ekonomické útvary přenášeny odpovědnosti, které jim fakticky nepříslušely.
Interní audit nebude „superkontrolou“
Významnou změnou prochází také postavení interního auditu. V některých organizacích byl interní auditor v minulosti vnímán jako další kontrolní stupeň nebo jako osoba, která má odhalovat jednotlivé chyby v hospodaření. Takové pojetí však neodpovídá ani dosavadním mezinárodním standardům, ani nové právní úpravě.
Úkolem interního auditu není nahrazovat odpovědnost vedoucích zaměstnanců ani provádět opakovanou kontrolu všech finančních operací. Jeho hlavním posláním je poskytovat vedení organizace nezávislé ujištění o tom, zda systém řízení a kontroly funguje účinně, a současně doporučovat opatření vedoucí k jeho dalšímu zlepšování.
Interní audit proto bude stále více hodnotit procesy, systém řízení rizik, nastavení kontrolního prostředí nebo efektivitu jednotlivých činností. Vedle ujišťovací role bude významnější postavení získávat také role konzultační, která je běžnou součástí moderního interního auditu.
Spolupráce místo izolovaných činností
Nový zákon současně zdůrazňuje, že jednotlivé role nelze vnímat odděleně. Funkční systém řízení a kontroly vzniká pouze tehdy, pokud mezi vedoucími zaměstnanci, ekonomickým odborem, správcem rozpočtu, hlavním účetním a interním auditem existuje pravidelná komunikace.
Řada problémů ve veřejné správě nevzniká proto, že některá z těchto rolí selže. Častější příčinou bývá nedostatečné sdílení informací. Riziko, které identifikuje vedoucí odboru, se nemusí promítnout do ekonomického plánování. Poznatky interního auditu nemusí být dostatečně využity při nastavování procesů. Informace o opakovaných problémech se nemusí dostat k vedení organizace včas.
Právě propojení jednotlivých účastníků systému představuje jednu z podmínek úspěšné implementace nové právní úpravy.
Co to znamená pro obce?
Pro většinu měst a obcí nebude největší výzvou změna organizační struktury. Mnohem důležitější bude změna přístupu k řízení.
Vedoucí zaměstnanci budou muset přijmout skutečnost, že řízení rizik a vytváření kontrolního prostředí patří mezi jejich základní manažerské povinnosti. Ekonomické odbory budou více podporovat rozhodovací procesy a méně se soustředit pouze na kontrolu jednotlivých operací. Interní audit bude více hodnotit fungování systému jako celku než jednotlivé administrativní chyby.
Taková změna si nevyžádá pouze nové směrnice. Bude vyžadovat změnu způsobu spolupráce uvnitř organizace, pravidelnou komunikaci mezi jednotlivými odbory a větší důraz na sdílení informací.
Závěrem
Nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí přináší jasnější rozdělení rolí a odpovědností jednotlivých účastníků systému. Jeho hlavním přínosem není vytváření nových funkcí, ale zdůraznění skutečnosti, že odpovědnost za řízení veřejných financí začíná u vedoucích zaměstnanců a nelze ji přenést na kontrolní nebo ekonomické útvary.
Ekonomické odbory, správci rozpočtu, hlavní účetní i interní auditoři zůstávají nezastupitelnou součástí systému. Jejich role se však postupně posouvá od izolované kontroly jednotlivých operací k aktivní podpoře kvalitního řízení celé organizace.
Právě schopnost propojit odborné kompetence jednotlivých profesí s odpovědným manažerským rozhodováním bude jedním z hlavních předpokladů úspěšného fungování systému řízení a kontroly veřejných financí po nabytí účinnosti nového zákona.
V závěrečném dílu seriálu se zaměříme na praktickou implementaci nové právní úpravy. Ukážeme si, jak by měla obec postupovat při přípravě na účinnost zákona, které vnitřní předpisy bude vhodné revidovat, jak nastavit harmonogram jednotlivých kroků a jakým nejčastějším chybám se při zavádění systému řízení a kontroly vyhnout.
- Seriál Nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí
-
- Změna systému finanční kontroly, 10. 8. 2026
- Řízení rizik – základ moderního řízení obce, 24. 8. 2026
- Rozdělení odpovědnosti při řízení obce, 14. 9. 2026 (právě čtete)
- Příprava obce na nový systém, 22. 9. 2026