Územní samospráva a hospodaření za první třetinu roku

Ke konci dubna letošního roku skončil rozpočet územní samosprávy přebytkem, i když nižším než o rok dříve. Její příjmy dosáhly výše 269,8 mld. Kč a výdaje 262,4 mld. Kč. Příjmy se meziročně zvýšily podstatně pomaleji než o rok dříve, zato výdaje rostly oproti loňskému roku nepoměrně rychleji.

Na nižší dynamice příjmů se podepsal pokles nedaňových příjmů a investičních dotací a jen mírný růst daňových příjmů. Opačným směrem zapůsobilo zvýšení neinvestičních dotací. Pokles nedaňových příjmů ovlivnilo mj. dokončení procesu vyrovnání věřitelů Sberbank, nižší dynamiku daňových příjmů pak z části snížení podílu krajů a obcí na sdílených daní.

V rámci výdajů se zvýšily nejen ty běžné, ale především výdaje kapitálové. A to navzdory poklesu investičních dotací, které je pomáhají financovat. Výsledkem mnohem vyšší dynamiky výdajů než příjmů, byl sice přebytek rozpočtu, ale pouze zhruba na čtvrtinové úrovni z předchozího roku. Na celkových příjmech se podílel 3 %, o rok dříve to bylo více než třikrát tolik. Z celkových příjmů věnovala krajská samospráva 13 % na investice, o rok dříve to bylo 11 %. Investiční dotace financovaly investiční dotace letos z 21 %, o rok dříve to bylo z 35 %.

Přebytek rozpočtu územní samosprávy byl koncem dubna nejnižší od roku 2022. Ačkoliv se investiční dotace oproti předchozímu roku výrazně propadly, kapitálové výdaje se naopak zvedly, a to o 22 %. Z části je to i důsledek srovnávací základny z minulého roku, ve kterém vykázaly investiční dotace značný růst a kapitálové výdaje jen pomalý růst.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Krajská samospráva

Také rozpočet krajských samospráv skončil za čtyři měsíc letošního roku přebytkem, ale na mnohem nižší úrovni než o rok dříve. Celkové příjmy dosáhly výše 121,2 mld. Kč a výdaje 119,9 mld. Kč. Příjmy krajů se meziročně o 1 % snížily, zato výdaje stouply 7 %. K meziročnímu poklesu příjmů přispělo snížení nedaňových příjmů a investičních dotací. Hlubšímu propadu zabránilo zvýšení neinvestičních dotací a mírný růst daňových příjmů.

Běžné výdaje krajů rostly rychleji než výdaje kapitálové. Ačkoli investiční dotace meziročně poklesly o 3,5 mld. Kč, kapitálové výdaje zaznamenaly pokles „pouze“ o 0,4 mld. Kč. Výrazně se snížil podíl investičních dotací na financování kapitálových výdajů krajů. V loňském roce financovaly až 68 % kapitálových výdajů, letos jednu pětinu. Kapitálové výdaje se na celkových příjmech krajů podílely 6 %, stejně jako o rok dříve.

I při meziročním poklesu příjmů dokázaly kraje letos uskutečnit větší objem investic při výrazně nižším zapojení investičních dotací.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Hlavní město Praha

Rovněž hlavní město uzavřelo rozpočet za první čtyři měsíce letošního roku přebytkem na nižší úrovni oproti stejnému období předchozího roku. Jeho příjmy se meziročně zvýšily o 5 % na 47,2 mld. Kč a výdaje stouply o 10 % na 37,3 mld. Kč. K meziročnímu přírůstku příjmů přispěly neinvestiční dotace 1 mld. Kč a daňové příjmy 0,9 mld. Kč. Investiční dotace zaznamenaly pokles.

Dynamika kapitálových výdajů Prahy byla vyšší než v případě výdajů běžných. Z celkových příjmů věnovalo hlavní město na investice 11 %, a to je nepatrně vyšší podíl než o rok dříve. I při poklesu objemu investičních dotací byl objem kapitálových výdajů v tomto období vyšší než v předchozích třech letech. Oproti stejnému období loňského rok se výrazně snížila participace investičních dotací při financování kapitálových výdajů, a to z 5 % loni na letošní pouhé 1 %.

Praha ke konci dubna letošního roku uskutečnila vyšší kapitálové výdaje i při nižším objemu investičních dotací. Přebytek rozpočtu byl sice nižší než o rok dříve, ale i tak převýšil jeho hodnotu z let 2022 a 2023.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Ostatní obce a města

Obce bez započtení Prahy vykázaly v prvních čtyřech měsících letošního roku téměř vyrovnaný rozpočet.

Jejich příjmy dosáhly výše 109,5 mld. Kč a výdaje 109,2 mld. Kč. Meziročně se příjmy zvýšily o 2 % a výdaje o 14 %. K meziročnímu přírůstku příjmů o 2,1 mld. Kč přispěly neinvestiční dotace částkou 2,1 mld. Kč, daňové příjmy 1,6 mld. Kč a investiční dotace pak 1,4 mld. Kč. Objem investičních dotací v daném období byl zdaleka nejvyšší minimálně v posledních čtyřech letech. Úbytek zaznamenaly pouze nedaňové příjmy, zato ve výši 3,4 mld. Kč. I tak však byly vyšší než v roce 2022 a 2023.

Obdobně jako v případě hlavního města převyšovala i zde dynamika kapitálových výdajů růst výdajů běžných. Kapitálové výdaje se meziročně zvedly dokonce o 30 % a byly značně vyšší než v předchozích třech letech. Objem kapitálových výdajů se zvyšuje již delší dobu, nikoli tak rychle, jak letos.

Z celkových příjmů věnovaly ostatní obce na investice více než pětinu (22 %). Přitom podíl investičních dotací na kapitálových výdajích byl meziročně o jeden procentní bod nižší a dosáhl 26 %. I tak byl vyšší než v případě krajů, o Praze ani nemluvě.

Obce bez Prahy téměř plně využily peníze, které měly v rozpočtu v tomto období k dispozici. Při nižších příjmech oproti stejnému období loňského roku uskutečnily oproti loňsku vyšší objem kapitálových výdajů. Jejich přírůstek byl meziročně třikrát vyšší než přírůstek investičních dotací. Takže k financování investic obce více než dříve využívaly jiné zdroje.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.