EPC projekty fungují
EPC projekty (z anglického Energy Performance Contracting, v češtině Energetické služby se zaručeným výsledkem) představují způsob, jak modernizovat budovy a snížit spotřebu energií bez nutnosti platit celou investici předem z vlastního rozpočtu.
Projekty fungují tak, že dodavatel navrhne, zrealizuje a případně i dlouhodobě spravuje úsporná opatření (např. výměnu kotelen, regulaci topení, modernizaci osvětlení či instalaci obnovitelných zdrojů). Smluvně přitom garantuje, že budova dosáhne určité výše úspor za energie. Pokud se úspor nedosáhne, rozdíl doplácí dodavatel ze svého. Investice se splácí postupně v čase (obvykle 4 až 10 let) přímo z peněz, které se ušetří na poklesu plateb za energie.
Kraje a města příkladem
„Kraje a města už ukázaly, že EPC projekty fungují a dokážou přinášet významné úspory veřejných prostředků. Nová legislativa nyní otevírá stejnou možnost také státu, který má ve svém vlastnictví stovky budov vyžadujících modernizaci. Je to důležitý krok, který může výrazně urychlit tempo energetických renovací,“ uvedl Kamil Čermák, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ ESCO, v rámci diskuze na téma Energetická bezpečnost ČR, kterou pořádal Institut pro veřejnou diskusi (IVD). Partnerem diskusního setkání byl ÚJV Řež ze Skupiny ÚJV a KPMG Česká republika.
Jedním z nejrozsáhlejších příkladů využívání EPC v České republice je Středočeský kraj, který do energetických renovací investuje přibližně 3,7 miliardy korun. Do projektů je zapojeno 154 objektů a jejich minimální garantované roční úspory dosahují 67 milionů korun. Projekty kombinují energeticky úsporná opatření s rozsáhlejšími stavebními úpravami, například zateplováním, výměnou oken nebo rekonstrukcemi střech. „EPC projekty nám umožňují systematicky modernizovat krajský majetek a současně snižovat jeho provozní náklady. Pro menší města a obce mohou být podobné projekty příliš složité, a proto potřebují odbornou podporu, poradenství a dostupné finanční nástroje,“ uvedla hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková.
Konkrétní ekonomické výsledky dlouhodobého využívání EPC představilo také Kongresové centrum Praha. Do modernizace svého technologického zázemí investovalo 135 milionů korun s původně garantovanou roční úsporou 24 milionů korun. Za devět let provozu však celkové úspory dosáhly 340 milionů korun a investice se vrátila za méně než pět a půl roku. Její součástí zde byla například i fotovoltaická elektrárna s více než dvěma tisíci panely, která pokrývá přibližně desetinu roční spotřeby elektřiny centra. Podle předsedkyně představenstva a generální ředitelky Kongresového centra Praha Lenky Žlebkové přispěly energetické úspory k výraznému zlepšení ekonomiky provozu celé organizace. Zároveň upozornila, že ne každé energetické opatření je ekonomicky návratné a jednotlivé investice je nutné pečlivě vyhodnocovat.
Potenciál úspor a možná rizika
Potenciál energetických úspor ve veřejném sektoru je značný. Podle údajů představených společností ČEZ ESCO by modernizace veřejných budov mohla přinést úspory až 20 miliard korun ročně. V roce 2024 se přitom České republice podařilo splnit pouze 30 % stanoveného cíle, podle kterého by se měla každoročně renovovat 3 % plochy veřejných budov. Více než 70 % budov ústředních vládních institucí navíc nesplňuje energetickou klasifikační třídu C. Projekty EPC, při kterých dodavatel smluvně garantuje dosažení stanovených úspor, tak mohou sehrát významnou roli v modernizaci státního majetku. Od roku 1994 bylo v Česku realizováno 315 těchto projektů zahrnujících 1700 objektů, které přinesly úspory v celkové výši sedmi miliard korun.
Energetické úspory představují jednu z největších příležitostí české energetiky. Kraje a města již mají s využíváním EPC dlouholeté zkušenosti, zatímco organizační složky státu byly dosud omezeny rozpočtovými pravidly, která jim neumožňovala využívat dodavatelské úvěry. Novela tak otevírá cestu k širšímu zapojení státu a rychlejší modernizaci jeho budov.
Vedle přínosů EPC upozornili účastníci konference také na rizika EPC spojená s jejich přípravou a financováním. Samotná garance energetických úspor totiž automaticky neznamená, že budoucí úspory pokryjí veškeré investiční náklady. Důležitou roli proto hraje správný výběr budov, kvalitní data, realistické posouzení návratnosti a smluvní rozdělení odpovědnosti mezi zadavatele a dodavatele. Významné je také průběžné měření skutečně dosažených výsledků. Zdeněk Obruča, Director, KPMG Česká republika, zdůraznil, že EPC představuje především model dlouhodobé odpovědnosti za měřitelný výsledek, nikoliv pouze alternativní způsob financování investic. „Skutečný potenciál vidím v tom, že veřejné instituce začnou přistupovat k modernizaci svého majetku systematicky a budou pracovat s celým portfoliem budov,“ uvedl Zdeněk Obruča.
Účastníci diskuse se shodli, že významnou překážkou zůstává také krátkodobý horizont rozhodování, který často odpovídá délce volebního období, zatímco návratnost energetických investic se počítá v řádu let.