Sliby a realita pražského bydlení
Diskuzí o největším problému české metropole, tedy o krizi dostupnosti bydlení, pokračovala série veřejných debat inciativy Pražská agenda, která si klade za cíl vytvořit platformu pro nepředpojatou debatu o budoucnosti hlavního města.
„Dostupnost bydlení je pro obyvatele hlavního města klíčové téma, které se propisuje do všech aspektů jeho budoucího rozvoje,“ uvedl úvodem Jan Macháček, prezident Strategeo Institute, který také iniciátorem diskuzních setkání. O dostupnosti bydlení v metropoli a příčinách současné krize diskutovali ve dvou panelech odborníci i pražští politici
Dostupné bydlení pohledem odborníků
V prvním panelu zasedli ekonomové a zástupci byznysu a státní správy. Shodně označili za hlavní problém dlouholetý deficit nové výstavby, čemuž brání přílišná regulace, a to hlavně ze strany státu. Příčin je podle nich ovšem více. „Města nejsou nastavením rozpočtového určení daní motivovaná k tomu, aby se stavělo. Obce musí ze svého vybudovat nutnou infrastrukturu a stavby také zatěžují bydlící obyvatelstvo, takže z pohledu komunálního politika jde často o projekt, který vlastně nikdo nechce. Systém tak vychovává k brždění procesů,“ argumentoval Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města (IPR). Jiný názor zazněl ze strany bankovního sektoru. „Nedostupnost bydlení souvisí s cenou peněz. Rezidenční byty jsou závislé na hypotečních sazbách, a čím jsou nižší, tím se zvyšuje tlak na růst koncových cen. Manipulace s cenou hypoték směrem dolů bude znamenat zhoršení situace. Nutné je podpořit nabídkovou stranu,“ uvedl například ekonom Miroslav Zámečník. Developer Jan Fiedler zase říká: „Pro nás je klíčové přijetí Metropolitního plánu, což nám umožní alespoň fungovat, a postupně odblokovat povolování staveb.“ Hodně připomínek zaznělo směrem k byrokratizaci a dlouhodobosti stavebního řízení. K tomu dodal Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas: „Já jsem pesimistický. I kdyby se podařilo stavební procesy odblokovat, brzy přijde úplně nový byrokratický systém, a to dekarbonizace. Její náklady půjdou do stamiliard, a to způsobí, že bydlení bude ještě nedostupnější.“
Politici versus realita
V druhém panelu zasedli reprezentanti pražské politiky, a doplnili je také zástupci veřejnosti, kteří je konfrontovali s konkrétními problémy krize pražského bydlení. Diskuze se většinou stáčela k neschopnosti města vybudovat vlastní bytový fond. Podle IPR vzniká ročně jen asi 60 obecních bytů. Nesplněné zůstaly také sliby z předvolební kampaně, v níž například lídr Pirátů, Zdeněk Hřib mluvil o výstavbě až 80 tisíc bytů. Podle diskutujících je na vině i omezující územní plán či neschopnost města využít své finanční rezervy. Debata se vedla i o tom, zda má město stavět vlastní developerské projekty, nebo raději spolupracovat se soukromým sektorem. „Neexistuje žádné zázračné řešení. Slibuji si hodně od přijetí nového Metropolitního plánu. Největší problémy s výstavbou v Praze totiž vyplývají z toho, že téměř každá stavba vyžaduje změnu územního plánu, která trvá někdy až 10 let,“ uvedl Adam Scheinherr, náměstek primátora.
Zaznívaly rozdílné názory na roli samosprávy při řešení bytové problematiky. „Jsem pro to, aby město vlastní byty aktivně stavělo. Je to otočka proti politickému a společenskému konsenzu, který tu platil od 90. let, v jehož rámci se naopak byty privatizovaly,“ uvedl Adam Zábranský (Piráti), radní HMP. Oponoval Radomír Nepil (ANO), místostarosta Prahy 8: „Město by na svých pozemcích mělo stanovit co potřebuje, kolik svých bytů, škol, občanské vybavenosti a podobně, ale nevyvíjet nějaké velké ekonomické aktivity. Zkrátka, mělo by stavět byty pro své potřeby, preferované profese, sociální případy. Ale ne suplovat trh.“
Debatu uzavřel Tomáš Portlík, starosta Prahy 9 a místopředseda ODS: „Sázím na nový Metropolitní plán a sjednocený výklad nového stavebního zákona, kdy nebudeme klást další a další podmínky pro výstavbu. Shodneme se, že řešení bytové krize, stavba infrastruktury a občanské vybavenosti je veřejný zájem. A musíme se ptát, jestli ho naplníme, když povolovací procesy budou trvat pět let.“
Výzkum názorů Pražanů
Jako jeden z podkladů k debatě posloužil i exkluzivní průzkum STEM/MARK. Vyplývá z něj například, že polovina Pražanů dává bytové situaci pětku, průměrná známka je čtyřka (na stupnici školního známkování). Jako hlavní problém bytové situace Pražané spontánně uvádějí vysoké ceny – trápí je zejména výše nájmů, náklady často považují nejen za vysoké, ale za vysloveně absurdní. Nejvíce oslovených považuje za řešení výstavbu městských bytů, ovšem zároveň považují developerské projekty realizované samotným městem, například formou městské developerské společnosti, za riskantní.
Pražská agenda: Bydlení v Praze – výzkum STEM/MARK
Inciativa Pražská agenda kromě pravidelných odborných debat přináší i výzkumy veřejného mínění, podcasty a doporučení pro město. Strategeo očekává, že tyto výstupy mohou sloužit jako podněty i pro politické subjekty kandidující v komunálních volbách, které nás na podzim čekají.