Obce finančně krvácejí kvůli sběru textilního odpadu. SMS ČR upozornilo ministra životního prostředí na vysoké poplatky za svoz
Prudce rostoucí ceny za svoz textilního odpadu, poplatky, které už nepokrývají skutečné náklady, i nereálné separační cíle. Sdružení místních samospráv ČR upozornilo při jednání s ministrem životního prostředí Igorem Červeným na problémy, kterým aktuálně čelí obce v odpadovém hospodářství.
Od roku 2025 mají obce povinnost zajistit oddělený sběr textilního odpadu. Vzhledem k přetrvávajícímu nedostatku zpracovatelských kapacit a problémům s odbytem ale samosprávy čelí dalšímu nárůstu nákladů na svoz vytříděného textilu.
„Ceny za svoz textilního odpadu se pohybují v násobně vyšších částkách než v případě směsného komunálního odpadu. Starostové vnímají aktuální nastavení povinného sběru vyhozeného textilu jako nehotové, nefinancované a systémově nefunkční opatření, jehož náklady jsou přeneseny téměř výhradně na samosprávy,“ říká Petr Halada, předseda SMS ČR.
Pro textilní odpad má být v budoucnu zaveden systém rozšířené odpovědnosti výrobců, takzvaný EPR systém. Ten přenáší na výrobce odpovědnost za sběr, recyklaci a ekologickou likvidaci jejich produktů, podobně jako například u obalů nebo elektroodpadu. V případě textilu však má začít fungovat nejdříve v roce 2028.
„Je naprosto nezbytné, aby stát urychleně přišel s funkčním systémovým řešením, které situaci do té doby stabilizuje. Zákon upravující tuto oblast měl být předložen do mezirezortního připomínkového řízení do konce prvního čtvrtletí letošního roku, dosud se tak ale nestalo,“ dodává Petr Halada.
Situaci podle SMS ČR zatím nezlepšil ani dotační titul určený pro zpracovatelské společnosti. Jeho zavedení se do snížení konečných cen pro obce nepromítlo. Nespokojenost samospráv potvrzuje také dotazníkové šetření, které SMS ČR uskutečnilo na konci loňského roku.
Poplatky už nepokrývají náklady
SMS ČR na jednání upozornilo také na to, že maximální výše poplatku za komunální odpad, které mohou obce vybírat od svých obyvatel, již neodpovídá skutečným nákladům. Sdružení proto požaduje, aby stát změnil legislativu a navýšil maximální sazby poplatku tak, aby odpovídaly reálným nákladům na odpadové hospodářství.
Zatímco maximální výše paušálního poplatku činí 1 200 korun za osobu ročně, průměrné náklady obcí na jednoho obyvatele dosáhly v roce 2025 už 1 783 korun. Rozdíl tak musejí samosprávy stále výrazněji doplácet ze svých rozpočtů.
Separační cíle jsou mimo možnosti obcí
SMS ČR zároveň navrhlo vypustit ze zákona o odpadech ustanovení, které obcím ukládá zajistit vytřídění nejméně 60 procent z celkového množství komunálního odpadu. Od roku 2030 se má hranice zvýšit na 65 procent a od roku 2035 dokonce na 70 procent. Podle SMS ČR není v reálných možnostech obcí takových hodnot dosáhnout.
„Tato povinnost nevyplývá z evropské legislativy a platí pouze pro obce jako původce komunálního odpadu. Samosprávy přitom mají jen omezené možnosti, jak chování obyvatel ovlivnit. Do plnění stanovených cílů navíc nemohou započítávat některé relevantní způsoby nakládání s odpadem, například domácí kompostování,“ dodává Jan Birgus, člen předsednictva SMS ČR a předseda Pracovní skupiny pro životní prostředí a zemědělství.
Dalšími tématy byly boj proti suchu, zadržování vody v krajině a propojování vodárenských soustav. Právě jejich propojování může obcím přinést stabilnější zásobování pitnou vodou a větší odolnost vůči suchu či haváriím, vyžaduje však značné investice a koordinaci. Ministr SMS ČR ubezpečil, že vnímá vodu jako prioritu číslo jedna.