Strategie Ministerstva zemědělství pro drůbeží maso: zaměříme se na posílení domácího zpracování

Zvýšení soběstačnosti v drůbeži a drůbežím mase je cílem Strategie Ministerstva zemědělství (MZe). Konkrétním záměrem je modernizace sektoru a zvýšení výroby produktů s přidanou hodnotou. S tím pomohou zacílené dotace i podpora značek kvality.

„V České republice aktuálně roste spotřeba drůbežího masa a na druhé straně klesá schopnost domácího trhu pokrýt vlastní poptávku. Zatímco roční spotřeba dosahuje cca 31 kilogramů na osobu, což je výrazně nad průměrem EU, který činí 25,1 kilogramu, míra soběstačnosti od roku 2021 klesla na úroveň 62,5 %. Naším cílem je tento trend zvrátit a pokrýt v mnohem větší míře poptávku českých spotřebitelů po drůbežím mase z domácích zdrojů,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

MZe se chce proto podle Strategie zaměřené na drůbež a drůbeží maso ještě více zaměřit na podporu investic do modernizace chovů, posílení domácího zpracování, zvýšení potravinové soběstačnosti a zlepšení obrazu drůbežího masa v obchodních řetězcích. Například náklady ušetří zpracovatelům automatizace a robotizace porážkových linek. Výdaje za krmiva sníží náhrada dovozové sóji tuzemskými bílkovinnými plodinami jako jsou lupina, hrách, bob i sója.

„Domácí produkce drůbežího masa má vysokou kvalitu, jak potvrzují výsledky veterinárních kontrol. To je pozitivní zpráva také pro spotřebitele. Výhody by drůbežářský sektor mohl čerpat i ze spolupráce podniků přes odbytové organizace a společný marketing. Zakládání organizací producentů posílí vyjednávací pozice drůbežářů vůči obchodním řetězcům,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

MZe poskytuje do drůbežářství prostředky například přes program Podpora zpracování produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu s ročním rozpočtem mezi 100 až 120 milionů korun na modernizaci linek a chladírenská zařízení. MZe rovněž pomáhá drůbežářům vyrovnávat ztráty po nákazách v chovech.

Důležitou roli v podpoře českého drůbežářství hraje rozvoj národních značek kvality (Klasa, Regionální potravina), jasné označování původu potravin a důraz na welfare zvířat. Pomoci by měla i revize zákona o významné tržní síle. Ta má účinněji chránit zpracovatele před obchodními praktikami vedoucími k prodeji pod nákupními cenami. Velkou příležitostí je i vládou podpořené usnesení o větším uplatňování lokálních potravin v institucionálním stravování. To by mělo významně podpořit odbytiště domácí produkce a biopotravin.

O budoucnosti českého drůbežářství jednal ministr zemědělství také 15. července letošního roku na kulatém stolu se zástupci drůbežářského sektoru a Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR).

Podle údajů Českého statistického úřadu bylo ke konci roku 2025 v ČR chováno celkem 23 548 755 kusů drůbeže. Z toho byla kategorie kura domácího zastoupena v počtu 22 835 784 kusů, dále kachny (380 965 kusů), husy (12 089 kusů) a krůty (308 965 kusů). V kategorii kuřat chovaných na maso bylo evidováno celkem 12 milionů kusů.