Odpovědnost za hospodaření obce
Hospodaření obce je výsledkem spolupráce několika aktérů, jejichž role jsou vymezeny zákonem, vnitřními předpisy i faktickou praxí konkrétní samosprávy. Přesto se v řadě obcí opakovaně objevuje otázka, kdo nese skutečnou odpovědnost za finanční rozhodnutí. Starosta, finanční odbor a účetní se často ocitají v situacích, kdy se jejich kompetence prolínají, odpovědnost se rozplývá a případné problémy jsou zpětně přičítány spíše jednotlivcům než systému řízení jako celku.
Zákonné vymezení odpovědnosti působí na první pohled jednoznačně. Starosta je představitelem obce, odpovídá za její hospodaření a plní úkoly uložené zastupitelstvem a radou obce. Finanční odbor zajišťuje rozpočtový proces, finanční kontrolu a metodickou podporu, zatímco účetní odpovídá za správné a průkazné vedení účetnictví. V praxi však tyto role nelze oddělit tak striktně, jak by naznačovala legislativa. Rozhodnutí jednoho aktéra mají přímý dopad na práci ostatních a případné chyby se zpravidla neprojeví okamžitě, ale až s časovým odstupem.
Starosta je nositelem politické odpovědnosti a jeho rozhodování je často ovlivněno tlakem veřejnosti, zastupitelstva i konkrétními problémy obce. Z pohledu finančního řízení je však zásadní, že starosta zpravidla nerozhoduje na základě detailní znalosti účetnictví či rozpočtových vazeb. Je odkázán na informace, analýzy a doporučení, které mu poskytuje finanční odbor. Pokud jsou tato doporučení neúplná, opožděná nebo nedostatečně srozumitelná, přenáší se riziko chybných rozhodnutí na celou obec.
Finanční odbor se nachází v obtížné pozici mezi politickým vedením a zákonnými požadavky. Jeho úkolem není pouze technické zpracování rozpočtu a kontrola formální správnosti, ale také upozorňování na rizika a dlouhodobé dopady rozhodnutí. V řadě obcí je však finanční odbor vnímán spíše jako administrativní jednotka než jako odborný partner vedení obce. To vede k situacím, kdy je finanční odbor postaven před hotová politická rozhodnutí a jeho role se omezuje na hledání způsobu, jak je „dostat do rozpočtu“.
Účetní představuje další klíčový článek systému odpovědnosti. Správné vedení účetnictví je často chápáno jako technická činnost, která následuje po rozhodnutích vedení obce. Ve skutečnosti však účetnictví poskytuje zpětný pohled na to, jaká rozhodnutí byla učiněna a s jakými důsledky. Účetní je tak často první, kdo odhalí nesoulad mezi plánem a realitou, například v podobě neuhrazených závazků, nesprávně zaúčtovaných investic či podceněných provozních nákladů. Přesto se účetní jen zřídka podílí na samotném rozhodování.
Problém odpovědnosti se vyhrocuje v okamžiku, kdy dojde k pochybení. Kontrolní orgány, přezkum hospodaření či audit zpravidla identifikují konkrétní chyby, avšak jejich příčiny leží často v rozhodovacím procesu, nikoli v samotném účetnictví. Odpovědnost se pak přesouvá směrem k finančnímu odboru nebo účetní, ačkoli skutečné rozhodnutí bylo politické povahy. Tento posun odpovědnosti vytváří napětí a oslabuje vzájemnou důvěru mezi aktéry.
Skutečná odpovědnost za hospodaření obce proto nespočívá pouze v jednotlivých funkcích, ale v nastavení systému spolupráce a komunikace. Starosta by měl vytvářet prostor pro odbornou diskusi a přijímat rozhodnutí na základě kvalifikovaných podkladů. Finanční odbor by měl aktivně vystupovat jako odborný garant finanční stability a upozorňovat na rizika, i když jsou tato sdělení politicky nepohodlná. Účetní by neměl být vnímán pouze jako vykonavatel, ale jako zdroj informací o skutečném finančním stavu obce.
Rozdělení rolí a odpovědností v hospodaření obce tak nelze chápat staticky. Jde o dynamický proces, v němž se prolíná právní odpovědnost, politické rozhodování a odborná práce. Obce, které tento vztah dokážou nastavit transparentně a funkčně, jsou lépe připraveny čelit finančním rizikům i kontrolám. Odpovědnost pak není hledána zpětně, ale je přirozenou součástí každodenního řízení obce.
Odpovědnost v hospodaření obce: kde funguje spolupráce a kde selhává
- Příklad dobré praxe
- Starosta si vyžaduje ke klíčovým rozhodnutím písemné finanční podklady a dává prostor odbornému stanovisku finančního odboru. Finanční odbor otevřeně upozorňuje na rozpočtová rizika a dlouhodobé dopady navrhovaných opatření. Účetní je průběžně informována o připravovaných změnách a včas upozorňuje na účetní a rozpočtové souvislosti. Odpovědnost je chápána jako sdílená, ale jasně vymezená, politické rozhodnutí nese politickou odpovědnost, odborné stanovisko odbornou.
- Příklad špatné praxe
- Rozhodnutí o výdajích jsou přijímána bez konzultace s finančním odborem nebo pouze formálně. Finanční odbor a účetní jsou postaveni před hotová rozhodnutí a jejich úkolem je dodatečně zajistit „papírovou správnost“. V případě zjištění kontrolních orgánů je odpovědnost přenášena na účetní či vedoucí finančního odboru, přestože příčina problému spočívala v politickém rozhodnutí. Vztahy mezi aktéry jsou konfliktní a založené spíše na obavě z odpovědnosti než na spolupráci.