Výzva vládě, Poslanecké sněmovně a Senátu k posílení odolnosti a bezpečnosti Česka

Premiér Andrej Babiš opakovaně potvrdil, že Česko čelí ze strany Ruska hybridní válce. Polský premiér Donald Tusk oznámil, že ruské plány zahrnují údery drony a raketami na státy podporující Ukrajinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že hybridní hrozba vůči Francii zesílila. Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka varuje, že Rusko může Severoatlantickou alianci otestovat v řádu měsíců, například omezeným vpádem, provokací pod falešnou vlajkou nebo rozsáhlou vlivovou kampaní.

Oceňujeme ujištění předsedy vlády, že zpravodajské služby věnují všem rizikům spojeným s aktivitami ruských zpravodajských služeb namířených proti naší zemi největší možnou pozornost.

V tuto chvíli nejde o akutní hrozbu fyzické invaze proti České republice. Jde o útoky pod prahem válečného konfliktu, které lze zastírat jako nehody nebo izolované incidenty a které Rusko může využívat k oslabení ochoty zemí NATO reagovat společně. Rozhodující proto není jen protivzdušná obrana, ale také to, jak rychle, srozumitelně a důvěryhodně dokáže stát říct, co se stalo, co zatím neví, a jakmile to dostupné důkazy umožní, kdo za incidentem stojí. Komunikace státu je klíčová pro to, aby mu lidé důvěřovali a aby se dále neprohlubovala polarizace naší společnosti.

Mezi scénáře, na které musí být Česko připraveno, patří žhářství, sabotáže, kybernetické útoky, anonymní bombové výhrůžky, podvržená prohlášení i informační a vlivové operace. Terčem mohou být dopravní uzly a letiště stejně jako kritická infrastruktura, podniky vyrábějící munici, drony a vojenský materiál. Nejde o plané hrozby, ale o reálné situace. Příkladem je žhářský útok na pražské autobusové depo na Klíčově, který spáchal Kolumbijec naverbovaný Ruskem přes Telegram a za který byl odsouzen za terorismus, nebo dezinformační kampaň o Těšínsku ze srpna 2026, jež použila falešný profil českého velvyslance v Polsku, obsah vytvořený umělou inteligencí nebo web vydávající se za iRozhlas.cz.

Bezpečnost a obrana naší země musí stát nad stranickými spory. Tuto výzvu proto adresujeme vládě i oběma komorám Parlamentu společně. Řada kroků, které navrhujeme, vychází z úkolů, závazků a legislativních procesů, k nimž se stát už přihlásil. Část kroků lze zahájit bez odkladu, protože jde především o řízení a jasnou odpovědnost, část vyžaduje dokončení a prosazení změn v zákonech. Na národní bezpečnosti musí být shoda bez ohledu na změny vlád.

Pět opatření, která potřebujeme bezodkladně

Zajistit srozumitelnou a koordinovanou komunikaci státu

Stát dnes nemá trvale určenou kapacitu s jasným mandátem, která by v prvních hodinách závažného bezpečnostního nebo hybridního incidentu krizově koordinovala komunikaci napříč vládou. Jednotlivé resorty komunikační kapacity mají. Chybí ale jasná odpovědnost za společný situační přehled, ověřování informací, sladění sdělení a určení toho, kdo za stát v dané situaci mluví. Žádáme vládu, aby určila jedno stálé místo odpovědné za koordinaci strategické a krizové komunikace napříč resorty a pověřila je jasným mandátem. Jeho součástí mají být předem připravené komunikační postupy pro různé typy krizí, pravidla pro rychlé sdílení a ověřování informací, schopnost oslovit různé skupiny obyvatel a pravidelné testování těchto postupů ve cvičeních. Po každém závažném incidentu nebo cvičení má následovat vyhodnocení, zda komunikace fungovala a co je třeba napravit. Strategická komunikace má být standardní veřejnou službou a součástí krizové připravenosti státu.

Potvrdit předvídatelný příspěvek Česka k obraně a jeho rostoucí trajektorii

Jakýkoli signál, že Česko svůj příspěvek k obraně snižuje, je přesně tím výsledkem, o který protivník usiluje. Žádáme jednoznačné potvrzení dosavadní úrovně zapojení a předvídatelnou trajektorii obranných výdajů v souladu se závazky NATO, tedy postupný růst směrem k přímým výdajům 3,5 procenta HDP do roku 2035. Dvě procenta HDP jsou pro tuto trajektorii výchozím bodem, od něhož mají výdaje dále růst. Výdaje se musí promítnout do skutečných schopností armády a dalších ozbrojených složek, ne do přeúčtování stávajících položek. Žádáme také vstup do evropských protiraketových iniciativ, včetně projektu Freya, k němuž se Česko zatím nepřipojilo. Vrstvená obrana nemůže stát na jediné technologii, proto se evropská licenční výroba protiraketových systémů a účast ve Freyi nevylučují.

Obsadit pozici národního bezpečnostního poradce a nastavit postup pro pojmenování původce útoku

Česko má vytvořenou funkci poradce pro národní bezpečnost, která se má podílet na koordinaci státních orgánů v oblasti bezpečnosti. Od srpna však zůstává neobsazená. K jejímu obsazení není třeba legislativní změna a vláda ji může provést bez odkladu. Žádáme, aby při Bezpečnostní radě státu byl jasně určen stálý meziresortní mechanismus pro koordinaci incidentů pod prahem článku 5 Severoatlantické smlouvy. Samostatnou otázkou je, jak stát veřejně pojmenuje původce útoku. Pevnou lhůtu stanovit nelze, protože prokázání zadavatele může trvat od několika dnů po několik let a ruský model eskalace je postavený tak, aby zadavatele nešlo snadno doložit. Žádáme proto předem dohodnutý rozhodovací a komunikační postup: kdo incident koordinuje, jak se skládají informace jednotlivých institucí, kdo průběžně informuje veřejnost o potvrzených skutečnostech a míře nejistoty a kdo a na základě jakého procesu rozhoduje o veřejné atribuci. Tento postup lze navázat na budovaný Národní systém reakce na hybridní působení a na úkoly Akčního plánu k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení na roky 2026–2027.

Zavést pravidelná cvičení krizových scénářů napříč státem i sektory

Žádáme zavedení pravidelných meziresortních a mezisektorových cvičení scénářů, jako jsou rozsáhlý výpadek služeb, kybernetický útok, sabotáž nebo kombinovaný incident doprovázený informačním chaosem. Vedle státu se musí připravovat kraje a obce, provozovatelé kritické infrastruktury, nemocnice, logistika, média, firmy i občanská společnost. Každé cvičení má skončit vyhodnocením, plánem nápravných opatření s určenými garanty a termíny a následnou kontrolou jejich splnění.

Dokončit ochranu kritické infrastruktury a zajistit kontinuitu základních služeb

Česko má v připomínkovém řízení návrh zákona, který má provozovatelům kritické infrastruktury umožnit zásah proti dronům. Žádáme, aby byl dotažen v podobě, která skutečně umožní chránit vybrané objekty, a aby stát soustavně čerpal zkušenosti z Ukrajiny. Ochranu je třeba rozšířit z fyzického zabezpečení objektů na kontinuitu základních služeb. Patří sem dodávky vody a energie, telekomunikace a datové služby, nemocnice, zásobování a schopnost samospráv fungovat při dlouhém výpadku. Žádáme stanovení a ověřování minimálních požadavků na kontinuitu prioritních služeb, včetně záložních způsobů jejich poskytování, jasných kontaktních a rozhodovacích mechanismů a pravidelného testování vzájemných závislostí mezi sektory. Mezi priority patří výroba munice a dronů, energetika, železniční a logistické uzly a sklady vojenského materiálu.

Legislativní úkoly, které nelze odkládat

Protivník potřebuje také peníze a kanály, jimiž je nenápadně utrácí na vlivové operace, nábor pachatelů i obcházení sankcí. Proto vedle revize krizové legislativy patří do odolnosti i důslednější boj proti praní peněz. Požadujeme proto:

Dokončit evropská pravidla proti praní peněz (balíček AML)

Tři implementační zákony k novým evropským pravidlům proti praní peněz, takzvanému balíčku AML, jsou po připomínkovém řízení. Hlavní evropské nařízení, označované zkratkou AMLR, se použije od 10. července 2027 a do stejného data má být do českého práva převedena i většina z doprovodné směrnice. Žádáme předložení zákonů Poslanecké sněmovně bez dalšího odkladu a jejich věrnou implementaci, která přinese skutečné nástroje k účinnějšímu boji proti praní peněz.

Dotáhnout zákon o odčerpání majetku nevysvětleného původu

Přes takzvané průtokové účty proteklo Českem jen v letech 2020 a 2021 zhruba sto miliard korun z nejasných zdrojů. Část se jich podle policie vrací do tisíců investičních bytů, které se kupují, ale neobsazují – levný kapitál podezřelého původu tak konkuruje lidem s hypotékou a zdražuje bydlení. Stát takový majetek dnes odčerpat nedokáže. Návrhy leží v Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisky 101 a 102 od února 2026. Žádáme, aby je Sněmovna projednala bez odkladu a schválila v podobě, která praní peněz přes průtokové účty skutečně zastaví.

Zrychlit revizi krizové a obranné legislativy

Vláda se k revizi zavázala v programovém prohlášení. Má ale trvat dvanáct měsíců a skončit sadou doporučení, teprve poté mají přijít zákony. To je příliš pomalé, zvlášť když podklady k revizi krizové legislativy jsou k dispozici od konce roku 2025. Žádáme veřejný harmonogram s milníky a jasně určenými změnami a termíny. Revize má podle nás řešit zejména rozdělení odpovědnosti mezi stát, kraje a obce, kontinuitu základních služeb, civilní ochranu obyvatelstva, krizovou komunikaci, zapojení provozovatelů kritické infrastruktury a pravidelná praktická cvičení.

Odolnost se buduje i mimo ministerstva

Odolnost nevzniká jen na ministerstvech. Do krizového plánování i nácviku je nutné zapojit obce, kraje, nemocnice, byznys i občanskou společnost. Dobrým východiskem je kampaň 72 hodin: příručka ministerstva vnitra zasáhla téměř čtyři miliony lidí, ale výchozí průzkum z června 2025 ukázal, že 73 procent domácností se na krizové situace nijak nepřipravovalo. Dalším krokem proto má být systematické doplnění celostátní kampaně o praktickou přípravu na úrovni obcí, krajů, zaměstnavatelů a komunit a o pravidelné měření skutečné připravenosti, nikoli jen povědomí.

Nic z toho nevyžaduje start od nuly. Analýzy jsou hotové, mandát existuje, podklady leží na ministerstvech. Část kroků je především otázkou manažerského řízení a jasné odpovědnosti. Jiné vyžadují cílené investice a v některých případech i legislativní změny. Klíčové je, aby každá bezpečnostní priorita měla určeného garanta, termín a odpovídající zdroje. Náklady na připravenost je nutné poměřovat s ekonomickými a společenskými náklady nepřipravenosti.

Nevoláme po panice. Upozorňujeme jen na to, co se v Evropě už děje a bude se opakovat častěji a intenzivněji. Česko už má řadu potřebných plánů, institucí a rozpracovaných změn. Nyní je třeba jasně určit odpovědnost, dokončit zahájené kroky a v praxi ověřit, že systém při skutečné krizi funguje.

Žádáme proto vládu, aby do konce roku 2026 zveřejnila přehled odpovědností, termínů a stavu plnění jednotlivých kroků a aby o jejich plnění nejméně jednou za šest měsíců informovala příslušné výbory Poslanecké sněmovny a Senátu. Jsme připraveni poskytnout součinnost a odborné zázemí organizací zapojených do projektu Odolné Česko.