Ostrava hostila 25. ročník konference o krajině
Pozemkové úpravy čekají nové výzvy i příležitosti
Jubilejní 25. ročník Konference pozemkových úprav, který se konal 23.–24. září v Ostravě, potvrdil, že pozemkové úpravy jsou klíčovým nástrojem pro odolnou krajinu a ochranu před povodněmi.
Konference proběhla pod záštitou ministra zemědělství Marka Výborného a hejtmana Moravskoslezského kraje Josefa Bělici a přilákala přes 150 účastníků z řad samospráv, odborné veřejnosti i akademické sféry. Letošní ročník navíc podtrhl mezinárodní spolupráci a přinesl nové konkrétní úkoly pro další rozvoj oboru pozemkových úprav.
Tradiční dvoudenní odborné setkání, které pořádal Státní pozemkový úřad ve spolupráci s Celostátní sítí pro venkov a Českomoravskou komorou pro pozemkové úpravy, se letos zaměřilo na efektivní správu zemědělského majetku jako klíč k udržitelné krajině.
„Pozemkové úpravy nejsou jen technickým nástrojem, ale komplexním řešením pro venkovský prostor. Jsou základem pro zadržování vody v krajině, dlouhodobě udržitelné hospodaření, a také pro zvyšování kvality života na venkově. Konference je jedinečnou platformou pro sdílení zkušeností, propojování praxe a politik a nastavování dalšího směřování, letos navíc doplněná o mezinárodní účast,“ uvedla ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová.
Konference nabídla aktuální informace ke Strategickému plánu Společné zemědělské politiky 2023–2027 nebo pravidlech podmíněnosti DZES 5. Silný důraz byl kladen také na financování opatření z evropských fondů – ať už v rámci plánů společných zařízení (PSZ), agrolesnických dotací nebo dalších programů podporujících krajinné prvky a ochranu půdy.
Součástí programu bylo i vyhodnocení závazků z loňského ročníku, kdy se většina stanovených úkolů podařila splnit. Příkladem může být posílení výkupy pozemků pro realizaci opatření v krajině nebo byla přijata dílčí opatření pro zrychlení procesu pozemkových úprav. Také propagace oboru pozemkových úprav byla v uplynulém období významně posílena, a to především aktivní komunikací na sociálních sítích a rozsáhlé účasti na odborných i veřejných akcích. V oblasti Krajinných prvků byl stanovený cíl po dohodě s klíčovými partnery přehodnocen a SPÚ nyní pracuje na vlastním systému evidence krajinných prvků z pozemkových úprav.
Letošní ročník měl i mezinárodní rozměr. Pozvání organizátorů přijal Michael Kreiner z německého úřadu pro rozvoj venkova (Amt für Ländliche Entwicklung) Dolní Bavorsko, který představil bavorské zkušenosti s rozvojem venkova a integrovaným přístupem k územnímu plánování a ochraně krajiny. Výměnu zkušeností se zeměmi s podobným agrárně-historickým kontextem chce Státní pozemkový úřad i nadále rozvíjet.
Hlavní odborná diskuse probíhala souběžně ve třech tematických diskusních skupinách. I letos byly výstupem konkrétní závazky pro další práci v oboru. Zazněla potřeba dokončit a zavést do praxe vyhlášku Monitoringu eroze, rozvíjet metody a systém vyhodnocování účinnosti opatření z PSZ ve spolupráci s akademickou obcí nebo další digitalizace pozemkových úprav. Diskutovalo se také nad sjednocením postupů a možnostmi vzájemného vzdělávání mezi SPÚ a odbornou veřejností.
Druhý den se nesl v duchu odborných přednášek zaměřených na představení příkladů dobré praxe z Moravskoslezského kraje financovaných z evropských dotačních titulů nebo informací k možnostem převodu a správě státního zemědělského majetku.
Závěr konference patřil terénní exkurzi do obcí Kobeřice ve Slezsku a Třebom. Exkurze tak završila dvoudenní odborný program praktickou ukázkou výsledků, které významně přispěly k protipovodňové ochraně zmíněných obcí a mají tak přímý dopad na zlepšení kvality života obyvatel venkova.