Hospodaření územní samosprávy ke konci května

Rozpočet za souhrn krajů, Prahy a ostatních obcí vykázal ke konci května letošního roku celkové příjmy ve výši 347,8 mld. Kč a výdaje dosáhly částky 328,6 mld. Kč. Výsledné saldo rozpočtu (19,3 mld. Kč) bylo sice nižší než ve stejném období roku 2024, ale jeho podíl na příjmech byl srovnatelný s lety 2021 a 2023.

Celkové příjmy se meziročně zvýšily o 6 mld. Kč. Přispěl k tomu především růst neinvestičních dotací o 10,3 mld. Kč a daňových příjmů o 5,6 mld. Kč. Vyššímu růstu příjmů zabránil pokles nedaňových příjmů (dokončení vyrovnání se Sberbank) o 8 mld. Kč a investičních dotací o 2,3 mld. Kč.

Zatímco příjmy se meziročně zvýšily o 2 %, výdaje rostly rychleji, a to o 5 %. Je za tím vysoký růst kapitálových výdajů o 25 %, a to navzdory meziročnímu poklesu investičních dotací o 18 %. Kapitálové výdaje územní samosprávy byly nejvyšší v posledních čtyřech letech. Na příjmech se letos podílely 15 %, v předchozích třech letech to bylo o tři procentní body méně.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Hospodaření krajů

Krajské samosprávy získaly ke konci května letošního roku do rozpočtu 162 mld. Kč, což je o 1 % více než ve stejném období loňského roku. V předchozím roce se zvedly o 5 %. Výdaje krajů o 3 % poklesly na úroveň 146,1 mld. Kč. Snížily se druhým rokem po sobě. V důsledku snížení výdajů je výsledkem letošního hospodaření krajů kladné saldo rozpočtu ve výši 15,8 mld. Kč, což představuje celou desetinu jejich letošních příjmů. Je to mnohem více než v předchozích obdobích.

Na přírůstu příjmů krajů ve výši 1,6 mld. Kč se podílely neinvestiční dotace (7,7 mld. Kč) a daňové příjmy (1,5 mld. Kč). Meziroční pokles zaznamenaly nedaňové příjmy (o 4,6 mld. Kč) a investiční dotace (o 2,8 mld. Kč). Objem investičních dotace, které kraje letos dostaly, je v rámci posledních čtyř let nejnižší.

Pokles celkových výdajů jde na vrub výdajů běžných (snížení o 6,3 mld. Kč), zatímco kapitálové výdaje zaznamenaly 12 % růst. V absolutním vyjádření je to „jen“ o 1,2 mld. Kč. Kapitálové výdaje se na příjmech krajů podílely 7 %, o něco více než před rokem. Investiční dotace přispěly k financování kapitálových výdajů 23 %, v předchozích letech to bylo mnohem více. V rámci financování provozu ušetřily kraje letos 15 % běžných příjmů, což představuje sumu ve výši 24,5 mld. Kč. Je to objem peněz, které mohly kraje věnovat na investice a daly na ně méně než polovinu.

Kraje v období od ledna do května letošního roku více než přizpůsobily výdaje nízké dynamice příjmů. V rozpočtu ušetřily téměř 16 mld. Kč a při nižším objemu investičních dotací dokázaly investovat více než v předchozích třech letech.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Hlavní město Praha

V období od ledna do května letošního roku se ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zvýšily příjmy Prahy o 5 % na 54,4 mld. Kč. I když dynamika celkových výdajů byla vyšší (9 %), vykázalo hlavní město přebytek rozpočtu, který se na příjmech podílel jednou desetinou. Je to však nejnižší podíl v daném období v posledních čtyřech letech.

K meziročnímu přírůstku příjmů o 2,5 mld. Kč přispěly daňové příjmy a neinvestiční dotace shodnou částkou 1,3 mld. Kč a nedaňové příjmy 0,2 mld. Kč. Pokles zaznamenaly pouze investiční dotace, ale ty hrají tak jak tak velmi malou roli v rozpočtu hlavního města.

Celkové výdaje Prahy se meziročně zvedly o 4 mld. Kč. Přispěl k tomu nejen růst běžných výdajů o 2,5 mld. Kč ale i kapitálových výdajů o 1,5 mld. Kč. Objem kapitálových výdajů se meziročně zvýšil o 26 % a byl v rámci posledních čtyř let zdaleka nejvyšší. Jejich objem se zvyšoval minimálně v posledních třech letech.

Praha v tomto období věnovala na investice 13 % celkových příjmů. Na financování kapitálových výdajů se investiční dotace prakticky nepodílely. K zajištění investic Praha využila z části provozní přebytek, který dosáhl 12,5 mld. Kč. Z toho pohledu hlavní město mohlo investovat i více.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Ostatní obce a města

Obce bez započítání Prahy vykázaly koncem května letošního roku příjmy ve výši 135,7 mld. Kč a jejich výdaje byly o 2,7 mld. Kč vyšší. Záporné saldo rozpočtu představoval 2 % celkových příjmů. V posledních čtyřech letech je to v daném období poprvé, co rozpočet skončil schodkem. Meziročně se jejich příjmy zvedly o 2 % a výdaje o 13 %. O přírůstek příjmů ve výši 2,8 mld. Kč se zasloužil růst daňových příjmů o 2,7 mld. Kč, menší měrou přispěl i růst neinvestičních dotací o 1,6 mld. Kč a investičních dotací o 1,4 mld. Kč. Mírně vzrostly i kapitálové příjmy, a to o 0,2 mld. Kč. Jedinou položkou, která zaznamenala meziroční pokles, byly nedaňové příjmy, to o 3,5 mld. Kč, a to z důvodů zmíněných výše.

Celkové výdaje ostatních obcí se meziročně zvýšily o 15,8 mld. Kč, z toho na přírůstek kapitálových výdajů připadlo 7,4 mld. Kč. Kapitálové výdaje obcí bez Prahy byly letos zatím nejvyšší v posledních čtyřech letech. Letos převýšily i souhrn provozního přebytku (19,2 mld. Kč), investičních dotací (8,2 mld. Kč) a kapitálových příjmů (3,3 mld. Kč). Obce tak v daném období využily, na rozdíl od krajů a Prahy, na financování investic všechny dostupné bezpečné zdroje, a navíc musely ještě přidat peníze naspořené v minulých obdobích.

Z celkových příjmů věnovaly obce na investice celou jednu čtvrtinu. Je to nejvyšší podíl v rámci posledních čtyřech let. Přitom s financováním kapitálových výdajů pomohly letos obcím investiční dotace z 24 %, o rok dříve to bylo 26 %. Příjmy z prodeje majetku se letos zvýšily již druhým rokem po sobě, stále ještě nedosáhly úrovně z roku 2022.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Obce bez započtení Prahy hospodařily v letošních pěti měsících dobře, jejich kapitálové výdaje vykázaly v tomto období vyšší dynamiku než celkové příjmy. K tomu jim pomohl i růst investičních dotací, které získaly od státu, popřípadě od krajů, i když v menší míře než ve stejném období loni.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.