Zdražování potravin je v Česku nadprůměrné
Dle harmonizovaného indexu vzrostla v červnu meziroční míra inflace v EU z květnových 2,2 % na 2,3 %. Cenový vývoj tak zůstává relativně umírněný, avšak mezi jednotlivými členskými státy panují nadále významné rozdíly.
Inflačním ohniskem zůstává východní Evropa – v Rumunsku se spotřebitelské ceny zvýšily o 5,4 %, na Slovensku pak o 4,6 %. Z velkých ekonomik vykazuje trvale nejnižší inflační tlaky Francie, kde ceny vzrostly pouze o 0,9 %.
V celoevropském kontextu jsou stále zvýšené především jádrové inflační tlaky (očistěné o volatilní vlivy cen energií nebo potravin). I zde je přitom vidět dělící linie v podobě bývalé železné opony – například na Slovensku je meziroční dynamika téměř 6 %, což je problematické nejen kvůli samotnému rozsahu inflační nálože, ale zejména při pohledu na 2 % úrokové sazby ECB a očekávání jejich dalšího snížení. Také v Česku zůstává jádrová inflace zvýšená, byť na podstatně příznivější úrovni. V meziročním srovnání na 3,2 %, v případě tzv. tříměsíčního momenta („inflace tady a teď“), kterému věnuje zostřenou pozornost ČNB, pak červen přinesl zvolnění z 3,3 % na rovná 3 %.
Výrazně nadprůměrně v Česku již několikátý měsíc v řadě zdražují potraviny, což nás v rámci EU řadí do první čtyřky. V meziročním porovnání se v červnu potravinová inflace zvýšila z 5,4 % na 6,1 %, přičemž i v nejbližších měsících je třeba počítat s podobným tempem zdražování. To ostatně naznačily i výsledky červnových výrobních cen, jak těch v zemědělství, tak i překvapivě svižný meziměsíční i meziroční růst u potravinářů.
Pro ČNB zůstává rozkolísaný vývoj potravin jedním z rizik inflačního výhledu, stejně jako persistentní cenové tlaky v jádrové inflaci nebo průsak zdražujících nemovitostí do inflace skrze náklady vlastnického bydlení. Z červnového vrcholu sice budeme dle našeho odhadu dále pozvolna klesat, v rámci bankovní rady ČNB ale přesto budou hrát prim proinflační rizika. Proto na srpnovém měnově-politickém zasedání počítáme se stabilitou úrokových sazeb na 3,5 %.