Archiv článků (Obec a finance)

Je Praha podle objektivních kritérií řízena dobře? Jak má nakládat se svým rozpočtem? Investovat, nebo šetřit na velké projekty? Jaké jsou vztahy se státem? A mají politici sedět v městských firmách? Nejen na tyto otázky hledali odpovědi hosté již osmé veřejné debaty iniciativy Pražská agenda – a poslední před říjnovými komunálními volbami – tentokrát pod názvem „Jak Prahu řídit efektivně.“

Premiér Andrej Babiš minulý týden reagoval na kritiku rozvolněné rozpočtové politiky poukazem na to, že české domácnosti mají na účtech dost peněz, aby skoupily celý státní dluh. Ten se pohybuje kolem 3,7 bilionu korun, zatímco bankovní vklady domácností překračují čtyři biliony. To sice může znít uklidňujícím dojmem, jenže veřejné finance takto jednoduše nefungují.

Může obec poskytnout žadateli na základě zákona o svobodném přístupu k informacím nepravomocné rozhodnutí soudu týkající se pracovněprávních vztahů, když jednou stranou sporu je obec a druhou bývalý zaměstnanec?

Slavné vily, historické činžovní domy, panelová sídliště, dělnické kolonie, experimenty s kolektivními domy, nejnovější realizace i bydlení na hausbótu nebo skanzeny. Za nejrůznějšími podobami domova zve od čtvrtka 1. do středy 7. října šestnáctý ročník festivalu Den architektury, který nabídne ve více než stovce měst a obcí po celé České republice i na Slovensku téměř 500 akcí zdarma.

Investovat do rezidenčních nemovitostí patří z hlediska výnosu, rizika a likvidity k nejlepším investicím. Navíc jde o dostupné zajištění na stáří. Není proto divu, že stále více lidí využívá volné prostředky právě k nákupu bytu.

Bezpečnostní dokumentace má mezi informatiky pověst nutného zla. Nová regulace ji ale staví do jiné role: je to důkazní materiál úřadu. Co přesně § 3 vyhlášky č. 410/2025 Sb. požaduje a jak to zvládnout bez šanonové tyranie?

Který soud je místně příslušný k projednání žaloby, když za škodu odpovídají dva viníci společně a nerozdílně, ale každý má bydliště v obvodu jiného okresního soudu?

V těchto dnech, kdy se blíží volby do zastupitelstev územních samosprávných celků, je vhodné porovnat, jak hospodaří samosprávy v Česku a v ostatních zemích Evropské unie. Porovnáme rovněž vybrané údaje rozpočtového hospodaření jednotlivých segmentů naší samosprávy – krajů, hlavního města Prahy a ostatních obcí.

Bezplatné zákonné pojištění vkladů do výše 100 000 eur se dnes může vztahovat také na některé menší obce. Na rozdíl od fyzických osob nebo běžných firem však tato ochrana nevzniká automaticky. Obec o ni musí požádat a doložit splnění zákonných podmínek. Dobrou zprávou je, že od roku 2028 by se pravidla měla významně změnit a ochrana rozšířit na vklady měst a obcí obecně.

Vláda schválila novelu zákona o obcích, která má rozšířit možnosti sdílení odborníků a služeb mezi samosprávami. Reaguje tak na rostoucí nároky, které zejména menší obce stále obtížněji zvládají vlastními silami. Zatímco část starostů a organizací vidí řešení v posilování meziobecní spolupráce, někteří experti upozorňují, že Česko se kvůli mimořádně roztříštěné síti samospráv mělo vydat spíše cestou slučování.

Účinnost zákona č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí, se nezadržitelně blíží. Přestože nový právní předpis nabývá účinnosti až 1. ledna 2027, bylo by chybou vnímat rok 2026 pouze jako období pro přípravu nové směrnice nebo úpravu organizačních dokumentů. V předchozích článcích jsme si vysvětlili základní filozofii zákona, co je hlavním pilířem nové právní úpravy a jaké je rozdělení odpovědnosti při řízení obce.

Nová zelená úsporám (NZÚ) sehrála zásadní roli při vytvoření českého trhu s energetickými renovacemi a zasáhla 99 % českých obcí. Svým rozsahem a kontinuitou patří k výjimečným programům v regionu střední a východní Evropy. Dosavadní systém byl založen především na přímých dotacích, dlouhodobě ale doporučujeme větší zapojení soukromého kapitálu.

Může obec přenechat zisk z reklamy umístěné na obecním majetku (oplocení fotbalového hřiště) místnímu zapsanému spolku, který ji zajistil pro financování své činnosti a uzavřel smlouvu se sponzorem smlouvu o reklamě?

Na slavnostním ceremoniálu v areálu PVA Expo Praha byly uděleny ceny nejlepším architektům letošního roku. Ocenění za mimořádný přínos architektuře získali architekti Lukáš Ehl a Tomáš Koumar a obdrželi cenu Architekt roku 2026. Součástí akce bylo také udělení ceny Architekt obci 2026, kterou si odnesli Milan Kopeček, městský architekt Libčic nad Vltavou, a starostka Petra Pelešková.

Ani před komunálními volbami se obec nesmí zastavit. Současně však nastává chvíle, kdy je vhodné oddělit rozhodnutí nezbytná od těch, která mohou počkat na novou politickou reprezentaci.

Když se v investičních kruzích mluví o infrastruktuře budoucnosti, většina pozornosti směřuje k datovým centrům, čipům a energetice. Skutečně nenahraditelná komodita přitom teče potrubím pod našima nohama. Voda je možná nejpodceňovanější infrastrukturní téma příštích desetiletí.

Vyhláška č. 410/2025 Sb. míří výš, než bývá zvykem: povinnosti ukládá přímo vrcholnému vedení úřadu. Podpis pod směrnicí nestačí – vedení musí bezpečnost řídit, financovat a prokazatelně se o ni zajímat.

Od 1. ledna 2027 nabývá účinnost nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí (č. 231/2025 Sb.), který nahradí dosavadní zákon o finanční kontrole. Vysvětlili jsme si základní filozofii zákona i hlavní pilíř nové právní úpravy. V dnešním textu upozorníme na nejvýznamnější změnu, která spočívá v novém rozdělení odpovědnosti za řízení a kontrolu veřejných financí.

Zastupitelstvo rozhodlo nejprve o záměru a poté o prodeji části pozemku. Část této části pozemku se nachází pod stavbou kupujících a zbytek je zahrada. Na pozemek pod stavbou byl již udělán geometrický plán a aby se mohla oddělit i zahrada (byla by prodána až po zápisu staveb) musí se nejprve provést zápis tohoto geometrického plánu. Může se na schválený prodej části pozemku uzavřít dvě kupní smlouvy?

V metodických materiálech odboru Financování územních rozpočtů na Ministerstvu financí byla nedávno publikována odpověď na dotaz: Může příspěvková organizace zřízená obcí uzavřít smlouvu o spolupráci se spolkem na pořádání kulturní akce, i když je předem zřejmé, že akce bude ztrátová?

Zdravé veřejné finance se neobejdou bez dobře nastavených pravidel, nezávislých institucí a procesů. Ty mají pomáhat udržet veřejné rozpočty dlouhodobě udržitelné a současně zvyšovat efektivitu vládních výdajů. Česko tyto prvky má, v některých případech však fungují spíše formálně.

Inflace v Evropské unii v červenci mírně vzrostla. Harmonizovaná míra inflace se zvýšila z meziročních 2,9 % na 3,0 %, zatímco v minulém červenci činila 2,4 %. Nejvyšší míru inflace vykázalo opětovně Rumunsko (8,2 %), následované Litvou (5,4 %) a Bulharskem (4,4 %). Inflačními premianty zůstaly i v červenci Švédsko (0,3 %), Česko (1,3 %) a Dánsko (1,6 %).

V návaznosti na zavedení nových služeb spustilo Elektroenergetické datové centrum (EDC) také nové webové stránky. Ty by měly zájemcům usnadnit přístup nejen ke sdílení elektřiny, ale rovněž ke službám spuštěným od 1. 8. 2026, jako je akumulace elektřiny nebo agregace technické flexibility.

Soukromý vlastník rozparceloval svůj pozemek na čtyři stavební parcely a následně je prodal. V lokalitě není vybudován vodovodní řad potřebný pro zásobování těchto parcel pitnou vodou. Noví vlastníci nyní po obci požadují, aby vodovodní řad vybudovala obec na své náklady. Musí tomu obec vyhovět?

Krajské samosprávy letos po delší době nedostanou od vlády peníze na silnice II. a III. třídy. Důvodem, podle vyjádření vlády, je dostatek peněz, které kraje mají uložené na bankovních účtech. Tedy dostatečně vysoké úspory, ze kterých kraje mohou financovat silnice, za které jsou odpovědné.

Zatímco ORP mají na splnění povinností čas do přelomu roku, obce I. a II. typu často netuší, že jejich lhůta končí už 31. října 2026. Povinnost jim neukládá kybernetický zákon přímo, ale § 5b zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Tento díl je návod, co za zbývající týdny reálně stihnout.

Následující řádky se týkají globálního byznysu, kde Evropa soupeří s Čínou o budoucnost svého autoprůmyslu. V Česku je produkce automobilů podstatnou částí ekonomiky, i když v rámci světové konkurence jsme jen menší částí evropského hospodářství.

Obecní úřad rozeslal podnikatelům výzvu k prokázání, jakým způsobem nakládají s odpadem vzniklým při jejich činnosti. Několik podnikatelů reagovalo na tuto výzvu zasláním čestného prohlášení, že neprodukují žádný živnostenský odpad. Jedná se zejména o živnostníky, kteří pracují „z domova“ v administrativě, IT, poradenství atd. Je to v pořádku?

Evropská města se kvůli husté zástavbě, rozsáhlým zpevněným plochám a nedostatku zeleně přehřívají výrazně rychleji než jejich okolí. Evropská agentura pro životní prostředí proto řadí rozvoj městské zeleně mezi klíčová adaptační opatření na změnu klimatu. Jedním z nich jsou vegetační neboli zelené střechy, jejichž povrch pokrývá speciální vegetační souvrství s živými rostlinami.

Domácnosti v České republice jsou podle velikosti obce rozděleny na dvě zhruba stejně velké skupiny. V obcích do 9999 bydlí 45,8 % obyvatel, a v obcích s 10 000 a více obyvateli žije 54,2 %. Na velikosti obce také výrazně závisí, jak lidé bydlí. Podle počtu obyvatel je rozdělení téměř vyvážené, nicméně v jednotlivých aspektech bydlení (druh bytu, právní forma bydlení, výdaje za bydlení či využívání hypotéky) se tyto dvě skupiny mnohdy výrazně liší.

Základní filozofii zákona č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí, který od 1. ledna 2027 nahradí dosavadní zákon o finanční kontrole, jsme se věnovali v textu Změna systému finanční kontroly. V první části seriálu článků jsme si ukázali, že nejde pouze o změnu kontrolních postupů, ale především o změnu přístupu k řízení veřejných institucí.

Přívalové deště způsobují záplavy, sucho vysušuje studny, přehřáté ulice volají po zeleni. Dopady klimatické změny pociťuje silně nebo částečně 73 % českých měst a obcí. Zpracovaný strategický plán hospodaření s vodou má však jen 11 % z nich. Vyplývá to z průzkumu společnosti Wavin Czechia, která na jaře 2026 oslovila 300 českých samospráv.

Příjmy krajů, Prahy a ostatních obcí na konci prvního pololetí letošního roku dosáhly 506,6 mld. Kč a výdaje 446 mld. Kč. Takže rozpočet skončil přebytkem ve výši 60,5 mld. Kč. Na příjmech územní samosprávy se přebytek podílel 12 %, což je v prvním pololetí za posledních pěti letech nejméně. Příjmy se meziročně zvedly o 8 %, výdaje rostly rychleji, a to o 10 %.

Přestože česká města zatím nepatří mezi evropské průkopníky Smart Cities, chytrá řešení se v jejich fungování prosazují stále výrazněji. Praha vyniká zejména v práci s daty, digitálními službami a městskou správou, Brno pak v inovačním ekosystému, testování nových technologií a ve spolupráci s výzkumnou sférou.

Kde začít, když je povinností mnoho a času málo? Vyhláška č. 410/2025 Sb. na to dává překvapivě praktickou odpověď: přehledem bezpečnostních opatření podle přílohy č. 1. Je to zároveň plán, důkaz i ochrana úřadu.

Rozkaz k vyklizení je novým institutem upraveným v § 175a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) zavedeným tzv. změnovým zákonem č. 176/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře bydlení (dále jen „změnový zákon“), od kterého se očekává urychlení sporů o vyklizení nemovitostí.

Více než 380 tisíc domácností v Česku potřebuje cenově dostupné nájemní bydlení. Podle výstupů zprávy EIB pro Ministerstvo pro místní rozvoj se to týká přibližně 1,1 milionu lidí, tedy zhruba 40 % osob žijících v nájmu. K řešení krize dostupnosti bydlení je kromě nové výstavby nutné systematicky využívat také renovace stávajících budov.

V posledních letech prochází společnost novou fází digitalizace, v jejímž centru stojí umělá inteligence (AI). Ta má potenciál zásadně změnit způsob, jakým se vzděláváme, pracujeme, podnikáme i rozhodujeme. Méně pozornosti se však někdy věnuje tomu, že masové využívání AI je podmíněno dostupností kvalitního, rychlého a stabilního připojení k internetu.

Dnem 1. ledna 2027 nabude účinnosti zákon č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí, který po více než pětadvaceti letech nahradí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Přestože je nová právní úprava často představována především jako modernizace dosavadního systému finanční kontroly, její skutečný význam je podstatně širší.

V Česku přibývá středně velkých měst, která si pořizují přesné 3D modely svého území. Motivuje je k tomu například snaha o efektivnější plánování rozvoje sídla nebo podpora turismu. Trojrozměrné vizualizace se však dají dobře využít i v rámci krizových situací, v dopravě nebo při realizaci fotovoltaických projektů. Díky pokročilým technologiím je zároveň jejich cena pro většinu radnic dobře dostupná. Veřejně dostupné 3D modely měst v online mapových aplikacích mívají zpravidla nižší přesnost, protože jsou vytvářeny ze satelitních snímků v rozlišení na metr či vyšší desítky centimetrů. Hlavním cílem těchto modelů je usnadnit vizuální orientaci uživatele, nikoli sloužit jako nástroj pro odborné analýzy a plánovací procesy. K tomuto účelu si nově radnice pořizují samostatné detailní prostorové vizualizace svého území.

Od listopadu 2025 platí nový zákon o kybernetické bezpečnosti č. 264/2025 Sb. a s ním povinnosti, které poprvé dopadají přímo na obce. V úvodním dílu seriálu shrnujeme, koho se regulace týká, podle čeho se řídit a jaké lhůty běží – protože právě lhůty budou v následujících měsících rozhodovat.

Soutěž Architekt obci se snaží již deset let upozorňovat na význam spolupráce a vzájemné symbiózy mezi architektem a samosprávou při rozvoji našich sídel. Do finále letošního ročníku soutěže postoupili čtyři architekti René Dlesk (Vimperk), Milan Kopeček (Libčice nad Vltavou), Jakub Našinec (Velešín) a Josef Tlustý (Příbram).

Používání umělé inteligence (AI) ve veřejné správě i soukromém sektoru se stává běžnou součástí každodenní praxe. S tím však přichází řada právních otázek, které nelze přehlížet. Na jedné straně stojí problematika autorského práva, na druhé straně je téma ochrany osobních údajů.

Rozpočet krajů, Prahy a ostatních obcí skončil na konci května nebývale vysokým přebytkem, a to 30,2 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jen o něco málo nižší. Za pět letošních měsíců tak územní samospráva nevyužila 18 % svých disponibilních příjmů. Je to více než ve stejném období před rokem. Přitom v letech 2020 až 2026 se průměrné roční saldo rozpočtu podílelo na příjmech územní samosprávy 6 % a dosahovalo 18,9 mld. Kč.

Blíží se komunální volby a s nimi otázka, kterou letos uslyší každý starosta: „Jak jste hospodařili?“ Odpověď přitom leží v číslech, kterým většina občanů nerozumí. Nový Komunální SuperRating to mění – nezávislé hodnocení hospodaření obce za celé volební období 2022–2025 z oficiálních dat Ministerstva financí shrne osmnáct ukazatelů do jednoho srozumitelného zařazení A, B nebo C.

Mají dědicové zemřelého strážníka městské policie nárok na odchodné, které by mu náleželo, kdyby odešel do starobního důchodu?

Sdružení místních samospráv ČR bylo založeno v roce 2008 jako nová celostátní organizace vedle Svazu měst a obcí ČR. V době svého vzniku mělo Sdružení (SMS ČR) devět set padesát zakládajících členů a aktuálně sdružuje 2700 členských obcí. Pro své členy SMS ČR realizuje řadu projektů a služeb (provádí digitalizaci venkova, dostupnosti služeb, kvality infrastruktury, provádí vzdělávání komunálních politiků, řeší společný nákup energií, veřejné zakázky, dotační servis atd.)

Počet SIM karet s tarifním mobilním internetem se v Česku za deset let téměř zdvojnásobil a na konci roku 2024 se přiblížil hranici 10 milionů. Spolu s neomezenými tarify výrazně roste i spotřeba mobilních dat. V průměru dosáhla již 13,5 GB měsíčně na obyvatele. U fixního internetu je pak patrný postupný přechod k optickým připojením s vysokou přenosovou kapacitou.

Spotřebitelské ceny rostou v Česku druhým nejpomalejším tempem z celé Evropské unie. Míra meziroční harmonizované inflace v červnu poklesla z 1,8 na 1,1 %, tedy výrazně pod unijní průměr 2,9 %. Nižší inflaci vykázalo pouze Švédsko s 1,0 %, zatímco nejrychleji rostou spotřebitelské ceny v Rumunsku o 9,2 %.

Financování výdajů územních samosprávných celků spojených s volbami v roce 2026 a 2027 je obsahem Zpráv č. 1/2026, které Ministerstvo financí vydává pro finanční orgány obcí a krajů. Cílem tohoto oznámení je upozornit na právní režim financování volebních výdajů v roce 2026 a v roce 2027 (pro případy opakovaných či doplňujících voleb) a vyjasnit některé často řešené otázky z oblasti uznatelnosti výdajů.