Černá kniha nelegálního hazardu

Stát měsíčně přichází o více než 330 milionů korun na daních z nelegálního hazardu, zatímco až 800 tisíc hráčů hraje u nelegálních provozovatelů. Na základě aktuálních dat Češi prohrají v nelegálním hazardu přibližně 14,5 miliardy korun, což představuje nerealizovaný výběr veřejných rozpočtů na hazardní dani přes 4 miliardy korun. Celkový náklad veřejných financí je ale vyšší vlivem dalších položek, jako je daň ze zisku nebo odvody na zaměstnance.

Tato alarmující zjištění vycházejí ze dvou nezávislých studií, které tvoří základ letošního vydání Černé knihy nelegálního hazardu – sociologického výzkumu Mgr. Roberta Klobuckého, Ph.D. (Sociologický ústav, Slovenská akadémia vied) a ekonomické analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) vedeného Ing. Alešem Rodem, Ph.D.,který je výkonným ředitelem v CETA a členem Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Obě studie se shodují, že nelegální hazard nejen oslabuje státní rozpočet, ale také podkopává účinnost opatření zaměřených na ochranu hráčů a prevenci závislostí.

Rejstřík vyloučených osob (RVO)

„Rejstřík by měl chránit ty nejzranitelnější, ale v on-line prostředí jeho účinnost dramaticky klesá,“ upozorňuje Robert Klobucký, autor studie Hraní nelicencovaných hazardních her na internetu. Podle jeho zjištění pouze 23,6 % hráčů, kteří hráli online v posledním roce a byli někdy zapsáni v RVO, se nikdy nepokusilo hrát hry u nelegálních provozovatelů bez české licence. Většina těchto respondentů (66,2 %) hraje u nelegálních provozovatelů občas či pravidelně. „Odhadujeme, že u nelegálních provozovatelů hraje přibližně 800 tisíc Čechů, z nichž zhruba polovina ani neví, jestli kasino, kde hrají, má českou licenci. Tito lidé jsou vystaveni prostředí bez jakékoli ochrany, limitů či kontroly,“ dodává Klobucký.

V současnosti je v RVO zapsáno více než 231 tisíc osob. Do rejstříku se lidé dostávají automaticky (např. kvůli insolvenci, pobírání dávek v hmotné nouzi či léčbě závislosti) nebo dobrovolně na vlastní žádost.

Dopady na veřejné rozpočty

Ekonomická studie CETA upozorňuje, že každá čtvrtá koruna prohraná v hazardu v Česku končí v nelegálním prostředí. Češi v nelegálním hazardu prohrají přibližně 14,5 miliardy korun. V mezinárodním kontextu se pro vyjádření skutečného objemu trhu s hazardními hrami používá ukazatel Gross Gaming Revenue (GGR) – tedy hrubé herní příjmy. Tento ukazatel představuje rozdíl mezi celkovými sázkami hráčů a vyplacenými výhrami a ukazuje, kolik peněz provozovatelům reálně zůstane po odečtení výher.

Tyto peníze (14,5 mld. Kč) přitom nenávratně mizí z české ekonomiky, nevrací se zpět ve formě daní, odvodů ani investic. „Nelegální hazard není jen sociálním problémem, ale jde o zásadní ekonomický problém,“ říká Aleš Rod. Podle odhadu analytického týmu CETA stát za rok přichází o 2,9 až 3,6 miliardy korun na dani z hazardních her, a obce ztrácejí dalších 0,4 až 0,5 miliardy korun. Odhadovaný efekt je očištěn o GGR, které na černém trhu prohrají mladiství nebo lidé z RVO.

Rozpočtové určení daně z daně z hazardních her znamená, že část výnosu této daně je přidělena státnímu rozpočtu a část rozpočtům obcí na základě zákonem stanovených procentních podílů. Obcím je část výnosu daně z hazardních her rozdělována právě na základě rozpočtového určení daně z hazardních her. Inkaso daně z internetových her připadá ze 100 % státu, protože u on-line provozu odpadá argument působnosti na území obce. Výnosy z daně z land-based technických her (automatů) se rozdělují tak, že 55 % připadá státu, 22,5 % obcím, na jejichž území jsou povolené automaty (podle počtu povolených herních míst), a 22,5 % všem obcím podle počtu obyvatel. U ostatních land-based her, jako jsou kursové sázky, loterie či poker, činí podíl státu 35 % a podíl všech obcí 65 %.

Všechny nevybrané veřejné příjmy mají samozřejmě svou cenu – mohly by financovat sport, kulturu, prevenci závislostí, snižovat zadlužení nebo zůstat v kapsách daňových poplatníků, kdyby zůstaly v oficiální ekonomice u legálních provozovatelů. Místo toho končí v rukou anonymních provozovatelů sídlících mimo dosah českých úřadů v daňových rájích.

Zájem o nelegální weby dokládá i analýza vyhledávání. Zájem o nelegální hazard je obrovský – pouze prostřednictvím vyhledávače Google se nelegální weby v Česku hledají až 1 milionkrát měsíčně.

Rozsah nelegálního hazardu dokládá srovnání legálních a nelegálních provozovatelů. Zatímco na území ČR legálně působí 27 provozovatelů, ví se o 1113 nelegálních značkách, které aktivně a cíleně oslovují české hráče.

Nelegální hazard zůstává problémem

Ačkoli se většina pozornosti soustředí na oblast internetu, nelegální hazard přetrvává i v kamenných hernách. Kontroly dlouhodobě odhalují herny fungující bez potřebných povolení, zejména tam, kde obce a města plošně zakázaly legální provozovny. Tento segment sice tvoří menší část černého trhu, ale má výrazný sociální dopad – zejména v regionech s vyšší mírou sociálního vyloučení. Jde o místa, kde dochází k porušování zákona, obcházení obecních regulací a často i k dalším formám kriminality. Proto je velmi důležité, aby se stát v kontrole těchto provozů angažoval, ideálně formou zpřísnění legislativy vůči těmto subjektům, což by mohlo výrazně pomoci Celní správě v exekuci.

Černá kniha proto slouží jako varování i nástroj pro lepší pochopení nových rizik – a jako podklad pro diskusi mezi státními institucemi, odborníky i provozovateli o tom, jak efektivně reagovat na digitální proměnu černého hazardu.