Vliv rozpočtového provizoria
V první třech měsících letošního roku hospodařila vláda se schodkem ve výši 27,6 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku jde o viditelně lepší výsledek – o téměř 64 miliard korun. Tento rozdíl jde ale z podstatné části na vrub rozpočtovému provizoriu, které omezovalo měsíční výdaje vlády na dvanáctinu loňského rozpočtu.
Právě z tohoto titulu meziročně klesly rozpočtové výdaje o téměř 8 %, zatímco příjmy vzrostly o 3,9 % díky růstu inkasa daní a pojistného a také vyšším příjmům z EU.
Režim rozpočtového provizoria skončil 21. března
Teprve další měsíce ukážou skutečnou kondici státního rozpočtu. Vláda letos počítá se schodkem 310 mld. Kč, negativní dopady konfliktu na Blízkém východě ale zvyšují riziko překročení plánovaného deficitu. A to navzdory tomu, že státní rozpočet aktuálně z energetického šoku profituje – z titulu dražších pohonných hmot rostou příjmy ze spotřební daně a DPH. Pokud by měly ceny pohonných hmot vydržet na současných úrovní, pak do konce roku odhadujeme dodatečný příjem pro státní kasu v řádu vyšších jednotek miliard korun.
Hrozí zpomalení růstu ekonomiky
V důsledku íránského šoku ale hrozí zpomalení růstu české ekonomiky – a společně s tím i slabší dynamika příjmů státního rozpočtu. Ministerstvo financí v lednové predikci odhadlo letošní růst ekonomiky na úrovni 2,4 % To nám nyní přijde jako příliš ambiciózní – náš revidovaný odhad počítá s růstem reálného HDP o 2,1 %, přičemž rizika jsou vychýlena ve směru ještě pomalejšího růstu v závislosti na rozsahu a délce trvání konfliktu.
Na stole je navíc i otázka možných kompenzací vysokých cen energií pro spotřebitele a firmy. Vláda zatím správně vyčkává a neuchyluje se k plošným a drahým opatřením, která nebývají příliš efektivní – příkladem je zastropování cen pohonných hmot. Jako nejvhodnější se nyní jeví cílená a rychlá podpora nejzranitelnějších skupin ve společnosti. Pokud by však ceny energií dále rostly a v horizontu týdnů by se žádná úleva nedostavila, pak jsou plošná opatření, která by zvýšila tlak na veřejné rozpočty, rozhodně ve hře.
Financování státního dluhu
Z pohledu vlády je zároveň nepříjemné sledovat razantní růst úrokových sazeb u státnících dluhopisů. Od začátku konfliktu vzrostl výnos desetiletého státního dluhopisu o zhruba 0,5procentního bodu na 4,9 %. To prodražuje financování státního dluhu, jehož obsluha by už tak měla letos zatížit státní rozpočet částkou přesahující 100 miliard korun.