Náklady na bydlení, vodu a energie jsou v Česku nejvyšší

20. 11. 2026 Šance pro budovy Bydlení a stavby

Bydlení, voda a energie představují v Česku přes 32 % spotřebních výdajů domácností, to je nejvyšší podíl v Evropské unii. Současně český domovní fond dlouhodobě stárne: obydlené domy jsou v průměru 52 let staré a zhruba každý čtvrtý pochází ještě z období před rokem 1946.

Šance pro budovy

Aktuální Index prosperity ukazuje dílčí zlepšení podmínek bydlení po energetické krizi. Podíl domácností, které si nedokážou svůj domov adekvátně vytápět, klesl v Česku ze 4,9 % na 4,1 %, zatímco průměr EU činí 8,8 %. Česko se díky kombinaci několika faktorů posunulo v celkové úrovni bydlení z 23. na 17. místo v EU. Přesto podle aliance Šance pro budovy stále platí, že pro dlouhodobé snižování nákladů domácností jsou zásadní především systematické renovace stávajících domů. Podle aktuálních odhadů Ministerstva financí převažují energeticky nehospodárná obydlí v 98 % mikroregionů nejvíce ohrožených energetickou chudobou. Podle posledních dat Eurostatu připadá v českých domácnostech 64 % konečné spotřeby energie na vytápění a dalších 18 % na ohřev vody.

Nejen kvantita, důležitá je i kvalita renovací

Česko patří podle Indexu prosperity k zemím, které do bydlení investují relativně vysoký podíl ekonomického výkonu. Investice do rezidenční výstavby dosáhly 5,8 % HDP. Tento ukazatel přitom nezahrnuje pouze novou výstavbu, ale také významné rekonstrukce a technické zhodnocení existujících nemovitostí.

Podle Šance pro budovy není důležité jen to, kolik do bydlení investujeme, ale také jak a kam peníze plynou. Pokud se při větší opravě nevyužije příležitost snížit energetickou náročnost domu, další vhodná možnost může přijít až za desítky let. Ne každá renovace musí být provedena najednou a v maximálním rozsahu, jednotlivé kroky by ale měly dávat smysl jako součást dlouhodobého plánu a neměly by bránit dalším úsporám v budoucnu.

Nová podoba programu Nová zelená úsporám přesouvá u běžných domácností těžiště podpory k bezúročným úvěrům, zatímco pro zranitelné domácnosti zůstává přímá dotační pomoc. „Přímá podpora musí zůstat jen pro sociálně nejslabší domácnosti, u ostatních ale potřebujeme hospodařit efektivněji. To znamená především zajistit dostupné financování s vyšším podílem soukromých prostředků,“ říká Marta Gellová, ředitelka aliance Šance pro budovy. Právě hledání takového rámce, který přizpůsobí podporu různým skupinám vlastníků, je aktuálně předmětem práce odborníků v Národní platformě pro financování energetické účinnosti.

Krátkodobá opatření a dlouhodobý program

Nedávno vláda schválila novelu energetického zákona, která má, po schválení zákonodárců, zajistit rychlejší zásah při mimořádném zdražení energií. Je důležité, aby měl stát připravené nástroje, kterými v takovém případě dokáže domácnosti a firmy ochránit. Vedle těchto krátkodobých opatření se však nesmí zapomínat na dlouhodobé řešení, kterým je snižování energetické náročnosti budov. Ceny energií na trhu nedokážeme zcela ovlivnit, můžeme ale zásadně ovlivnit množství energie, které naše domy, kanceláře a provozovny potřebují. Čím méně energie budovy spotřebují, tím méně jsou jejich uživatelé zranitelní při dalším růstu cen.

Právě výše uvedená statistická zjištění dokazují, proč jsou komplexní renovace tak důležité – nejenže pomáhají snižovat dlouhodobé provozní náklady, ale zároveň posilují odolnost domácností a firem vůči budoucím cenovým výkyvům. Abychom tento potenciál dokázali využít, potřebujeme stabilní a předvídatelný systém podpory renovací, který bude zohledňovat rozdílné možnosti a potřeby jednotlivých skupin vlastníků.

Krizová opatření a dlouhodobé snižování spotřeby energie by se měly vzájemně doplňovat. „Naším cílem by mělo být, aby domácnosti i firmy byly na budoucí výkyvy cen energií co nejlépe připravené a nemusely se tolik spoléhat na mimořádné zásahy státu,“ uzavírá Marta Gellová.