Dvacet promptů pro starostu

Umělá inteligence na radnici 2.

29. 10. 2026 Obec a finance Veřejná správa on-line

V úvodním textu tohoto krátkého seriálu o umělé inteligenci na radnici jsme psali něco o tom, co je možné tomuto nástroji svěřit, jak mu úkol zadat, jak výsledek zkontrolovat a také, kdy mu naopak nevěřit. Prompt je vstupní text nebo zadání, které umělé inteligenci (AI) zadáváte, aby něco vytvořila. Je to něco jako otázka nebo instrukce, kterou mu zadáte, aby pro vás něco napsal nebo vytvořil.

Umělou inteligenci není třeba dlouze studovat. Je třeba se naučit správně jí zadávat práci. Následujících dvacet zadání lze vzít, upravit podle konkrétní obce a začít používat prakticky okamžitě. Nejde přitom o technologickou příručku. Jde o dvacet situací, které starosta běžně řeší.

  1. Připrav mě na jednání zastupitelstva: „Jsem starosta obce. V příloze máš materiály pro nejbližší jednání zastupitelstva. Projdi je jako můj poradce. Vyber maximálně pět bodů, které mohou vyvolat největší diskusi nebo politický spor. U každého stručně vysvětli podstatu, finanční dopad, možné riziko a připrav tři nepříjemné otázky, které mohou zaznít od zastupitelů. Nevymýšlej informace, které v podkladech nejsou.“
    • K čemu je to dobré: Ze stohu materiálů vznikne mapa míst, kterým má starosta věnovat pozornost.
  2. Zahraj si na opozičního zastupitele: „Představ si, že jsi zkušený opoziční zastupitel a s předloženým návrhem nesouhlasíš. Najdi jeho nejslabší místa. Připrav deset věcných kritických otázek, které bys položil starostovi. Nehledej kritiku za každou cenu. Zaměř se pouze na problémy, které lze skutečně dovodit z předložených podkladů.“
    • Pak pokračujte: „Nyní opusť roli opozičního zastupitele a připrav mi ke každé otázce stručnou a věcnou odpověď.“
    • K čemu je to dobré: Lepší je dostat nepříjemnou otázku od počítače den před zastupitelstvem než od zastupitele přímo před kamerou.
  3. Vysvětli mi rozpočet jako starostovi: „Analyzuj přiložený návrh rozpočtu. Neopakuj pouze jednotlivé částky. Zajímají mě ekonomické souvislosti. Urči hlavní zdroje příjmů, nejvýznamnější výdaje, provozní saldo, investiční aktivitu, způsob financování schodku a případná rizika. Vyber pět skutečností, které bych měl jako starosta znát před schválením rozpočtu.“
    • Následovat může: „Které tři otázky bych měl položit vedoucímu ekonomického odboru?“
    • K čemu je to dobré: Umělá inteligence má pomoci rozpočet interpretovat, nikoli pouze přepisovat čísla z tabulky.
  4. Najdi v rozpočtu něco neobvyklého: „Porovnej skutečnost posledních tří až pěti let s návrhem rozpočtu na příští rok. Vyhledej neobvyklé změny, významné meziroční nárůsty a poklesy a položky, jejichž vývoj se odlišuje od celkového trendu. Nehodnoť automaticky každé zvýšení jako problém. U každé významné odchylky napiš, na co bych se měl zeptat.“
    • K čemu je to dobré: Ne vždy je důležitá největší položka. Někdy je mnohem zajímavější položka, která nenápadně roste o dvacet procent ročně.
  5. Zkrať mi padesát stran na jednu: „Připrav z tohoto dokumentu manažerské shrnutí pro starostu maximálně na jednu stranu A4. Nezabývej se podrobnostmi, které nemají vliv na rozhodování vedení obce. Potřebuji vědět: co dokument řeší, co se ode mě očekává, jaké jsou finanční dopady, jaké závazky obci vzniknou, jaká jsou hlavní rizika a co bych si měl před rozhodnutím ještě ověřit.“
    • K čemu je to dobré: Jeden z nejjednodušších způsobů, jak si každý týden ušetřit značné množství času.
  6. Prověř důvodovou zprávu: „Přečti tuto důvodovou zprávu jako velmi kritický člen rady města. Zkontroluj, zda z ní jednoznačně vyplývá, proč má být rozhodnutí přijato, jaké má finanční dopady, z čeho bude výdaj financován a jaká existují rizika. Hledej rozpory, chybějící informace a tvrzení bez dostatečného vysvětlení. Nejdříve pouze popiš nedostatky. Text zatím nepřepisuj.“
    • Teprve potom: „Navrhni úpravy, které tyto nedostatky odstraní.“
    • K čemu je to dobré: Kritika před přepisováním zpravidla přináší kvalitnější výsledek.
  7. Prověř smlouvu očima obce: „Analyzuj tuto smlouvu z pohledu obce jako smluvní strany. Identifikuj ustanovení týkající se ceny, valorizace, doby trvání, možnosti ukončení, sankcí, odpovědnosti, termínů, automatického prodlužování a dalších významných závazků. Upozorni na ustanovení, která jsou pro obec neobvyklá nebo potenciálně nevýhodná. Nejde o právní stanovisko. U právních pochybností výslovně označ, co má ověřit právník.“
    • K čemu je to dobré: Umělá inteligence může být první filtr. Nikoli náhrada právní kontroly.
  8. Porovnej dvě nabídky: „Porovnej tyto nabídky. Nevycházej pouze z nabídkové ceny. Posuď také rozsah plnění, případné dodatečné náklady, délku závazku, servis, záruky, termíny, podmínky ukončení a další rozdíly. Výsledkem má být přehled hlavních rozdílů a seznam otázek, které je třeba před rozhodnutím vyjasnit. Pokud některý údaj nabídka neobsahuje, nevymýšlej jej.“
    • K čemu je to dobré: Nejlevnější nabídka nemusí být ekonomicky nejvýhodnější.
  9. Připrav mě na vyjednávání: „Zítra jednám s dodavatelem o zvýšení ceny této služby. Z přiložených podkladů připrav vyjednávací strategii. Urči, které argumenty dodavatele lze očekávat, které informace bych měl požadovat, kde máme prostor k vyjednávání a jaké alternativy bych měl znát. Připrav deset konkrétních otázek pro jednání.“
    • Potom lze role obrátit: „Nyní se staň dodavatelem a pokus se mé argumenty vyvrátit.“
    • K čemu je to dobré: Jednání lze částečně absolvovat ještě před skutečným jednáním.
  10. Co nám na projektu uniká: „Představ si, že obec připravuje tento projekt. Nehodnoť pouze jeho přínosy. Proveď předběžný pre-mortem: představ si, že jsme projekt uskutečnili a za tři roky jej hodnotíme jako neúspěšný. Uveď pět nejpravděpodobnějších důvodů, proč se to mohlo stát. Zaměř se na investiční náklady, budoucí provoz, personální zajištění, poptávku, právní rizika a dlouhodobé závazky.“
    • K čemu je to dobré: U investic se často podrobně řeší cena stavby a podstatně méně otázka, kolik bude hotová stavba stát každý další rok.
  11. Co bude projekt stát za deset let: „Z předložených údajů se pokus sestavit ekonomický pohled na celý životní cyklus projektu. Odděl pořizovací náklady od budoucích provozních nákladů. Zohledni energie, údržbu, opravy, personál a další pravidelné výdaje, pokud jsou v podkladech uvedeny. Chybějící údaje nevymýšlej, ale sestav seznam informací, které musíme doplnit, abychom mohli skutečné dlouhodobé náklady posoudit.“
    • K čemu je to dobré: Investice za 50 milionů nemusí být rozhodnutím o 50 milionech.
  12. Připrav odpověď občanovi: „Nejprve analyzuj tento podnět občana. Odděl skutková tvrzení, názory, konkrétní požadavky a otázky, na které očekává odpověď. Potom připrav návrh odpovědi starosty. Odpověď má být zdvořilá, věcná a srozumitelná. Nezpochybňuj pocity občana, ale nepřiznávej pochybení obce, pokud z podkladů nevyplývá. Co vyžaduje odborné prověření úřadem, jasně označ.“
    • K čemu je to dobré: Zvláště užitečné u dlouhých nebo emotivních podání.
  13. Přelož úředničtinu do češtiny: „Převeď tento odborný text do podoby informace pro běžného občana. Zachovej věcný význam, ale odstraň zbytečné úřední a právnické formulace. Občan musí po přečtení rozumět čtyřem věcem: co se mění, proč se to mění, od kdy změna platí a jak se ho prakticky dotkne.“
    • K čemu je to dobré: Radnice často komunikuje správné informace způsobem, kterému rozumí hlavně sama radnice.
  14. Připrav mě na rozhovor s novinářem: „Představ si, že jsi zkušený regionální novinář. Na základě tohoto tématu mi polož deset otázek. Začni běžnými otázkami a postupně přejdi ke kritickým. Zaměř se zejména na cenu, odpovědnost vedení města, alternativní řešení a možné námitky opozice. Počkej vždy na mou odpověď a následně polož další otázku.“
    • K čemu je to dobré: Tady není potřeba získat hotový text. Starosta si může rozhovor skutečně nanečisto absolvovat.
  15. Připrav krizové sdělení: „Na základě těchto ověřených informací připrav první veřejné sdělení obce ke vzniklé mimořádné situaci. Striktně odděl potvrzené skutečnosti od informací, které zatím potvrzené nejsou. Nic nedoplňuj odhadem. Text musí stručně vysvětlit, co se stalo, co obec dělá, co mají dělat občané a kde budou zveřejňovány další ověřené informace.“
    • K čemu je to dobré: V krizové komunikaci je rychlost důležitá, ale přesnost ještě důležitější.
  16. Podívej se na problém čtyřma očima: „Posuď následující návrh postupně ze čtyř perspektiv: starosty, ekonoma obce, právníka a kritického občana. U každé perspektivy uveď tři hlavní přínosy, tři hlavní obavy a otázku, která by měla být před rozhodnutím zodpovězena. Nakonec ukaž, ve kterých bodech se jednotlivé pohledy střetávají.“
    • K čemu je to dobré: Starosta získá během několika minut základ malé interní oponentury.
  17. Řekni mi, proč můj nápad nemusí být dobrý: „Toto je můj návrh řešení. Nechci, abys mi ho potvrzoval. Pokus se jej zpochybnit. Najdi nejsilnější věcné argumenty proti němu, možné nezamýšlené důsledky a situace, za kterých by bylo lepší zvolit jiné řešení. Kritiku nepřeháněj. Zajímají mě pouze realistická rizika.“
    • K čemu je to dobré: AI nemá sloužit jen k potvrzování toho, co už si vedení obce myslí.
  18. Co v podkladech chybí: „Představ si, že na základě tohoto materiálu musí rada nebo zastupitelstvo přijmout rozhodnutí. Neřeš zatím, zda je návrh správný. Urči, které informace by měl odpovědný rozhodovatel ještě znát. Rozděl je na nezbytné informace, které podle tebe musí být doplněny před rozhodnutím, a informace, které by byly pouze užitečné.“
    • K čemu je to dobré: Někdy není největším problémem chybný údaj, ale údaj, který v materiálu vůbec není.
  19. Udělej mi z jednání seznam úkolů: „Z těchto poznámek nebo zápisu z jednání vytvoř pracovní seznam úkolů. U každého úkolu identifikuj odpovědnou osobu, termín a očekávaný výstup, ale pouze pokud jsou v podkladech skutečně uvedeny. Pokud odpovědnost nebo termín chybí, označ je jako neurčené. Nakonec vypiš rozhodnutí, která na jednání zůstala otevřená.“
    • K čemu je to dobré: Umělá inteligence může pomoci odstranit klasické „domluvili jsme se, že se to nějak udělá“.
  20. Co bych měl dnes jako starosta řešit: „Toto je můj dnešní program a podklady k jednotlivým jednáním. Chovej se jako můj vedoucí kanceláře. U každého bodu stručně napiš, co je jeho podstatou, jaké rozhodnutí ode mě může být potřeba, na co bych se měl zeptat a zda se na jednání musím předem připravit. Nakonec vyber tři věci, kterým bych dnes měl věnovat největší pozornost. Nevymýšlej skutečnosti, které z programu nebo podkladů nevyplývají.“
    • K čemu je to dobré: Tohle může být první prompt pracovního dne.

Jeden prompt navíc: kontrola samotné AI

Možná nejdůležitější zadání celého textu přichází až nakonec.

Po důležité analýze napište: „Teď kriticky zkontroluj svoji předchozí odpověď. Která tři tvrzení jsou nejméně jistá? U kterých jsi vycházel z předpokladu namísto doloženého údaje? Co by měl člověk před použitím této odpovědi při skutečném rozhodování ověřit?“

Tím umělou inteligenci donutíme, aby se alespoň částečně stala oponentem vlastního výstupu. Není to záruka správnosti. Ale je to velmi dobrý pracovní návyk.

A ještě jedno pravidlo – nekopírujte prompt bez přemýšlení. Těchto dvacet zadání není určeno k mechanickému kopírování. Nejlepší výsledky vzniknou, když si starosta do promptu doplní svůj skutečný kontext.

Místo „analyzuj projekt“ je lepší napsat: „Jsme město s 18 tisíci obyvateli. Zvažujeme výstavbu sportovní haly za 160 milionů korun. Investici jsme schopni financovat bez úvěru, ale předběžně očekáváme provozní ztrátu 8 milionů korun ročně. Stávající hala je technicky nevyhovující. Posuď projekt z hlediska dlouhodobé ekonomiky města.“

Kontext mění kvalitu odpovědi dramaticky.

A stejně důležitý je další rozhovor. První odpověď AI nemusí být výsledkem. Často je teprve začátkem práce:

  • „Rozveď bod tři.“
  • „S tím nesouhlasím. Přepočítej svoji argumentaci.“
  • „Co kdyby dotace nebyla poskytnuta?“
  • „Jak by situaci změnil pokles obyvatel o deset procent?“
  • „Který argument proti investici považuješ za nejsilnější?“
  • „Jaké údaje ti ještě chybějí?“

Právě v tomto okamžiku začíná být umělá inteligence opravdu zajímavá.

Starosta totiž nemusí psát dokonalé prompty. Měl by přesně formulovat problém, dodat správné podklady, ptát se dál a poznat, kdy odpověď ještě není dost dobrá.

A to je nakonec dovednost, kterou dobrý starosta potřeboval dávno předtím, než se objevila umělá inteligence.

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M., vedoucí odboru ekonomiky, statutární město Chomutov

Seriál Umělá inteligence na radnici
  1. Praktický návod pro obec, 26. 10. 2026
  2. Dvacet promptů pro starostu, 29. 10. 2026 (právě čtete)
  3. Největším rizikem AI je člověk, 3. 11. 2026
  4. Enter ještě nemačkejte, 5. 11. 2026