Enter ještě nemačkejte

Umělá inteligence na radnici 4.

5. 11. 2026 Obec a finance Veřejná správa on-line

Je krátce po komunálních volbách a pro nová zastupitelstva jsme připravili seriál článků možném využití umělé inteligence (AI). V první části šlo o praktický návod pro starostu na radnici, v druhé části jsme uvedli několik promptů, a třetí část se zaměřila na rizika používání AI.

Dnešní závěrečná část shrnuje a zdůrazňuje zásady práce s umělou inteligencí na radnici, která je základní a nejvíce využívanou součástí veřejné správy.

Co mohu zadat umělé inteligenci a kdy mám zbystřit? Než vložíte text, dokument, tabulku nebo jiný údaj do nástroje umělé inteligence, položte si jednoduchou otázku: Mohl bych stejný obsah bez obav předat externímu subjektu za podmínek, za kterých používáme tento AI nástroj?

Pokud neznáte odpověď, považujte obsah za neveřejný a nejprve ověřte pravidla vaší organizace.

🟢 Zelená: AI mohu běžně použít

Typicky jde o informace, které jsou veřejné, obecné nebo bezpečně anonymizované.

Do této skupiny může patřit příprava osnovy projevu starosty, stylistická úprava veřejného textu, návrh článku do radničního zpravodaje, příprava otázek na jednání, brainstorming, shrnutí veřejně dostupného dokumentu, vysvětlení obecného ekonomického nebo právního pojmu, práce s otevřenými daty, příprava struktury prezentace nebo převod odborného veřejného textu do srozumitelné češtiny.

Příklady zadání:

  • „Připrav mi deset otázek na jednání o svozu komunálního odpadu.“
  • „Vysvětli občanům srozumitelně, co znamená provozní přebytek rozpočtu.“
  • „Z tohoto zveřejněného usnesení připrav krátkou informaci na web města.“
  • „Najdi slabiny tohoto anonymizovaného návrhu investičního projektu.“

I v zelené zóně však platí jedno pravidlo: Výstup AI není automaticky správný. Před zveřejněním nebo použitím jej zkontrolujte.

🟠 Oranžová: Nejdříve přemýšlím

Sem patří situace, kdy AI může být velmi užitečná, ale pracujeme s interními, smluvními, osobními nebo jinak neveřejnými informacemi.

Typickým příkladem jsou interní ekonomické podklady, pracovní verze materiálů, nezveřejněné smlouvy, nabídky dodavatelů, zápisy z interních porad, některé materiály rady, personální dokumenty, stížnosti a podání občanů, životopisy, interní právní stanoviska nebo informace vztahující se ke konkrétním fyzickým osobám.

Před vložením takového obsahu si položte tři otázky:

  • Potřebuje AI skutečně znát tyto konkrétní údaje?
  • Mohu dokument anonymizovat nebo zobecnit?
  • Je konkrétní AI nástroj organizací schválen pro práci s tímto druhem informací?

Například místo: „Jan Novák, narozený 12. 4. 1968, bytem Jabloňová 28, si stěžuje…“ většinou postačí: „Občan si stěžuje…“

Pozor však na zdánlivou anonymizaci. Odstranění jména nemusí stačit, pokud lze člověka snadno určit podle ostatních informací.

Oranžová neznamená zákaz. Znamená – nejdříve posoudit, potom vložit.

🔴 Červená: STOP

Do neschváleného veřejného AI nástroje nevkládejte informace, jejichž únik, zpřístupnění nebo jiné, než zamýšlené zpracování může představovat významné bezpečnostní, právní nebo osobní riziko.

Patří sem zejména hesla, PINy, autentizační údaje, přístupové tokeny a API klíče, detailní informace o zabezpečení informačních systémů, využitelná data o zranitelnostech infrastruktury a další bezpečnostně kritické informace.

Stejnou opatrnost vyžadují zvlášť citlivé informace o konkrétních lidech, neveřejné informace, jejichž zpřístupnění by mohlo poškodit obec nebo třetí osobu, a dokumenty, u nichž interní pravidla použití daného AI prostředí výslovně nepovolují.

Platí jednoduché pravidlo: Pokud byste měli vážný problém, kdyby se obsah dostal mimo úřad, nevkládejte jej do AI nástroje, dokud bezpečně nevíte, že je pro takové použití schválen.

Pozor: data jsou jen polovina problému

Semafor se netýká pouze toho, co do AI posíláme. Stejně důležité je, co z ní přebíráme.

Nikdy bez ověření nepřebírejte:

  • právní závěr,
  • citaci právního předpisu,
  • spisovou značku nebo obsah soudního rozhodnutí,
  • finanční výpočet významný pro rozhodnutí,
  • faktické tvrzení, které nemáte doložené,
  • informaci o konkrétní osobě,
  • výsledek, podle něhož má být rozhodováno o právech nebo povinnostech člověka.

AI může napsat nepravdivou informaci stejně přesvědčivě jako pravdivou. Sebevědomá odpověď není důkaz správnosti.

Pravidlo pěti sekund

Než stisknete Enter, zeptejte se:

  1. Potřebuje AI všechny údaje, které jí posílám?
  2. Smím je tomuto konkrétnímu nástroji svěřit?
  3. Mohu osobní nebo neveřejné údaje odstranit?
  4. Co se stane, pokud bude odpověď AI chybná?
  5. Dokážu výsledek před použitím ověřit?

Máte-li u některé otázky pochybnost, Enter ještě nemačkejte.

Na závěr – jedno pravidlo nad všemi ostatními

AI je pomocník, nikoli nositel odpovědnosti. Může připravit návrh, shrnout dokument, hledat chyby, porovnat varianty, navrhnout otázky nebo upozornit na rizika. Rozhodnutí ale stále dělá člověk. A pod dokumentem také nebude podepsán chatbot. Bude pod ním podepsán starosta nebo úředník, skutečně odpovědná osoba.

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M., vedoucí odboru ekonomiky, statutární město Chomutov

Seriál Umělá inteligence na radnici
  1. Praktický návod pro obec, 26. 10. 2026
  2. Dvacet promptů pro starostu, 29. 10. 2026
  3. Největším rizikem AI je člověk, 3. 11. 2026
  4. Enter ještě nemačkejte, 5. 11. 2026 (právě čtete)