Historický deficit srážek na Vysočině

I když se může na první pohled zdát, že s nastupujícím podzimem prší více, opak je pravdou. Výrazný srážkový deficit nadále přetrvává i na Vysočině. Krátkodobé přeháňky lokálně, a na přechodnou dobu, zvlhčí pouze nejsvrchnější vrstvu půdy a do spodních vrstev půdy, ani vodních toků se téměř žádná voda nedostane. Září bylo dalším, v řadě srážkově podnormálním měsícem a za devět měsíců letošního roku dosahuje srážkový deficit na Vysočině už 168 mm.

Pro představu na jednom hektaru plochy chybí 1700 metrů krychlových vody, tedy skoro tolik kolik je vody v padesátimetrovém olympijském plaveckém bazénu. Rok 2026 je druhým rokem s velkým srážkovým deficitem a nepřiznivý hydrologický stav se tak letos projevuje mnohem více.

Zatímco v povrchové vrstvě půdy do 40 cm došlo k dočasnému zmírnění deficitu, ve větší hloubce sucho stále silně přetrvává. Nejvýrazněji zasaženou oblastí v rámci Kraje Vysočina zůstává zejména Žďársko a východní části regionu.

Nedostatek vláhy se podepisuje i na stavu podzemních vod. Některé obce v Kraji Vysočina, které jsou zásobovány vodou z lokálních a mnohdy mělkých vodních zdrojů, musely zajistit náhradní zásobování obyvatel pitnou vodou. Naplněnost zásobních prostorů vodárenských nádrží zatím zajišťuje vodárenské i další odběry vody z těchto nádrží. Nádrže by měly být schopny i v případě pokračujícího sucha zabezpečit odběry vody i po zbytek letošního roku. Nejen srážky jsou ale rozhodujícím faktorem pro dostatek vody v nádržích, zásadní vliv má i výpar vody z jejich hladiny. Například na vodárenské nádrži Mostiště činil v letošních letních měsících takový výpar až 150 litrů vody za vteřinu.

Hladiny vodních toků se pohybují na úrovni 10 až 40 % svého průměru, mnohdy však klesají k hranici hydrologického sucha. Mnohem zranitelnější jsou drobné toky, průtoky v řekách dokáží nadlepšit velké vodní nádrže. Tradiční podzimní výlovy rybníků jsou tak na mnoha místech komplikované. Sucho zasahuje celý proces produkce ryb od chovu až po jejich distribuci na vánoční trh. Některá rybářství jsou nucena posouvat termíny výlovů blíže k zimě. Čeká se na ochlazení a jakékoliv srážky, které by situaci zlepšily.

Jaká bude situace na jaře, bude záležet především na množství zimních srážek v podobě sněhu. Sníh funguje jako přirozený rezervoár vody. Pokud ho není dostatek, nedochází k jeho postupnému odtávání, které je klíčové pro doplnění podzemních vod. Voda z tajícího sněhu se uvolňuje postupně, v průběhu několika týdnů či měsíců. Půda tak má dostatek času tuto vlhkost absorbovat a distribuovat ji hlouběji do podloží. Mnohdy ani deštivé jaro nedokáže chybějící sněhovou pokrývku v plné míře nahradit.

„Kraj Vysočina situaci okolo sucha pravidelně monitoruje a sleduje aktuální stav vodních zdrojů i půdní vláhy. Zásadní bude množství srážek i množství sněhu v nadcházejícím podzimním a zimním období. V případě nepříznivého vývoje jsme připraveni situaci vyhodnocovat a hledat vhodná opatření,“ dodává radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životní prostředí Andrea Peňáz.

Kraj Vysočina mimo jiné dlouhodobě podporuje formou dotací přípravu a realizaci projektů pro zmírnění důsledků nevyrovnaných srážek. Jedná se o program Stavby ve vodním hospodářství a program Projektová příprava ve vodním hospodářství, které jsou součástí Fondu Vysočiny a obsahují tři podprogramy: zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod, i ochranu před povodněmi a suchem. Celková výše poskytnutých finančních prostředků z těchto programů činila v letošním roce 132,2 milionů korun.