Hospodaření Prahy v roce 2025
Hlavní město Praha je největší obcí v Česku, z hlediska postavení ve státní správě má i působnost kraje. Toto mimořádné postavení hlavního města v územní samosprávě je dáno zákonem a odráží se také v objemu finančních prostředků, s kterými Praha hospodaří. Z hlediska územních samospráv to v loňském roce byla šestina všech jejich příjmů a sedmina výdajů. Také proto, v návaznosti na hospodaření územních rozpočtů v roce 2025, uvádíme obdobný rozbor hospodaření hlavního města.
V roce 2025 získalo hlavní město do rozpočtu celkem 148,1 mld. Kč a uskutečnilo výdaje v rozsahu 124 mld. Kč, stranou tudíž odložilo 24,2 mld. Kč. Přebytek byl loni o 1,2 mld. Kč vyšší než o rok dříve. Praha nevyužila 16 % svých disponibilních příjmů. Vyšší úspory vykázala Praha v posledních sedmi letech jen v roce 2023.
Příjmy a výdaje
Celkové příjmy a výdaje pražského rozpočtu meziročně rostly shodným tempem, a to ve výši 5 %. Příjmy se meziročně zvýšily o 7,1 mld. Kč. Nejvíce k tomu přispěl růst daňových příjmů o 5,3 mld. Kč, neinvestiční dotace vzrostly o 2,6 mld. Kč. Naopak, o 48 % meziročně poklesly investiční dotace. Vzhledem k tomu, že Praha je získává ve velmi malém objemu to bylo „jen“ o 0,6 mld. Kč. Snížil se i objem nedaňových příjmů, to o 0,3 mld. Kč. Objem příjmů z prodeje majetku poklesl meziročně pouze nepatrně.
| 2024 | 2025 | 2025/2024 | |
|---|---|---|---|
| Daňové | 97,2 | 102,6 | 5 % |
| Nedaňové | 9,2 | 9,0 | −3 % |
| Kapitálové | 0,7 | 0,6 | −6 % |
| Neinvestiční dotace | 32,7 | 35,4 | 8 % |
| Investiční dotace | 1,2 | 0,6 | −48 % |
| Příjmy | 141,0 | 148,1 | 5 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Výdaje se meziročně zvedly o 5,9 mld. Kč, a to pouze zásluhou růstu běžných výdajů o 6,5 mld. Kč. Na pokles investičních dotací navázalo snížení kapitálových výdajů, a to o 0,6 mld. Kč. Z celkových příjmů vydala Praha loni na investice 18 %, o jeden procentní bod méně než o rok dříve. Váha investičních dotací ve struktuře financování kapitálových výdajů se snížila na polovinu, ze 4 % v roce 2024 na pouhá 2 % v roce 2025 a měly stejnou váhu jako příjmy z prodeje majetku.
Provozní saldo (rozdíl mezi daňovými a nedaňovými příjmy a neinvestičními dotacemi na straně jedné a běžnými výdaji na straně druhé) dosáhlo 48,9 mld. Kč. Po roce 2023 to bylo druhý nejvyšší přebytek běžného rozpočtu v posledních sedmi letech. V rámci financování provozu Praha ušetřila až třetinu svých běžných příjmů.
Na financování kapitálových výdajů mělo v roce 2025 hlavní město k dispozici 48,9 mld. Kč ve formě provozního přebytku, 0,6 mld. ve formě investičních dotací a stejnou částku získalo město prodejem majetku. Celkem to bylo 50,1 mld. Kč, avšak z této částky Praha využila na investice o 24,2 mld. Kč méně. Přitom o rok dříve byl rozdíl mezi těmito třemi zdroji a kapitálovými výdaji o 1,2 mld. Kč nižší. I při meziročním snížení objemu investičních dotací mohlo hlavní město na investice věnovat mnohem více, než kolik uskutečnilo.
| 2024 | 2025 | 2025/2024 | |
|---|---|---|---|
| Běžné výdaje | 91,5 | 98,0 | 7 % |
| Kapitálové výdaje | 26,5 | 26,0 | −2 % |
| Výdaje | 118,1 | 124,0 | 5 % |
| Saldo | 23,0 | 24,2 | 5 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Vývoj v posledních letech
Jak se vyvíjely příjmy a výdaje hlavního města v posledních sedmi letech ukazuje první graf. Je evidentní, že v první části daného období byl rozdíl mezi objemem jeho příjmů a výdajů nižší než ve druhé části. V čase se tak sklon k úsporám v Praze zvyšoval. Příjmy rostly v daném období vždy rychleji než výdaje.
V období let 2019 až 2025 Praha nevyužila v souhrnu 131,5 mld. Kč, což představuje v průměru ročně až 16 % příjmů, které měla Praha k dispozici. Největší úsporu vykázala v roce 2023, ve kterém byly její příjmy o 29,3 mld. Kč vyšší než její výdaje, nejnižší úsporu vykázala v roce 2020, ve kterém příjmy převýšily výdaje „jen“ o 8,9 mld. Kč.
Je zajímavé, že i když Praha ušetřila ve druhé části daného období větší část příjmů, dokázala věnovat na investice i větší díl z příjmů. V období let 2019 až 2025 se investice na příjmech podílely průměru ročně 16 %. Na začátku období to bylo méně.
Více než 60 % kapitálových výdajů směřovalo hlavní město v loňském roce na investiční nákupy. Většinou šlo o pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Na investiční transfery připadlo 28 % kapitálových výdajů, většinu z nich dostaly pražské příspěvkové a podobné organizace. Něco přes desetinu kapitálových výdajů Prahy mělo formu nákupu majetkových podílů.
Jak již bylo řečeno, hlavní město v loňském roce snížilo o 2 % objem kapitálových výdajů. Investiční nákupy poklesly meziročně o 3 % a nákupy majetkových podílů poklesly o 23 %. Jedinou položkou, která vykázala růst, byly investiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, a to o 11 %.
Nevyužitý provozní přebytek
Praha získává poměrně málo investičních dotací, resp. ty představují jen malou část financování kapitálových výdajů. Více než polovinu investičních dotací tvořily loni transfery ze státních fondů, zbývající část připadla na státní rozpočet. V rámci posledních sedmi let měly investiční dotace pro financování kapitálových výdajů v loňském roce zdaleka nejmenší význam. Praha však dlouhodobě vykazuje značný provozní přebytek, ze kterého by mohla bez problémů financovat mnohem větší objem investic. Dává však i nadále přednost ukládat peníze na bankovní účty a dále posilovat své rezervy.
Hlavní město vykázalo v roce 2025 opětovně přebytek rozpočtu. Její příjmy se v roce 2025 zvýšily rychleji než rok před tím, a to především zásluhou růstu daňových příjmů. Objem investičních dotací, které hlavní město v loňském roce získalo, byl jeden z nejnižších. Kapitálové výdaje poté, co se značně zvýšily v roce 2024, vykázaly v loňském roce mírný pokles. Praha loni zdaleka nevyužila všechny peníze, které mohla věnovat na investice.